„Sisu“ v akci. Finský novinář popisuje zadržení lodi ruské stínové flotily

Země NATO ležící kolem Baltského moře tento týden na summitu v Helsinkách oznámily novou alianční operaci s názvem Baltská stráž. Reagují tak na sérii incidentů, při kterých byla v Baltu poškozena podmořská infrastruktura. Poslední takový případ se odehrál koncem loňského roku ve Finském zálivu a Finsko, nováček v řadách NATO, při něm prokázalo nečekanou razanci.

Ta událost z konce loňského roku se zpočátku zdála být „jen“ dalším případem poškození důležité infrastruktury na dně Baltského moře v řadě. Nakonec ale do značné míry vybočila rázností, s jakou na ni jedna z dotčených zemí – Finsko – zareagovala.

Konkrétně byly 25. prosince v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem (EstLink 2). Finské úřady získaly informaci o problému velmi rychle a promptně přikročily k akci.

„Je důležité připomenout, že loni se odehrály tři případy, kdy lodě v Baltském moři poničily podmořské kabely nebo potrubí tím, že po dně vlekly své kotvy. Na konci roku proto nešlo o novinku a úřady byly do určité míry nachystané, že pokud se to stane znovu, musí rychle jednat. Vlastně se předpokládalo, že se stane něco dalšího,“ popisuje teď v rozhovoru pro podcast 5:59 okolnosti zásahu Jussi Niemeläinen, komentátor finského deníku Helsingin Sanomat.

Jak Niemeläinen dodává, finská pohraniční stráž velmi rychle dospěla k závěru, že přerušení kabelů má na svědomí s největší pravděpodobností tanker Eagle S, který se podle jejích poznatků po vyplutí z ruského přístavu pohyboval standardní rychlostí, ale v místě, kde leží EstLink 2, náhle zpomalil a spustil kotvu, kterou pak za sebou vlekl desítky kilometrů po mořském dně.

Tanker plující pod vlajkou Cookových ostrovů se zároveň blížil k dalšímu energetickému spoji EstLink 1 a jen půlhodinu další plavby od něj ležel plynovod známý jako Baltic Connector. Pohraniční stráž proto dostala příkaz sdělit posádce Eagle S, aby s lodí zamířila do finských teritoriálních vod. Jakmile se to stalo, vstoupila na palubu tankeru z vrtulníků finská policie.

„Šlo o tanker, který převážel náklad ruské ropy jako součást tzv. stínové flotily (která slouží k obcházení sankcí uvalených na Rusko). Nedá se říct, že by na něm bylo něco zvláštního kromě toho, že je dost opotřebovaný,“ popisuje finský novinář. Policie prý na jeho palubě nenalezla žádné špionážní vybavení, i když to některá média naznačovala.

Žádné bližší detaily ohledně finského výsadku na palubu „stínového“ tankeru – např. kolik lidí se operace účastnilo – známy nejsou. Podle Niemeläinena si to finské úřady nepřály zveřejňovat. Stejně tak jako nestály o to, kontaktovat při vyšetřování Rusko. „Myslím, že šlo i o to, ukázat sílu,“ říká komentátor listu Helsingin Sanomat.

Loď Eagle S byla úředně zabavena, což posvětil i finský soud. Devět členů z celkem 24členné posádky je navíc vyšetřováno pro podezření ze sabotáže a mají zákaz opustit Finsko. Formálně jim nicméně zatím obvinění sděleno nebylo a policie věc také nechce komentovat, dokud probíhá vyšetřování.

„Musíme se tak spolehnout na to, co si myslí odborníci, v tomto případě námořníci. Většina z nich říká, že kotvu loď nespustí náhodou, stejně tak ji nikdo omylem nevleče po mořském dně desítky kilometrů. Tím pádem se to celé zdá být jako záměrná akce,“ odvolává se na názor expertů finský novinář.

Podle Jussiho Niemeläinena není finská společnost podobnými incidenty zaskočená. Finové se prý na hrozbu přicházející z Ruska vždycky připravovali. I proto nezrušili povinnou vojenskou službu ani tehdy, kdy se řada jiných zemí vydala cestou menších plně profesionálních armád. Finská společnost je také podle něj ve větší míře, než je běžné jinde, připravená na krize.

Svým způsobem to odráží i hrdost, kterou podle Niemeläinena Finové cítí na finské slovo „sisu“, které – jak říká – především vyjadřuje výdrž a odhodlání dokončit něco, co člověk začal.

„Myslím, že naše připravenost svědčí především o vůli žít dál svůj život a počítat s tím, že budeme muset eventuálně bojovat. Právě jsme se přesvědčili, že možnost žít svůj život po svém nelze brát jako danost a že musíme být připraveni se bránit,“ odkazuje se na současnou situaci na kontinentu finský novinář, který se domnívá, že Finové jsou mnohem víc připraveni bránit svou zemi než jiní Evropané.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak Finsko svůj razantní postup proti tankeru Eagle S obhajuje nebo co si představitelé členských zemí NATO sousedících s Baltským mořem slibují od operace Baltská stráž. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.