Expert před začátkem školy: „Mobily do výuky jednoznačně patří“

Po prázdninách zpátky do lavic. V Česku začíná nový školní rok, spolu s ním se ale vrací i některé staré problémy a diskuze, třeba o platech a množství peněz v rezortu, nedostatku učitelů nebo kapacitě škol. Které otázky jsou na začátku září ty nejpalčivější? Odpovídáme s expertem na školství Miroslavem Hřebeckým.

Do lavic po celém Česku se dnes vrací stovky tisíc dětí a mladých lidí. Každoroční tečku za prázdninami i letos provázejí menší i větší změny. Do první kategorie spadá například předpis, že v každé třídě nově nemusí být umyvadlo, jako tomu bylo dosud.

Mezi daleko zásadnější úpravy patří otázka peněz v tuzemském školství, respektive jejich případného navýšení. A zároveň se školství na různých úrovních potýká s problémy, které nejsou nové a které budou podle odborníků cítit i v právě začínajícím školním roce.

„Na prvním stupni základních škol budeme hodně bojovat s nedostatkem pedagogů. (…) A na druhém stupni a středních školách nás nejvíce trápí duševní zdraví mládeže,“ říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel neziskové organizace EDUin, která se dlouhodobě hloubkově zabývá školstvím a vzděláváním.

Podle Hřebeckého jsou v ohledu na psychiku mladých lidí patrné stále dozvuky covidové pandemie, ale i vliv sociálních sítí. „Sebepoškozování se stává normou, která je na některých sociálních sítích propagována. A lidé to přebírají,“ dodává.

Expert připomíná také další problém, který se pojí se středními školami. Zejména v Praze a Středočeském kraji totiž mnohde nestačí jejich kapacita, ať už jde o nejžádanější středoškolské obory nebo o místa na gymnáziích či lyceích, která poskytují všeobecné vzdělání. Nedostatek míst však podle Hřebeckého postihuje i nejnižší stupeň systému v podobě mateřských škol.

Nad všemi vyjmenovanými výzvami a potížemi se pak z pohledu programového ředitele organizace EDUin klene velké zastřešující téma: chybějící peníze. Těch by mělo školství podle čerstvě oznámených plánů Ministerstva financí dostat na příští rok o 15,6 miliardy korun více.

Hřebecký nicméně v rozhovoru, který vznikl ještě před víkendovým zveřejněním návrhu státního rozpočtu, upozornil, že i případné navýšení o diskutovaných zhruba 16 miliard korun by znamenalo jen „zlomek“ toho, kolik by školství potřebovalo, aby Česko v této oblasti dorovnalo v poměru k HDP průměr výdajů ostatních zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Právě k tomu se přitom vláda dříve zavázala ve svém programovém prohlášení.

Přestože je nový školní rok teprve na startu, o školství bylo letos slyšet i během prázdninových měsíců. Ve veřejnosti i mezi odborníky to například zašumělo ve druhé polovině července, kdy ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na sociálních sítích napsal, že bude prosazovat, aby se angličtina v budoucnu stala povinným předmětem už od první třídy základní školy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a možná dokonce už od posledního roku mateřské školy.

„Je to jednoznačně krok, který je logisticky nepromyšlený a nepřipravený,“ komentuje však Bekův záměr Hřebecký. Podle něj je sice zřejmé, že česká společnost v jazykové vybavenosti zaostává a že je potřeba s tím něco dělat. Jenže jednak ministrovo zamyšlení přišlo až ve chvíli, kdy je revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů prakticky hotová. A zároveň jsou prý namístě pochybnosti, jestli jsou v resortu na takovou změnu potřebné peníze a dostatek příslušných učitelů. „Beru to tak, že šlo (od Beka) spíše o vypuštění pokusného balonku,“ říká Hřebecký.

Debata o cizích jazycích zároveň nebyla jediným vytržením z prázdninového klidu. Na konci srpna rozvířilo vody také rozhodnutí radních ve Vsetíně, kteří uložili ředitelům základních škol ve městě, aby žákům zakázali mít u sebe mobilní telefony v době výuky. Z pohledu Miroslava Hřebeckého je ale takový krok „úplně mimo realitu“, který nemá oporu v zákonech. Podobný zákaz totiž plně spadá do samostatné kompetence samotných ředitelů. Nad nimi sice stojí ještě školská rada, zřizovatel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v tomto případě město Vsetín –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v ní má ale jen třetinové zastoupení.

Otázka vlivu mobilních telefonů ve školách nicméně zůstává. A podle experta Hřebeckého řada výzkumů ukazuje, že by nějaká forma jejich omezení situaci ve třídách pomohla. „Jsou jasné signály, že děti se tím (používáním mobilních telefonů během výuky) dekoncentrují a že tam, kde to ve zvýšené míře regulují, dosáhli vyšší spokojenosti dětí. Dokážou se spolu víc bavit a spontánně si hrát,“ vysvětluje.

Jinou záležitostí je však využívání mobilů při samotném výkladu. A v této rovině odborník z organizace EDUin přichází s jasnou odpovědí: Mobily podle něj do výuky patří.

„Život je o využívání technologií. A pokud ve škole máme na život připravovat, jsme přímo povinni připravovat děti na využívání technologií tím, že je to budeme učit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy že budou používat technologii při výuce,“ míní Hřebecký.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jak velkým problémem je nyní kapacita ve středním školství nebo jak si z pohledu experta Hřebeckého zatím v čele rezortu vede ministr Mikuláš Bek. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.