Bojte se, a odejděte! Deportace z USA jsou záměrně brutální, líčí novinářka

Deportační kampaň prezidenta Donalda Trumpa provázejí i zjevná pochybení. Symbolem se stal osud přistěhovalce Kilmara Abrega Garcii, který žil v USA legálně, přesto skončil v Salvadoru ve vězení označovaném za jedno z nejtvrdších na světě. Nejen jeho příběh líčíme v 5:59.

Kilmar Abrego Garcia - muž, který se v posledních týdnech stal mementem v rámci protiimigrační politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V polovině března ho společně s dalšími přistěhovalci Spojené státy deportovaly do jedné z nejtvrdších věznic na světě ve středoamerickém Salvadoru, a to kvůli údajným vazbám na zločinecké gangy.

Od té doby se ale ukazuje, že jde podle všeho o bezúhonného člověka. Otci a manželovi dvou amerických občanů navíc před šesti lety úřady přiznaly status ochrany před deportací s ohledem na možné pronásledování gangy právě v Salvadoru. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sice přiznala, že šlo při jeho deportaci o „administrativní chybu“, Abrego Garcia ale zřejmě dál zůstává v salvadorském vězení.

„A protože není jediným (problematickým případem), tak to ukazuje na určitý amatérismus Trumpovy administrativy a zejména jeho ‚pohraničního cara‘ Toma Homana. To je muž, který strašně chce odvézt všechny migranty ze Spojených států. A jak říká - je mu jedno, co si o tom myslí soudy,“ říká v podcastu 5:59 americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová o muži, který zastává pozici zmocněnce pro ochranu hranic USA.

Případ Abrega Garcii je podle novinářky momentem, který „bolí“ americkou společnost. Na podporu deportovaného salvadorského rodáka se konaly demonstrace, na kterých vystoupila i jeho manželka.

Justiční přetahovaná s Trumpovou administrativou vyústila až v rozhodnutí Nejvyššího soudu, který ve čtvrtek potvrdil příkaz nižší instance, podle něhož vláda musí napomoci návratu Abrega Garcii do země. Zástupce ministerstva zahraničí pak o víkendu podle serveru BBC zástupcům justice sdělil, že muž je „naživu a v bezpečí“ a dál se nalézá ve vězení známém pod zkratkou CECOT (zkratka španělského Centro de Confinamiento del Terrorismo – Středisko pro zadržování teroristů).

Jak to vypadá v obří salvadorské věznici, kde skončil i Kilmar Abrego Garcia, si můžete prohlédnout na fotografiích:

Nejen případ Kilmara Abrega Garcii ukazuje skutečný dopad dohody, ke které Spojené státy a Salvador dospěly letos v únoru. Tehdy salvadorský prezident Nayib Bukele souhlasil s tím, že jeho země bude ze Spojených států přijímat deportované migranty všech národností, ale také odsouzené zločince, za což bude Salvador od USA inkasovat peníze.

V rámci deportačních letů zatím americké úřady do Salvadoru odvezly necelých 300 lidí, kteří skončili právě v káznici CECOT, označované za jedno z nejtvrdších zařízení svého druhu na světě. „Donald Trump tvrdí, že takto vyhošťuje členy nebezpečného gangu - buď MS-13 nebo Tren de Aragua - a že tím pádem tam (do této věznice) tito lidé budou patřit,“ popisuje Ciglerová.

Současná vlna deportací se zatím čistě z pohledu počtů nevyrovná kampani, kterou v prvních měsících po nástupu k moci uskutečnila minulá administrativa prezidenta Joea Bidena. „Ale Bidenova vláda u toho nepotřebovala dělat takové divadlo a neměla takové excesy. Je faktem, že lidé, kteří byli (za Bidena) vyhošťováni, měli řádný soudní proces a že to probíhalo tak nějak důstojně. Ale v případě Toma Homana a Trumpovy administrativy je to vlastně brutální, místy s chybami,“ upozorňuje novinářka.

Homan ostatně v posledních měsících podle Ciglerové opakovaně naznačoval, že deportace jsou brutální záměrně, čehož cílem je přimět další lidi, aby Spojené státy opustili dobrovolně. A přinejmenším někteří se podle zpravodajky Deníku N skutečně bojí natolik, že odcházejí.

Zprávy z Bílého domu nicméně podle české novinářky zatím naznačují Trumpovu nespokojenost s dosavadním tempem postupu úřadů. Jednak totiž během předvolební kampaně sliboval „největší program deportací“ v historii země. A jednak Ciglerová poukazuje na to, že se Trump kvůli svým snahám v oblasti imigrace dostal do křížku s částí amerických podnikatelů, pro které jsou přistěhovalci důležitou pracovní silou.

Značná část uprchlíků pracuje například na plantážích, na polích nebo v továrnách a to za nižší mzdu, než kterou by požadovali rodilí Američané. „Donald Trump je trochu v kleštích,“ říká Jana Ciglerová s odkazem na to, že se prezident ocitl pod tlakem svých slibů, ale na druhé straně i nelibosti z řad amerického byznysu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, na jaké skupiny přistěhovalců se administrativa Donalda Trumpa v rámci deportací zaměřuje nebo jak postup vlády vnímají běžní Američané. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.