„Matka chtěla vnouče.“ Proč se z Prahy stalo centrum byznysu s novorozenci

Děravé české zákony opomíjející náhradní mateřství otevřely cestu praxi, která z Prahy udělala základnu takzvané reprodukční turistiky. Jak zjistil reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, policie vyšetřuje přeshraniční obchod s novorozenci. Jaké právní a etické otázky tento případ otevírá?

Skupina kolem reprodukční kliniky z ukrajinského Charkova před dvěma lety zorganizovala byznys v šedé zóně českého zákona. Na Ukrajině si mohli zájemci z celého světa objednat dítě, které za ně odnosila náhradní matka.

Místní zákony ale neumožňují, aby kojence legálně získali homosexuální páry nebo jednotlivci, a ženy tak odjížděly rodit do Prahy, kde se poprvé setkaly s biologickými rodiči nenarozených dětí a prohlásily je za otce. Děti pak – zpravidla několik dní po porodu – putovaly do světa.

„U nás platí, že dítě nesmí být předmětem obchodu. Ale samotné náhradní mateřství a to, za jakých podmínek má probíhat, jak mají být prověření rodiče nebo z jakých vrstev se mají rekrutovat ty náhradní matky, upraveno není,“ vysvětluje reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který případ několik týdnů dokumentoval.

Ani v Česku ale nesmí náhradní matky dostat za dítě zaplaceno. Ženy mohou pouze dostat náklady spojené s těhotenstvím.

Policisté z Národní centrály organizovaného zločinu zdokumentovali třicet případů, ve kterých ukrajinská klinika zajistila dítě pro muže z ciziny. „Jeden pán ze severní Evropy, říkal, že už má doma všechno a teď si chce pořídit dítě, například proto, aby potěšil svoji maminku, která touží po vnoučeti, a že on žije sám a nemůže jí ho poskytnout jinak než tímhle způsobem,“ popisuje Blažek.

„A pak tam byl třeba pán z Bulharska, který řekl, že potřebuje zachovat rod a kvůli tomu si, tuším, odvezl hned dvě děti,“ dodává.

Další z mužů se o dítě nezvládl postarat a vychovává ho někdo jiný. A v jiném případě se kojenec ztratil ve Spojených státech a úřadům se ho zatím nepodařilo vypátrat.

Kriminalisté ale vyšetřování ukončili, protože ukrajinská skupina se podle českých zákonů nedopustila obchodu s lidmi. „Na Ukrajině kvůli tomu ale policie stíhá šest lidí, včetně zakladatelů charkovské kliniky. Je to jednoznačné, tamní trestní zákoník na to pamatuje a pokládá to za obchod s lidmi, protože se porušila pravidla pro náhradní mateřství,“ vysvětluje reportér.

V Česku se ale zavedená praxe nejspíš zatím měnit nebude, vyjádření politiků jsou podle Blažka „opatrná“. „Přičítám to tomu, že to necítí jako celospolečenský problém,“ říká.

V současnosti je přitom praxe náhradního mateřství rozšířená třeba ve Spojených státech, kde ale je – na rozdíl od Česka – právně ukotvena. Zájemci jsou podle Blažka prověřováni a matka nesmí za dítě dostat žádné peníze. „To přiřknutí dítěte novému páru tam schvaluje soud. To znamená, že je tam úřední i soudní kontrola nad tím, kdo vlastně si ty děti pořizuje,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké právní a etické otázky případ otevírá nebo proč se exministryni spravedlnosti Daniele Kovářové před 13 lety nepodařilo protlačit zákon o náhradních matkách. Poslechněte si v audiu na začátku článku.