Nová daň zakrývá skutečný problém - kritický stav veřejných financí

Velké energetické firmy, banky a rafinerie by měly podle návrhu Ministerstva financí v příštích třech letech podléhat speciálnímu zdanění. S pomocí takzvané windfall tax, tedy daně z mimořádných zisků, chce vláda získat dodatečné příjmy do rozpočtu, napjatého kvůli kompenzacím vysokých cen energií občanům a firmám. Koho všeho se daň z mimořádných zisků dotkne? V čem podle vlády spočívá její hlavní přínos?

„Já bych řekla, že windfall tax je zoufalá snaha vlády získat do státního rozpočtu peníze, které potřebuje vydávat jako mimořádné výdaje na hašení energetické krize, a ty mimořádné výdaje se snaží získat tím, že zdaňuje mimořádné zisky,“ popisuje šéfreportérka SZ Byznys Zuzana Kubátová.

Daň z mimořádného zisku má mířit na výrobce elektrické energie, obchodníky s energiemi, na rafinérie a také banky. „U bank by to měly být ty, které mají příjem nad 6 miliard korun, u energetických společností by to měly být holdingy, které mají příjem nad 2 miliardy korun, mělo by se to týkat jenom velkých firem,“ vypočítává Kubátová.

Sazba daně by měla být 60 procent a do státního rozpočtu v příštím roce podle odhadů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) přinese asi 85 miliard korun. Evropské opatření o zdanění neplynových elektráren by do české státní kasy mohlo v roce 2023 přidat dalších 15 miliard korun.

„Jen kompenzace těch vysokých cen energií pro spotřebitele v tom nadcházejícím období vyjde na nějakých 130 miliard korun,“ vysvětluje Zuzana Kubátová, na co vláda peníze nejspíš použije. „České státní finance se vůbec nevyvíjejí dobře, velice rychle roste zadlužení a objektivní potřeba mimořádných výdajů, protože energetická krize skutečně hrozí velmi vážnými sociálními i ekonomickými následky,“ dodává.

Ve výsledku by mohl utrpět i sociální smír ve společnosti. A tak vláda podle ekonomické reportérky vybírá ze samých špatných možností. Buď může zvýšit daně, nebo si půjčit. A protože půjčky by v takovém případě byly příliš rizikové, padla volba na zdanění.

„U vlády, která má v programovém prohlášení, že nebude daně zvedat, je to velice obtížné. Dostala se do své vlastní pasti a ať už bude zdaňovat cokoliv, vždycky to bude nepopulární, vždycky jí bude opozice říkat, že porušuje svůj vlastní slib a vždycky se budou ozývat ti, na které ty daně mají padnout,“ popisuje ekonomická novinářka Zuzana Kubátová dilema kabinetu Petra Fialy (ODS).

Samozřejmě existují i jiné možnosti daní než právě takzvaná windfall tax. V České republice je například relativně nízká daň z příjmu právnických osob. To by ale předpokládalo reformu celého daňového systému, o které se sice podle Zuzany Kubátové dlouho mluví, ale připravená není.

„Myslím si, že zdanění velkých energetických a bankovních firem bude vládu stát nejméně politického kapitálu, protože v české společnosti hodně vydělávající „buržousti“ nejsou populární. Takže firmy, jako je ČEZ, jako je Seven Energy miliardáře Pavla Tykače nebo banky, na které lidi nadávají kvůli tomu, že jim účtují vysoké úroky na půjčkách a nízké úroky na vkladech, jsou samozřejmě extrémně nepopulární,“ vysvětluje reportérka, proč je daň z mimořádných zisků politicky nejprůchodnější řešení.

Je fér zavést daň z mimořádného zisku i pro bankovní instituce? Zachrání tento příjem státní rozpočet, nebo české zadlužení dál poroste? Česká nás rozvrat veřejných financí? Poslechněte si audio v úvodu článku.