Článek
Podruhé za měsíc se v centru Prahy sešli odpůrci vlády. Pořadatelé, mezi nimiž jsou lidé blízcí dezinformační scéně i zástupci populistických či vyloženě protisystémových hnutí, dali protestu podtitul „nenásilná revoluce“. Ke komu organizátoři mluví a jakým způsobem nespokojené lidi oslovují?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Názory některých lidí, kteří ve středu přišli demonstrovat na Václavské náměstí a kteří vysvětlují, co jim vadí na současné vládě.
- Jak varovná je podle politologa a odborníka na radikalismus Jana Charváta současná situace.
- A jak by měla současná vláda komunikovat s těmi, kteří přišli protestovat, a také s další skupinou obyvatel, která není spokojená ale ani radikalizovaná.
Na Václavském náměstí se během středečního odpoledne schází nižší desítky tisíc lidí. Žádají demisi kabinetu premiéra a předsedy ODS Petra Fialy a obrat v politickém směřování země – včetně vystoupení z NATO či Evropské unie.
Téměř všechny, které podcast 5:59 oslovuje, nejvíce trápí zdražování cen energií. „Vezměte si, v jakém stavu začíná být průmysl. Lidé toho mají dost a chtějí vyjádřit postoj k vládě, která je totálně neschopná a proamerická,“ říká sedmačtyřicetiletý Radim, který dorazil z jižní Moravy.
I 21letá Tereza říká, že lidé už nejsou schopni zaplatit nejen energie, ale i potraviny a další nezbytnosti. „Lidé berou málo, nestačí jim to,“ dodává.
Mimo to protestující kritizují, že Česko pomáhá Ukrajině ve válce s Ruskem. „Když máte problém platit účty, padáte na hubu a vláda řeší, jak obnovit cizí zemi, tak je to za mě špatně,“ popisuje žena stojící zhruba v polovině náměstí.
A souhlasí s ní i další přihlížející, která už prý přišla demonstrovat poněkolikáté. „Nejsou tady žádní dezoláti. Jsou tady normální lidé, kteří chtějí normálně žít v téhle zemi.“
Vztek, nejběžnější emoce
Společně s námi nejen demonstrující, ale i řečníky na pódiu více než dvě hodiny sleduje také politolog z Univerzity Karlovy Jan Charvát, který se zabývá radikalismem. Podle něj je „nejběžnější emocí v davu vztek“.
„Není to úplně překvapující. Vztek je právě tím momentem, který velmi často lidi aktivizuje. Může vyrůstat z nenávisti, ze strachu nebo z frustrace. To poslední jmenované je nejběžnější,“ popisuje.
Demonstrace je zahájená. Zazněla hymna. Organizátoři vyzývají účastníky, aby poslali SMS. Chtějí se takto sečíst. “Je to další národní obrození,” zaznělo na pódiu. @SeznamZpravy pic.twitter.com/TR4fGAMgNo
— Dominika Kubištová (@domi_kubistova) September 28, 2022
Problematičtější je podle něj nicméně rétorika, kterou používají organizátoři protestu. „Objevují se tam logické lapsy,“ říká Charvát. A udává příklad: Mluvčí třeba chtějí konec války na Ukrajině, na druhou stranu ale žádají, aby Česko kupovalo plyn z Ruska. To by ale naopak válku umožňovalo.
Podle politologa se navíc v projevech často objevují momenty dlouhodobě přítomné v českém prostředí jako antiněmectví a antiamerikanismus. Na pódiu třeba zaznívala slova o tom, že „Česko je kolonie Západu“ nebo že ho „zotročila Evropské unie“.
„Takto se snažíte mobilizovat lidi. Snažíte se jim popsat jejich vlastní osud v obrazech, které jim umožňují dostat se do role oběti,“ vysvětluje Charvát.
„Zloději! Demisi!“
Na poloplném Václavském náměstí několikrát během protestu zaznívá také skandování hesel jako „demisi“, „hanba“ nebo „zloději“. Nevraživost vůči vládě je ostatně cítit téměř z každého účastníka demonstrace, kde se zhusta dává najevo nesouhlas s politikou kabinetu Petra Fialy (ODS).
„Zajímavé je, že za všechny potíže, které organizátoři zmiňovali, podle nich může tato vláda. Ale že řada věcí, které se teď odehrávají, byla způsobena třeba i minulou vládou nebo těmi předcházejícími, to nezaznělo ani jednou,“ říká Charvát.
- velmi silný antiamerikanismus a antigermanismus
— Jan Charvát (@Jan_Charvatj) September 28, 2022
- důraz na mír a ukončení války skrze ukončení pomoci Ukrajině
- ekvivalentní ukončení nákupu plynu/ropy/uhlí z Ruska nebylo zmíněno, přesně naopak
- někteří rečníci verbálně agresivní, jiní spíše nešťastní
Charvát také připomíná, že s vedením země je dlouhodobě, systémově nespokojených zhruba 20 % lidí. Souvisí to i s výsledky voleb, tato data totiž zhruba odpovídají součtu voličů stran jako SPD, KSČM, Trikolóra a navíc určité části lidí, kteří systému nedůvěřují natolik, že hlasovat nechodí.
Část viny ale podle politologa leží i na Petru Fialovi a jeho ministrech, a to proto, že mnohdy nedokáže s lidmi komunikovat. „Nemůžeme ale předpokládat, že lidi tady na Václavském náměstí dokáže přesvědčit o svých krocích. Už jsou dotlačeni – ať už z vlastní vůle nebo z aktivit organizátorů – do pozice, ze které sami neodejdou.“
Další část lidí ale podle něj zatím radikalizovaná není a vláda „hraje o to, jestli je udrží v klidu“.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je skupina organizátorů a stran, které demonstraci podporují, soudržná nebo jak by měla současná vláda mluvit s lidmi, kteří přišli na Václavské náměstí. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: nahrávky týmu podcastu 5:59
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.