Vztek, frustrace, nesmysly. Bouřící se Václavské náměstí očima politologa

Podruhé za měsíc se v centru Prahy sešli odpůrci vlády. Pořadatelé, mezi nimiž jsou lidé blízcí dezinformační scéně i zástupci populistických či vyloženě protisystémových hnutí, dali protestu podtitul „nenásilná revoluce“. Ke komu organizátoři mluví a jakým způsobem nespokojené lidi oslovují?

Na Václavském náměstí se během středečního odpoledne schází nižší desítky tisíc lidí. Žádají demisi kabinetu premiéra a předsedy ODS Petra Fialy a obrat v politickém směřování země – včetně vystoupení z NATO či Evropské unie.

Téměř všechny, které podcast 5:59 oslovuje, nejvíce trápí zdražování cen energií. „Vezměte si, v jakém stavu začíná být průmysl. Lidé toho mají dost a chtějí vyjádřit postoj k vládě, která je totálně neschopná a proamerická,“ říká sedmačtyřicetiletý Radim, který dorazil z jižní Moravy.

I 21letá Tereza říká, že lidé už nejsou schopni zaplatit nejen energie, ale i potraviny a další nezbytnosti. „Lidé berou málo, nestačí jim to,“ dodává.

Mimo to protestující kritizují, že Česko pomáhá Ukrajině ve válce s Ruskem. „Když máte problém platit účty, padáte na hubu a vláda řeší, jak obnovit cizí zemi, tak je to za mě špatně,“ popisuje žena stojící zhruba v polovině náměstí.

A souhlasí s ní i další přihlížející, která už prý přišla demonstrovat poněkolikáté. „Nejsou tady žádní dezoláti. Jsou tady normální lidé, kteří chtějí normálně žít v téhle zemi.“

Společně s námi nejen demonstrující, ale i řečníky na pódiu více než dvě hodiny sleduje také politolog z Univerzity Karlovy Jan Charvát, který se zabývá radikalismem. Podle něj je „nejběžnější emocí v davu vztek“.

„Není to úplně překvapující. Vztek je právě tím momentem, který velmi často lidi aktivizuje. Může vyrůstat z nenávisti, ze strachu nebo z frustrace. To poslední jmenované je nejběžnější,“ popisuje.

Problematičtější je podle něj nicméně rétorika, kterou používají organizátoři protestu. „Objevují se tam logické lapsy,“ říká Charvát. A udává příklad: Mluvčí třeba chtějí konec války na Ukrajině, na druhou stranu ale žádají, aby Česko kupovalo plyn z Ruska. To by ale naopak válku umožňovalo.

Podle politologa se navíc v projevech často objevují momenty dlouhodobě přítomné v českém prostředí jako antiněmectví a antiamerikanismus. Na pódiu třeba zaznívala slova o tom, že „Česko je kolonie Západu“ nebo že ho „zotročila Evropské unie“.

„Takto se snažíte mobilizovat lidi. Snažíte se jim popsat jejich vlastní osud v obrazech, které jim umožňují dostat se do role oběti,“ vysvětluje Charvát.

Na poloplném Václavském náměstí několikrát během protestu zaznívá také skandování hesel jako „demisi“, „hanba“ nebo „zloději“. Nevraživost vůči vládě je ostatně cítit téměř z každého účastníka demonstrace, kde se zhusta dává najevo nesouhlas s politikou kabinetu Petra Fialy (ODS).

„Zajímavé je, že za všechny potíže, které organizátoři zmiňovali, podle nich může tato vláda. Ale že řada věcí, které se teď odehrávají, byla způsobena třeba i minulou vládou nebo těmi předcházejícími, to nezaznělo ani jednou,“ říká Charvát.

Charvát také připomíná, že s vedením země je dlouhodobě, systémově nespokojených zhruba 20 % lidí. Souvisí to i s výsledky voleb, tato data totiž zhruba odpovídají součtu voličů stran jako SPD, KSČM, Trikolóra a navíc určité části lidí, kteří systému nedůvěřují natolik, že hlasovat nechodí.

Část viny ale podle politologa leží i na Petru Fialovi a jeho ministrech, a to proto, že mnohdy nedokáže s lidmi komunikovat. „Nemůžeme ale předpokládat, že lidi tady na Václavském náměstí dokáže přesvědčit o svých krocích. Už jsou dotlačeni – ať už z vlastní vůle nebo z aktivit organizátorů – do pozice, ze které sami neodejdou.“

Další část lidí ale podle něj zatím radikalizovaná není a vláda „hraje o to, jestli je udrží v klidu“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je skupina organizátorů a stran, které demonstraci podporují, soudržná nebo jak by měla současná vláda mluvit s lidmi, kteří přišli na Václavské náměstí. Poslechněte si v audiu na začátku článku.