Čeká Rusy další mobilizace? Když volby vyhraje Putin, asi ano, říká novinář

Ruský prezident Vladimir Putin míří k dalšímu prodloužení své vlády. Nic jiného se od březnových voleb prakticky neočekává. Přesto má Putin vyzyvatele, kteří se s ním chtějí utkat. Nejvýraznější z nich by se měl ve čtvrtek dozvědět, jestli ho do volebního klání pustí úřady.

Jen málokdo pochybuje, že Vladimir Putin získá v březnových prezidentských volbách další šestiletý mandát v čele Ruska. Jedno důležité rozhodnutí, které bude mít i značný symbolický význam, ale zřejmě padne už ve čtvrtek. Ústřední volební komise by měla oznámit, jestli ve volbách ponechá jako Putinova soupeře Borise Naděždina.

Šedesátiletý politik mimo jiné vyzývá k ukončení ruského válečného tažení na Ukrajině. A byť tak – i vzhledem k poměrům v Rusku – činí s patřičnou dávkou opatrnosti, v některých městech stáli lidé dlouhé fronty, aby mohli Naděždinovu kandidaturu podpořit svým podpisem. Což napovídá, že nespokojenost s válkou nemusí být marginální.

„Dost možná jde o názory milionů, kteří s válkou nesouhlasí a chtějí mít dobré vztahy se Západem a vlastně i s Ukrajinou. A pokud Naděždinovi nakonec kandidaturu komise nepovolí, můžeme to považovat za signál, že se Kreml těchto milionů lidí bojí,“ říká nezávislý novinář ruského původu Leonid Ragozin, který nyní žije v lotyšské Rize. V rozhovoru pro podcast 5:59 sice připouští, že zmíněná skupina tvoří jen menšinu ruské populace. Jenže je to významná menšina – často obyvatelé velkých měst. Síla, která „může rozhýbat revoluci“.

Naděždinova kampaň na konci ledna odevzdala úřadům zhruba 105 tisíc shromážděných podpisů, čímž naplnila jeden z požadavků na kandidaturu. Pracovní skupina volebních komisařů ale podle svého oznámení našla chyby – prý dokonce množství podpisů lidí, kteří už dávno zemřeli. Samotný kandidát se proti tomu ohradil.

V minulosti byl přitom Boris Naděždin známý třeba svým vystupováním v různých politických talk show. Podle Ragozina v nich hrál roli „nastrčeného liberála“ a později si ho Kreml vybral jako kandidáta „protiválečného tábora“. Jenže nakonec zřejmě vyhodnotil jeho účast ve volbách jako příliš nebezpečnou.

„V praxi by to totiž znamenalo, že pokud by byl registrovaným kandidátem, byly by legální jeho mítinky, které by se jistě nesly v protiválečném tónu. A kdo ví, kolik lidí by na takový mítink přišlo třeba v Moskvě,“ podotýká novinář.

Psal se poslední den roku 1999, kdy tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rezignoval na svou funkci. Jeho pravomoci převzal z pozice ruského premiéra právě Putin – a od té doby vládu fakticky nepustil. A ani Leonid Ragozin nepředpokládá, že by na tom rok 2024 měl cokoliv změnit.

„Výsledek těchto voleb je předem daný. Kreml disponuje dobře promazanou mašinérií,“ říká novinář, který má za sebou spolupráci třeba s britskou BBC nebo magazínem Newsweek. Na druhou stranu je ale podle něj nutné připomenout, že Putin se v Rusku těší velké popularitě. Na volební vítězství by tak mohl pomýšlet i tehdy, pokud by se hrálo podle přísných demokratických standardů. „Ovšem to, že konání takových voleb neumožňuje, naznačuje, že on sám o tom má velké pochyby.“

Navíc teď Putin nepotřebuje jen vyhrát – potřebuje zároveň získat výraznou většinu hlasů. Březnové hlasování je totiž z Ragozinova pohledu spíše referendem než volbami. Referendem o válce na Ukrajině, ze kterého pak bude ruský prezident vycházet při svých dalších krocích. „Někteří odborníci očekávají, že až komise sečtou hlasy a Putin bude vítězem, vyhlásí další mobilizaci,“ upozorňuje žurnalista.

Nejde přitom jen o nejbližší rok nebo dva. Podle Ragozina je pravděpodobné, že Putin v ohledu na svůj zdravotní stav dokáže dokončit celé další šestileté období v čele státu. Přičemž se nabízí úvaha, že by ho chtěl využít k dokončení toho, co začal anexí Krymu v roce 2014.

„Tuto jakousi ‚historickou etapu‘ chce uzavřít za podmínek, o kterých sám rozhodne. Chce si být jistý, že Krym zůstane ruský, stejně tak jako další čtyři anektovaná území. Kromě toho chce vrátit zpět vztahy se Západem, chce aby Západ zrušil sankce, chce vyvolat debatu o nových bezpečnostních mechanismech v Evropě, v nichž budou zohledněny bezpečnostní zájmy Ruska,“ dodává novinář Leonid Ragozin

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jakém stavu jsou demokratické síly v současném Rusku nebo jaký prostor v něm dnes panuje pro kritiku války na Ukrajině. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.