Dvě otázky roku: kdo bude prezident a kdy začne zlevňování

30 let po rozdělení Československa čelí obyvatelé obou nástupnických zemí - a s nimi i velká část Evropy - vážným výzvám, které způsobila loňská invaze Ruska na Ukrajinu. Rozjitřenou českou společnost čekají už za dva týdny prezidentské volby, které rozhodnou o nástupci či nástupkyni odcházejícího Miloše Zemana. Jaké další zásadní momenty nás v politice a ekonomice čekají?

Válka na Ukrajině, zdražování, šetření energiemi, předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Jen některé z událostí minulého roku, které během svého novoročního projevu zmínil premiér Petr Fiala (ODS). A ani ten nadcházející podle něj nebude jednoduchý.

„Zvládneme ho, tak jako jsme zvládli těch předchozích třicet. Tím jsem si zcela jist,“ řekl.

A co Česko v roce 2023 čeká? Zásadní změna přijde hned v lednu, kdy se budou konat prezidentské volby a po deseti letech se na Pražském hradě vymění hlava státu. V čele předvolebních průzkumů se stále drží armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka by alespoň dva z této trojice mohli být nezávislí. „Danuše Nerudová ani Petr Pavel nejsou kandidáty vlády Petra Fialy. Nemusí se cítit vázáni tím, že budou hájit v dnešní složité době politiku této vlády za každou cenu. V tomto ohledu by mohli být opravdu nadstranickými prezidenty. V případě Andreje Babiše to asi nikdo takhle vidět nemůže,“ říká.

S prezidentskou volbou je úzce spojený i soudní proces v kauze Čapí hnízdo, ve které je z podvodu podezřelý mimo jiné expremiér a kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO). V pátek 6. ledna by měl padnout první rozsudek.

Podle Kubíka se ale může stát, že se rozhodnutí soudce Jana Šotta ještě posune a veřejnost se ho nedozví před prvním kolem voleb.

Podporu u voličů hnutí ANO by ale dost možná stejně neovlivnil. „Oni tu kauzu nevnímají, neprožívají, mají ji v kategorii účelové kampaně, vykonstruovaného procesu a tak dál. To, jak se hájí Andrej Babiš, je argumentem, který jeho podporovatelé přijali,“ říká Kubík.

Jak zmínil i Fiala během proslovu, v dalším roce bude i nadále dalším velkým tématem zdražování. Podle šéfa Byznys SZ Martina Jašminského výhled není zrovna optimistický. Například Česká národní banka počítá s tím, že průměrná inflace bude v nadcházejícím roce kolem devíti procent.

„Pro někoho to bude znamenat pokles, protože za loňský rok průměrná inflace byla zhruba dvojnásobná, ale stále je to mimořádně vysoká inflace. Cílem České národní banky jsou dvě procenta,“ vysvětluje.

Zemědělci i další podnikatelé v potravinářském průmyslu tak i předpokládají, že budou opět zdražovat. Situace na trhu s nemovitostmi by se naopak podle Jašminského mohla mírně zlepšit. To se ale odrazí ve výši nájmů, které nejspíš naopak porostou.

Česká národní banka pod vedením Aleše Michla přesto drží úrokové sazby na sedmi procentech. A hodlá je na této hranici zachovat i nadále. Podle Jašminského je to ale riskantní, takový krok totiž nenutí inflaci klesat.

„Obávám se, že pokud ji okolnosti dotlačí k tomu sazby zvednout, může být pozdě. Efekt zvyšování úrokových sazeb se totiž do reálné ekonomiky promítá s velkým zpožděním. (…) V Česku tak můžeme mít problém s vyšší inflací, nejen celý letošní rok, ale i ten příští,“ varuje.

Jaké další výzvy Česko v roce 2023 čekají? Poslechněte si v podcastu 5:59 na začátku článku. Mimo jiné se dozvíte, co dalšího v tomto roce bude ovlivňovat vysokou inflaci v Česku nebo jestli se česká společnost dokáže spojit i v roce 2023 a táhnout za jeden provaz.