Výpověď bez důvodů? „Návrh napsaný jako by neměl projít,“ říká komentátor

Skupina vládních poslanců v čele s Michalem Zunou z TOP 09 navrhla k novele zákoníku práce možnost výpovědi, kterou by zaměstnavatel nemusel nijak zdůvodnit. Politici z ODS a TOP 09 si od toho slibují rozhýbání trhu práce v Česku. Jejich koaliční partneři z KDU-ČSL a ze STAN jsou ale zásadně proti a odbory dokonce vyhrožují generální stávkou. Může to pohřbít celou novelu, či dokonce ohrozit další fungování koalice?

Předkladatelé pozměňovacího návrhu k novele zákoníku práce věří, že zavedení výpovědi bez udání důvodu může rozhýbat pracovní trh v Česku. Ten prý svazuje tuzemské zkostnatělé pracovní právo, jež se do dnešní dynamické doby nehodí. Odpůrci tohoto opatření varují před jeho možným zneužitím a odboráři mluví dokonce o návratu poměrů kamsi do 19. století.

V aktuální epizodě podcastu 5:59 argumentační klubko, které v hádce - spíše než v dialogu - mezi zastánci a kritiky vzniklo, rozplétá komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. Strany si dle něj na tomto tématu mohou částečně kolíkovat teritorium před letošními sněmovními volbami. Skutečnost, že do nich jdou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL společně (pod značkou SPOLU), ale dle něj smysl takové poziční hry otupuje.

„Označil bych to spíš za čistý politický fetiš než za vymezování se těch stran. ODS a TOP 09 mají pocit, že když budou mávat touto vlaječkou, tak ukážou voličům, že jsou děsně pravicoví, a voliči třeba zapomenou, čeho se vláda dopustila v oblasti daní nebo odvodů,“ soudí Čaban.

Není to ale poprvé, co někteří vládní politici v tomto volebním období téma výpovědi bez udání důvodů zvedají. Komentátor připomíná, že loni v lednu vydala Národní ekonomická rada vlády sérii několika desítek doporučení, jak rozhýbat českou ekonomiku. Mezi nimi byly i změny zákoníku práce včetně zmínky o zjednodušení výpovědí - tedy výpovědi bez udání důvodu - coby inspiraci ze zahraničí. Nejčastěji se mluví o takzvaném „flexicurity“, tedy dánském modelu sociálního systému kombinujícím pružnost pracovního trhu a sociálního zabezpečení zaměstnanců.

„Ten dánský systém je provázaný a poměrně komplikovaný a dává smysl jako celek. Myslím si, že nemá cenu si z něj vyzobávat nějaké jednotlivosti, které se nám zalíbí a ten zbytek ignorovat. To je věc, která vede do pekel,“ upozorňuje Martin Čaban na to, že zákonodárci se zjevně nechali inspirovat velmi selektivně.

„Obecně bych si troufl říct, že celý ten pozměňovací návrh je napsaný dost nedbale a vlastně tam chybí i provázanost na nějaké další paragrafy. (…) Přijde mi, že je na tom trošku vidět, že ani ti poslanci, kteří to navrhují, tak úplně nepočítají s tím nebo nechtějí, aby to prošlo. Je to prostě spíš fanglička, ten fetiš, o kterém jsem mluvil,“ dodává.

Ať už je návrh pouze „fangličkou“, nebo ne, zvedl výraznou vlnu odporu. A to nejen ze strany koaličních poslanců z KDU-ČSL a Starostů a také opozičních zákonodárců z hnutí ANO a SPD. Zvlášť hlasitý protest je slyšet od odborářů a jejich předsedy Josefa Středuly, jenž dokonce začal mluvit o generální stávce.

„Pro odboráře je to skutečně červený hadr. Reagují na to velmi citlivě, až bych řekl, přepjatě. (…) Ta jejich argumentace je trošku přepálená,“ domnívá se Martin Čaban, který ale nevěří tomu, že má návrh šanci projít i závěrečným třetím čtením ve Sněmovně. Už proto, že se proti návrhu postavil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), z jehož resortu flexinovela vzešla, a také dvě strany z řad vládní koalice.

Spíš by se dle Čabana mohlo stát, že by kvůli nynějším tahanicím spadla pod stůl celá novela zákoníku práce, na které je jinak v Poslanecké sněmovně široká shoda. A třeba hnutí ANO už avizovalo, že by pro ni nehlasovalo v případě, že by prošel pozměňovací návrh obsahující výpověď bez udání důvodu.

„To by byla podle mě obrovská chyba, protože ta novelizace zákoníku práce dává smysl. I to, že je široce dohodnutá a opozice netvrdí, že ji po volbách okamžitě zruší, je jedním z jejích kladů. Myslím si, že by měla projít,“ uzavírá komentátor Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, která opatření z takzvané flexinovely zákoníku práce považuje Martin Čaban za potenciálně přínosná, nebo více o dánském modelu „flexicurity“. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.