70 úspěchů Fialovy vlády: „Jsou hmatatelné, ale nic z toho nevyhrává volby“

Kabinet premiéra Petra Fialy se přehoupl přes pomyslný poločas vlády. Dva roky po parlamentních volbách ustál další – už třetí – pokus opozičních stran o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. U veřejnosti ale jeho popularita není vysoká. Čeho je to důsledek?

Fialův kabinet během první poloviny svého mandátu zatím vyměnil čtyři ministry a potřetí přestál pokus o vyjádření nedůvěry. A jak v podcastu 5:59 připomíná komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, je navíc vládní koalice navenek jednotná. Přesto podle výzkumu CVVM z poloviny října vládě věří jenom čtvrtina občanů.

Premiér Fiala se i tak domnívá, že dosavadní práce jeho týmu je úspěšná. Minulý týden v Poslanecké sněmovně vyjmenoval celkem 70 kroků, které považuje za úspěšné – například to, že jeho vláda uzavřela se Spojenými státy dohodu o obranné spolupráci nebo že plní závazky vůči NATO.

„To jsou věci, které skutečně jsou reálně hmatatelné, ale ani jedna z nich není taková, že by vyhrávala volby nebo získávala širokou voličskou podporu. Čili je to podle mě takové ambivalentní,“ říká Čaban.

Komentátor ale zároveň vysvětluje, že kabinet Petra Fialy si zaslouží kritiku hned z několika důvodů. I když jde podle Čabana o jisté klišé, největší chybou vlády je její komunikace ohledně domácí politiky a zejména úsporných opatření: „V květnu vláda prohlásí, že deficit rozpočtu v příštím roce bude 210 miliard, teď schválí rozpočet, ve kterém je deficit 252 miliard, a to ještě jenom proto, že tam někde ulije 18 miliard do nějaké mimorozpočtové půjčky. Chybí mi tu srozumitelnost komunikace a nějaký jasně vytyčený cíl, ke kterému by vláda směřovala.“

Další chyby komentátor vidí i ve zrušení EET, protože kromě části příjmů tak vláda přišla i o data o ekonomice, nebo v úsporném balíčku, který se ve Sněmovně podařilo protlačit teprve v polovině října. Zejména mu vadí zavedení plošného nemocenského pojištění na straně zaměstnance, tedy že každý zaměstnanec odvede od příštího roku z hrubé mzdy o 0,6 % víc.

„Zasáhne to ty nízkopříjmové, kteří berou nízkou výplatu. Ti nemusí platit příjmovou daň – to už máme nastaveno, že je od ní osvobodíme, protože jejich příjem je nízký – a teď jim zatížíme minimální mzdu odvodem na nemocenské pojištění,“ popisuje Čaban.

Uplynulé dva roky ale komentátor hodnotí jako standardní průběh volebního cyklu. Vláda má za sebou určitá nepopulární rozhodnutí, musela přečkat oprávněnou kritiku, a kvůli tomu se musí srovnávat s výrazným poklesem důvěry.

A přestože se třeba ODS podle posledního průzkumu agentury Kantar propadla až na 12 procent, podle Čabana nedochází k výraznému poklesu preferencí v rámci koalice. „Situace v tomhle případě je specifická v tom, že ta membrána mezi voličskými skupinami dnešních opozičních stran a koaličních stran je podle mě velmi málo propustná,“ vysvětluje.

I když tedy opoziční hnutí ANO a SPD zřejmě ve větším měřítku nepřetahují voliče vládní koalice, podle průzkumů nadále posilují. Komentátor Seznam Zpráv se domnívá, že se jim daří sbírat protestní hlasy: „To je ostatně i důvod, proč opoziční strany teď demonstrují svoji sílu tím, že vyvolávají hlasování o nedůvěře vládě a tvrdí, že aby byla naplněna vůle lidu, měly by být předčasné volby a celé by se to mělo přeházet.“

Vládní strany by tak podle něj měly především zapracovat na tom, aby se k nim vrátili jejich voliči. „To znamená srozumitelně jim vysvětlit, proč ve chvíli, kdy vyhraju volby se slibem, že opravdu nebudu zvyšovat daně, tak minimálně těm svým voličům, ale ideálně všem občanům, musím vysvětlit, proč jsem z toho slibu ustoupil, co se změnilo od té doby, jestli to skutečně byla lež, nebo jenom špatný odhad, a vyvodit z toho nějakou odpovědnost,“ dodává.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se opozice rozhodla vyvolat už třetí hlasování o nedůvěře vlády nebo jaká je dynamika uvnitř koalice Spolu před evropskými volbami. Poslechněte si celou epizodu v přehrávači na začátku článku.