Hlavní obsah

Trest pro lidi bez domova? „Už jen senátorův jazyk je hanlivý,“ říká expert

Foto: Jan Mihaliček

Bezdomovectví je komplexní fenomén. Zdánlivě jednoduché recepty ho podle expertů jen těžko vyřeší. Ilustrační foto.

Článek

Lidé bez domova se v posledních dnech stali terčem prohlášení různých politiků. Odstartoval to senátor za ODS Zdeněk Hraba, který na sociálních sítích ohlásil svůj záměr sepsat zákon, který by poslal lidi bez přístřeší do vězení, pokud by odmítli vykonávat veřejně prospěšné práce. Jeho prohlášení rozebíráme s Petrem Vašátem ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jaké jsou nejčastější důvody toho, že se někdo ocitne na ulici, a kolik lidí v Česku v takové tíživé životní situaci je.
  • Jaká pomoc se lidem bez domova, kteří se chtějí vrátit zpět do běžného života, nabízí.
  • Nakolik neempatické a urážlivé výroky politiků odráží postoje společnosti k bezdomovectví a nakolik je samy formují.

„Zaprvé: Zákaz žití na ulici. Zadruhé: Donucení k opuštění veřejného prostoru za současné nabídky sociální pomoci. Zatřetí: Nerespektování zákona bude znamenat okamžitý trest,“ vyjmenovává senátor Hraba ve videu zveřejněném na jeho sociálních sítích. „V ideálním případě by to byly veřejně prospěšné práce na financování ubytování, nepomůže-li to, bude muset následovat nutně odnětí svobody.“

Nápad přivítal ve vysílání České televize i Hrabův kolega z horní komory Parlamentu a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle něhož by města a obce nástroj pro eliminování negativních projevů spojených s bezdomovectvím uvítaly. Tento fenomén pak Čunek považuje za „životní styl“ přinejmenším některých lidí, kteří žijí na ulici. Zároveň tvrdí, že někteří z nich by bez přístřeší „asi ani být nemuseli“, prý to prostě chtějí.

Může ale represe, se kterou chystaný legislativní návrh senátora Hraby počítá, fungovat? A není nakonec podstatnou součástí problému i jazyk, kterým politici o lidech bez přístřeší mluví? Právě o tom je dnešní epizoda podcastu 5:59.

„Ten problém je tak komplexní, že nemá jedno univerzální řešení. A rozhodně není řešení větší represe vůči lidem bez domova. To prostě nebude nikdy fungovat,“ říká v podcastu antropolog a výzkumný pracovník Sociologického ústavu Akademie věd Petr Vašát, který se fenoménem bezdomovectví a přežívání marginalizovaných komunit v městském prostředí zabýval i během svých pobytů na prestižních vzdělávacích institucích, jako jsou Harvardova univerzita v USA nebo Humboldtova univerzita v Berlíně.

Foto: Barbora Sochorová, Seznam Zprávy

Antropolog a výzkumný pracovník Sociologického ústavu AV ČR Petr Vašát.

Vašát upozorňuje, že složité je už jen vyčíslit, kolika lidí se fenomén bezdomovectví v Česku týká. Poslední dostupná data Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 uvádí, že v Česku je zhruba 12 tisíc lidí bez přístřeší. Jisté každopádně je, že kapacity institucí, které o ně mají pečovat, nedostačují. Mimo jiné i proto, že je v Česku obecný problém s dostupností bydlení.

Bydlení je drahé, těžko dostupné. Představte si potom, jak na něj má dosáhnout takový člověk, který se chce nějakým způsobem dostat zpátky (z ulice). To je vlastně nepředstavitelné.
Petr Vašát, Sociologický ústav AV ČR

„Máme výborné sociální služby, skvělé lidi, kteří tam pracují, ale je to extrémně náročná a špatně placená práce, takže (je tam velká) fluktuace,“ říká také antropolog. „Určitě by se (pro lidi bez domova) dalo dělat mnohem víc. Zároveň je ale třeba říct: Buďme rádi, že máme sociální stát a jeho benefity, že to nestojí jenom na dobrovolnictví, jako třeba ve Spojených státech.“

Sociální služby nicméně podle Petra Vašáta řeší až následky bezdomovectví. Pro řešení tohoto fenoménu je přitom zásadní bavit se o jeho příčinách a politických a ekonomických aspektech, jako je špatně placená práce osob, které se následně ocitají na ulici. „To, že 90 % lidí v našem výzkumu (z roku 2016) mělo poslední stabilní práci ve špatně placených službách nebo přicházeli z těch levných montoven, není náhoda,“ říká.

Bezdomovectví jako životní styl?

Posílat lidi, kteří odmítnou veřejně prospěšné práce do vězení – jak o tom mluví senátor Hraba –, je tak podle Vašáta „nesmyslná možnost“. Zároveň zpochybňuje i politikovo tvrzení, že lidé bez domova představují bezpečnostní problém: „Že ulice je plná násilí, včetně násilí vůči lidem bez domova nebo mezi nimi samými, je jasné, ale že by to mělo nějaký silně měřitelný negativní vliv na společnost, to si nemyslím.“

A expert nesouhlasí ani s dalším argumentem, který do debaty v minulém týdnu přinesl nejen senátor Hraba, ale i jeho kolega Čunek. „Nic jako bezdomovectví coby životní styl neexistuje,“ říká Vašát o tvrzení vsetínského starosty, které pronesl ve vysílání České televize. „Samozřejmě pokud člověk žije řadu let na ulici, tak si musí nějakým způsobem vytvořit a osvojit určité praktiky, aby v daném prostředí přežil a sehnal si obživu,“ uvádí dál, ale jedním dechem dodává, že tak je tomu i v jakémkoli jiném specifickém prostředí.

Řešení je tak podle antropologa jinde. Na začátek si společnost jako celek podle něj třeba potřebuje vytvořit více empatie ke zranitelným vrstvám obyvatel, mezi které patří právě i lidé bez střechy nad hlavou. Místo toho jsme ale svědky toho, jak zvolení představitelé používají jazyk, který jde zcela opačným směrem. Jen pro připomenutí: Jak Čunek, tak Hraba se ve svých vyjádřeních nebáli sáhnout třeba ke slovům jako „pobuda“ nebo „útulek“.

„Celosvětový trend ve vztahu k bezdomovectví je ten, že se snažíme o méně toxickou a méně patologizující terminologii. Ve Spojených státech už teď pomalu nemůžete publikovat článek, kde by bylo použito slovo ‚homeless‘, používá se ‚unhoused‘, což by šlo volně přeložit jako ‚vyloučen/a z bydlení‘. Myslím si, že naučit se používat adekvátní slovník je to první, co by mělo být veřejné diskuzi vlastní,“ konstatuje vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se antropolog Petr Vašát dívá na projekty, v jejichž rámci lidé bez domova dostávají větší sumu peněz k použití dle vlastního uvážení coby možný krok na cestě zpět do běžného života. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Pavel Vondra

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČRo Radiožurnál, ČT24, TV Nova, profil Zdeňka Hraby na sociální síti X – @hraba_z, Seznam Zprávy – archiv Lucie Stuchlíkové

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované