Expertka: Doba fosilních paliv končí, zelený summit v Dubaji to potvrdil

Po dvou týdnech intenzivních jednání na klimatické konferenci OSN v Dubaji schválilo téměř 200 zemí jednohlasně ambiciózní plán: ústup od fosilních paliv. Jak toho země chtějí dosáhnout, nebo kde na to sehnat peníze, probíráme v podcastu 5:59 s analytičkou Romanou Jungwirth Březovskou, která byla při dubajských jednáních.

Téměř dvě stě zemí po čtrnácti dnech dospělo ve Spojených arabských emirátech k dohodě, která mimo jiné počítá s omezováním fosilních paliv. Země souhlasily, že je nutné snížit emise skleníkových plynů v celých energetických systémech - tedy nejen v energetice, ale třeba i v dopravě - a zároveň se dokument vůbec poprvé výslovně zmiňuje o ropě, zemním plynu a uhlí.

To vše je shrnuto hlavně v odstavci 28 úmluvy. „Vlastně se tam mluví o vědě a o tom, že je potřeba snižovat emise tak, abychom byli v souladu s teplotním cílem maximálního oteplení o 1,5 stupně,“ shrnuje v podcastu 5:59 analytička klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská, která konferenci sledovala přímo v Dubaji. Státy těmito kroky mají do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Zároveň dohoda státům stanovuje i konkrétnější úkoly. Například po nich chce, aby globálně ztrojnásobily výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo aby zdvojnásobily globálně energetickou účinnost do roku 2030.

Analytička Jungwirth Březovská podotýká, že výsledek debat je kompromisem, ve kterém každý musel z něčeho ustoupit. „Největším blokátorem“ podle ní byly arabské státy jako Saúdská Arábie nebo Katar, které odmítaly, aby ve finálním textu ve spojení s fosilními palivy zaznělo slovo „phase out“ (možné přeložit jako „odchod od“), tedy postupné ukončování fosilních paliv. Nakonec tedy závěrečné usnesení mluví o „transition away“, tedy „přechod od“.

„Dovolila bych si říct, že ten text je přesto opravdu až velmi ambiciózní. Ale zároveň je realistický - a to právě proto, že pořád poskytuje prostor státům vytvořit si do určité míry vlastní energetický mix a vlastní ‚mapu‘, podle které by státy měly dosáhnout právě té klimatické neutrality,“ vysvětluje expertka.

Jinak ale prý byla dubajská jednání poměrně poklidná. A to i díky tomu, že se třeba Spojené státy a Čína dohodly už předem na potřebě rozvoje obnovitelných zdrojů energie na úkor těch fosilních. Zároveň pomohlo i to, že evropské státy dokázaly vytvořit některá partnerství s rozvojovými zeměmi.

A v neposlední řadě i už zmíněné Spojené arabské emiráty, které hostily klimatickou konferenci, podle Jungwirth Březovské fungovaly jako mediátor a dokázaly hledat kompromisy mezi státy. „Klimatická vyjednávání jsou možná jako koncert. Vlastně je to takový orchestr, kde každý hraje na nějaký nástroj, každý přispívá k tvorbě té hudby a je důležité, jak hrají různé ty instrumenty,“ shrnuje.

Dohoda z Dubaje má také svá slabá místa - podle analytičky například pomíjí finance. Hlavně rozvojové země si stěžovaly na to, že nemají dost peněz, aby se vypořádávaly s dopady klimatických změn a zároveň se rozvíjely. Jde třeba o malé ostrovní státy jako Tuvalu, které je ohroženo stoupající hladinou oceánu, a také o chudší země v Africe, v Asii nebo Latinské Americe.

A peníze jsou potřeba také na transformaci na obnovitelné zdroje, jež bude nákladná i pro státy, které se na změny chystají už delší dobu. Romana Jungwirth Březovská upozorňuje, že by s financováním tohoto přechodu měly pomoci takzvané inovativní zdroje. Třeba Francie nebo Spojené státy v této souvislosti chtějí reformovat některé části finančního systému tak, aby si chudší země nemusely vybírat, jestli investovat do řešení změn klimatu, nebo do životní úrovně lidí.

„Nicméně i díky té konferenci (v Dubaji) je zřejmé, že zkrátka éra fosilních paliv končí a že je to velký signál nejenom pro politiky, aby tvořili udržitelné nízkoemisní strategie pro své státy. Ale je to i velký signál pro investory, aby věděli, že mají investovat do obnovitelných zdrojů energie a do nízkoemisních technologií,“ podotýká analytička.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký „přešlap“ provázel schvalování závěrečné podoby usnesení nebo do jaké míry se do vyjednávání v Dubaji promítla současná vyostřená geopolitická situace ve světě. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.