Expert o mizícím hmyzu: Příroda doplácí na způsob produkce potravin a dřeva

Vědci v posledních letech varují před tím, že v přírodě setrvale ubývá hmyz. Ten je přitom zásadní třeba pro opylování květin nebo jako potrava pro větší zvířata. Ohrožena může být podle odborníků až polovina ze zhruba 30 tisíc hmyzích druhů v Česku. Jak hledat rovnováhu mezi prioritami zemědělců a lesníků a tím, co hmyz potřebuje?

V přírodě v posledních letech ubývá hmyz. Zmizely některé vzácné druhy, ale zároveň klesají i počty jedinců u těch běžnějších. A právě to může mít podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR dopad na fungování ekosystémů a zároveň i na životy lidí.

Entomolog uvádí, že jen v Česku může být ohrožena až polovina z 30 tisíc druhů, které na tomto území dle dostupných dat žijí. Hmyzí populace jsou ale pod tlakem i v dalších částech světa včetně těch, které jsou méně sledované.

„U oblastí, které máme dobře prozkoumané, což je Severní Amerika a Evropa, je jasné, že ten úbytek je poměrně rapidní a zjevný. Ale také u ostatních oblastí, ze kterých máme indicií a informací podstatně méně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale žije v nich mnohem více druhů hmyzu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se zdá, že úbytek je velmi podobný a podobně rychlý,“ popisuje Čížek v rozhovoru pro podcast 5:59.

Vraťme se ale k příkladu Česka. V posledních letech se daleko méně než dříve v tuzemsku objevují třeba denní motýli a podobní živočichové, kteří jsou vázaní na stepi nebo louky. Naopak díky kůrovcové kalamitě a potažmo tlejícímu dřevu se daří hmyzu, který žije v lese. „Je to vždy o tom, že něco ubývá a něco přibývá. To se v přírodě děje běžně. Ale správně by toho mělo přibývat zhruba tolik, co toho ubývá. A teď toho přibývá výrazně méně než toho, co ubývá,“ vysvětluje expert.

Úbytek denních motýlů je podle něj vidět třeba v oboře Bulhary v Chráněné krajinné oblasti Pálava, kde entomologové z Akademie věd opakovaně prováděli výzkum. Zatímco před 21 lety v oblasti napočítali na 11 tisíc motýlů a zhruba 60 druhů, před třemi lety už situace vypadala výrazně jinak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vědci našli jen zhruba 2500 jedinců z 57 druhů.

„(Jedním z důvodů bylo, že) někdy mezi lety 2010 a 2014 z toho území prakticky zmizelo všechno rostlinstvo, když nepočítáme stromy. V podstatě bylo spaseno všechno, na co dosáhnou jeleni, kteří jsou tam chovaní. A motýli najednou neměli moc na čem žít,“ popisuje Čížek. Navíc se podle něj změnil i přístup lesníků, kteří z pasek v oblasti udělali „oraniště“ a neosázeli je novými stromky.

„To samozřejmě není věc, která by zasáhla celé Česko, jsou to příčiny jen na konkrétním území. Ale na velké části republiky k takovýmto změnám postupně dochází. A třeba v lesnictví a zemědělství tyto změny zintenzivňují, zrychlují. Takže stále roste intenzita, se kterou obhospodařujeme půdu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím pádem zůstává méně prostoru na obhospodařované půdě pro něco jiného než to, co tam pěstujeme,“ říká entomolog.

Nedostatečně využitý potenciál k větší ochraně rozmanitosti přírody vidí také ve správě chráněných území, kde navzdory jejich účelu hmyzu také ubývá. Právě na lepším managementu chráněných území by se podle Čížka „mělo začít“ a zároveň „natrénovat, jak krajinu spravovat efektivně“ takovým způsobem, aby byla pro hmyz a biodiverzitu vhodná.

Za problematickou ale expert z Entomologického ústavu AV ČR považuje i situaci ve státních lesích, které zabírají asi 15 procent Česka a ve kterých se podle něj stále „hospodaří s důrazem na produkci dřeva a zisk“. Na zachování přírodní rozmanitosti se však z Čížkova pohledu na tomto území dostatečný ohled nebere.

To vše se –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejen v Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle Lukáše Čížka děje navzdory tomu, že ochranu přírody vědec vnímá jako jednu z priorit současné společnosti. Poukazuje také na přijetí Nařízení o obnově přírody (v angličtině Nature Restoration Law), které poslanci Evropského parlamentu schválili loni v létě, byť nakonec jen těsnou většinou hlasů.

Členským státům Evropské unie nová právní norma třeba nařizuje na pětině suchozemských a vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. Nebo rovněž obnovit desítky tisíc kilometrů říčních koryt a rozšiřovat městskou zeleň.

K ochraně přírody ale podle entomologa může malými kroky přispět každý. Připomíná, že hmyzu například pomáhá, když se trávníky před domy nesečou každých 14 dnů nebo když lidé na svých zahradách nechají pařezy. „(Člověk) může spravovat své pozemky tak, aby to hmyzu nebo přírodě jako celku bylo ku prospěchu. Možností je velmi široká řada,“ dodává Čížek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co může komplikovat dokumentaci úbytku hmyzu nebo jestli Česko jako stát podle entomologa dělá dost, aby hmyz ochránil. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.