Expert: Šance na mír mezi Izraelem a Palestinci je nadlouho pohřbená

Vojenská operace, kterou Izrael spustil v reakci na teroristický útok Hamásu ze začátku října, nabírá na důrazu. Pozemní jednotky izraelské armády obklíčily město Gaza a snaží se dosáhnout hlavního cíle: zničit Hamás. Je ale ještě možné oběti na straně palestinských civilistů ospravedlnit?

Před více než měsícem vtrhli ozbrojenci Hamásu na území Izraele a jejich teroristický útok následně vyostřil dlouholetý blízkovýchodní konflikt. Od té doby zemřely celkově tisíce lidí včetně mnoha civilistů. Hamás navíc stále drží izraelské rukojmí, které využívá jako zbraň při vyjednávání. A přestože letecké útoky neustaly, boje se po zahájení izraelské ofenzivy v polovině října do jisté míry odehrávají na zemi.

„Teď se operace přesunula opravdu do městského boje, během kterého došlo k obklíčení města Gaza a dochází už k bojům v ulicích anebo na jeho okrajích,“ popisuje postup izraelské armády Jakub Záhora z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Téměř každý den přicházejí o konfliktu nové zásadní zprávy. V úterý například izraelská armáda uvedla, že dobyla základnu Hamásu v severní části Pásma Gazy a dostala se prý také do „srdce“ města Gaza. Den předtím zase ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou Hamásu, prohlásilo, že při izraelských úderech na Pásmo Gazy už zemřelo více než 10 tisíc lidí.

Záhora nicméně upozorňuje, že ke všem informacím, které od válčících soupeřů přicházejí, by média i veřejnost měly přistupovat obezřetně. Většina takových zpráv se nedá nezávisle verifikovat a ani jedné ze stran se tak podle něj nedá beze zbytku věřit. Což prý platí v každé válce.

Z pohledu analytika panuje v prostoru českých médií tendence výrazně zpochybňovat zprávy přicházející od vládců Gazy, zato ty od izraelské vlády jsou brané jako fakt. „Je to velká asymetrie v tom, s jakou skepsí přistupujeme k informacím z palestinské strany, respektive Hamásu, a k informacím z Izraele. Je nutné si uvědomit, že Izrael je také ve válce a i on má zcela jasnou agendu,“ podotýká Záhora.

Je každopádně patrné, jak tvrdě nová eskalace dlouholetého konfliktu dopadá na civilisty.

Bezprecedentnímu útoku nejprve čelil na začátku října Izrael, kdy počet civilních obětí teroru Hamásu dosáhl nejvyššího počtu v izraelských dějinách. „Je to historicky významné i v kontextu dějin židovského národa. Opravdu od konce druhé světové války, tedy od holokaustu, nebylo zavražděno v jeden den tolik osob židovského původu,“ vysvětluje analytik.

Postupně ale roste také kritika vůči Izraeli a jeho chování v Pásmu Gazy. A také podle Záhory jsou některé jeho činy neúměrné: „Hlavní princip humanitárního práva je princip proporcionality, kdy můžete zasahovat i civilní cíle, pokud to přinese vojenskou výhodu. Je to ale otázka interpretace, protože musíte měřit budoucí vojenský zisk oproti ztrátám na straně civilistů. (…) A podle toho, co víme, tak zhruba třetina domů v celém Pásmu Gazy už je poničená a ty civilní ztráty jsou velmi vysoké. A to je indikace toho, že Izrael na ně dostatečně nedbá.“

Další moment, za který Izrael sklízí kritiku, bylo přerušení toku humanitární pomoci do Pásma Gazy v počátcích současného konfliktu. „To byl zcela jasně kolektivní trest proti celému palestinskému obyvatelstvu Gazy, nejenom proti Hamásu,“ domnívá se Záhora.

Po nátlaku ze strany OSN, Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo také svých tradičních spojenců včetně USA sice Izrael některé kamiony s humanitární pomocí do válkou zasažené oblasti vpouští, i nadále je ale situace kritická. Zhruba dvěma milionům civilistů v hustě zabydlené oblasti chybí voda, potraviny, elektřina a dochází také k výpadkům internetového a telefonního spojení. A to podle Záhory konflikt ovlivňuje výrazně a hned na několika úrovních.

„Cílem Izraele je ochromit komunikaci Hamásu. Dalším efektem je ale i to, že palestinští civilisté si například nemohou zavolat ambulance a nemohou se spojit se svými blízkými. To je hrozivý humanitární dopad,“ říká expert na Izrael a Palestinu. A upozorňuje, že tato telekomunikační tma jen dál zesiluje problém, jak o válečném dění v Pásmu Gazy získávat věrohodné informace.

Podobných kroků, které v určitých ohledech odporují humanitárnímu právu, se pak Izrael v současnosti dopouští s jedním hlavním cílem: odstranit Hamás a jeho vládu nad Pásmem Gazy. Premiér Netanjahu dokonce v pondělí pro americkou televizi ABC News zmínil, že až se to stane, zajistí, aby už Pásmo Gazy nebylo pro Izraelce nebezpečím.

Podle Záhory nicméně ještě není jasný scénář toho, co se bude dít po skončení bojů. Ve hře zůstává i to, že se o území bude starat palestinská samospráva, která nyní působí na Západním břehu, nebo že dojde na nějakou formu mezinárodního dohledu, na němž by se mohl podílet třeba Egypt.

„Obávám se ale, že jakékoli mírové nebo alespoň pragmatické řešení mezi Izraelci a Palestinci je pohřbeno na dekády,“ myslí si Záhora. Události posledního měsíce a příkoří pociťovaná na obou stranách totiž podle něj nebude možné jednoduše zahladit.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se dalším bojištěm v oblasti může stát i Západní břeh nebo jestli se v Izraeli vede debata o tom, co je ve válce s Hamásem přípustné a co už ne. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.