Válce jsme blíž než kdykoli předtím, říká expert o úderech na Libanon

Izraelská armáda vystupňovala své údery proti radikálnímu hnutí Hizballáh v Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že jeho cílem je dosáhnout změny situace na jihu Libanonu, aby Hizballáh nemohl ostřelovat sever Izraele. Hrozí na Blízkém východě nová otevřená válka?

Takovou míru násilí, jaké čelí v posledních dnech, nezažili obyvatelé Libanonu bezmála dvě dekády. Podle některých zdrojů dokonce od dob ničivé občanské války, která zemi decimovala v druhé polovině 20. století. V důsledku izraelských vzdušných úderů tam počátkem týdne v rozpětí pouhých 24 hodin přišlo o život na pět stovek lidí. Ve středu pak podle libanonského ministerstva zdravotnictví, citovaného stanicí BBC, přibylo 51 dalších.

Konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem sice probíhá dlouhodobě, ale od zahájení operace izraelské armády proti hnutí Hamás v Gaze v loňském roce přešel do horké fáze. A v posledních dnech i podle bezpečnostního analytika a znalce Blízkého východu Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně došlo ke „skokové a dramatické eskalaci“ situace.

„Už máme opravdu velký počet mrtvých. Je to v řádu stovek, čímž se konflikt blíží eskalačně do úrovně války. A několik tisíc zraněných také není malé číslo. Ta eskalace v posledních dvou týdnech je opravdu znatelná, extrémní,“ říká Kraus.

A i když podle analytika Hizballáh vykazuje „zjevnou snahu nebýt zatažen do něčeho, co by bylo možné nazvat celoregionální válkou“, riziko, že násilnosti nakonec přerostou v něco většího, prý rozhodně stouplo. „Teď jsme té válce blíž než kdykoliv předtím,“ uvedl v rozhovoru pro 5:59 analytik.

Izraelskou pozemní invazi, o které se v posledních dnech a hodinách rovněž intenzivně spekuluje, sice nevylučuje, ale považuje ji za méně pravděpodobnou než pokračování systematické vzdušné kampaně vůči cílům Hizballáhu.

Tento svůj odhad opírá především o jeden zásadní fakt: „Pro pozemní invazi potřebuje Izrael posvěcení svého klíčového partnera a podporovatele a tím jsou Spojené státy. Ty se v tuto chvíli nezaměřují prakticky na nic jiného než na svou prezidentskou kampaň. Izraelská vláda to ví a jakýkoli takto zásadní krok podle mě bude plánovat až po amerických prezidentských volbách,“ domnívá se Kraus.

Bezpečnostní expert zdůrazňuje, že cíle izraelské operace proti Hizballáhu jsou podobně nejasné jako tažení proti Hamásu. Likvidaci Hizballáhu jako takového považuje za vyloučenou a naopak upozorňuje na to, že izraelské údery proti němu mu mohou i pomoci.

„Existence vnějšího nepřítele – tím myslím tedy stát Izrael – dokáže libanonské obyvatelstvo sjednotit v podpoře Hizballáhu jakožto jediné obranyschopné entity proti izraelské armádě, která by mohla mít choutky vstoupit do jižního Libanonu a okupovat jej,“ říká a připomíná poslední válečný konflikt mezi oběma stranami z roku 2006, který skončil deklarováním vítězství ze strany obou válčících stran.

„V momentě, kdy by opravdu hrozila ta izraelská invaze nebo by na ni došlo, tak ten mobilizační potenciál Hizballáhu je značný. A pro izraelskou armádu by bylo velice obtížné dosahovat nějakých vítězství, když vlastně ani nevíme, jak si je definuje, protože změnit situaci v jižním Libanonu je tak amorfní politické zadání, že je otázkou, co to vlastně pro vojáky znamená,“ dodává Josef Kraus.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak do eskalujícího konfliktu zapadá nedávná série koordinovaných výbuchů pagerů v kapsách členů Hizballáhu nebo jak pravděpodobné je, že se nějakou formou do věci vloží Írán coby hlavní patron Hizballáhu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.