Trump musí brát ohled na boháče i nemajetné. „Dojde k rozkolu,“ říká Lukeš

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států v pondělí dostane tečku v podobě potvrzení výsledků v Kongresu. Při stejném aktu před čtyřmi lety to přitom byli právě Trumpovi stoupenci, kteří na Kapitol zaútočili v jednom z nejvážnějších momentů politického násilí v USA poslední doby. Na co se s nástupem staronového prezidenta připravit?

Dva týdny před návratem republikána Donalda Trumpa do Bílého domu se v pondělí ve Washingtonu sejdou členové amerického Kongresu, aby potvrdili výsledky prezidentských voleb. Pondělní zasedání je hlavně ceremonií a formalitou. Před čtyřmi lety –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 6. ledna 2021 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale získalo dramatický průběh, když na Kapitol zaútočil dav Trumpových stoupenců, kteří nesouhlasili s jeho tehdejší volební porážkou.

Letošní finále příprav na nástup prezidenta je o poznání klidnější. Ostatně Trumpova vyzyvatelka, demokratka Kamala Harrisová, v listopadu uznala výsledek voleb hned krátce po oznámení projekcí. A o další dva měsíce později země spěje k pokojnému předání moci.

„Vášně pominuly. Nikdo se tady hlasitě nehádá, na ulicích na sebe lidé nekřičí. Ale samozřejmě klid na povrchu neznamená, že se oba tábory jakkoliv usmířily nebo že dokonce začaly chápat jeden druhého,“ říká přímo z USA o současné atmosféře profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš, který působí na Bostonské univerzitě.

V rozhovoru pro podcast 5:59 dodává, že napětí se opět může prodrat do popředí okamžitě po inauguraci, pokud Trump začne plnit své sliby, například ten o zahájení masových deportací migrantů, kteří do země přišli nelegálním způsobem.

Zmíněný klid po volbách neznamená, že po Trumpově vítězství nepřišly pozoruhodné momenty. Až do konce listopadu například čelil federální obžalobě z nelegálních zásahů do volebního procesu, které měl činit právě po své prohře ve volbách z roku 2020. 

Do vyšetřování však nejprve už loni v červenci zasáhl výrok Nejvyššího soudu USA, jenž americkým exprezidentům přiřkl širokou imunitu za činy spáchané v době výkonu mandátu. A po listopadovém Trumpově volebním úspěchu do hry rovněž vstoupila dlouhodobá politika amerického ministerstva spravedlnosti, která chrání úřadující hlavu státu před stíháním.

Definitivně tím skončil i další federální případ, ve kterém byl Trump stíhaný ve věci neoprávněného přechovávání tajných vládních dokumentů.

Jednomu rozsudku však Donald Trump neujde –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ soudce newyorského soudu Juan Merchan avizoval, že tento týden vynese trest nad Trumpem v případu falšování finančních záznamů okolo platby za mlčení pornoherečce známé jako Stormy Daniels. Merchanovo vyjádření nicméně ukazuje na to, že zřejmě nepůjde o trest vězení ani pokutu či podmínku.

Soudce se ve svém postupu vzepřel žádosti Trumpovy obhajoby, která právě s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu o prezidentské imunitě žádala o zrušení dřívějšího odsuzujícího verdiktu poroty v této kauze.

Nicméně také Igor Lukeš míní, že nedává příliš smysl, aby se verdikt Nejvyššího soudu vztahoval na případ, kde šlo v podstatě o uplácení pornoherečky, navíc ještě před Trumpovým prvním prezidentstvím. Podle českého profesora působícího v USA nicméně obecně část výnosu nejvyšších soudců smysl dává, protože brání šéfy Bílého domu před tím, aby výkon jejich mandátu ochromovaly třeba žaloby podávané se zlým úmyslem.

Vedle rozřešení Trumpových justičních kauz americká veřejnost v uplynulých měsících sledovala skládání jeho budoucího vládního týmu a nominace do čela důležitých úřadů a institucí.

Řada jmen přitom vzbudila pozornost. Ministrem zdravotnictví se má například stát Robert Kennedy mladší, který v minulosti vystupoval proti očkování proti covidu-19. Ředitelem FBI pak zase právník Kash Patel, jenž v roce 2023 slíbil, že v případě účasti v Trumpově budoucí administrativě „půjde po všech konspirátorech ve vládě i v médiích (…) kteří lhali o amerických občanech, kteří pomáhali Joeu Bidenovi falšovat prezidentské volby“.

Média ve Spojených státech, například server televize ABC News, si ale všímají i další okolnosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Trump si do své administrativy vybral rekordní množství miliardářů. Vedle nejbohatšího člověka planety Elona Muska, který je Trumpovým důvěrníkem a v nové vládě dostane za úkol zvyšovat efektivitu státní správy, patří mezi dolarové miliardáře třeba avizovaný ministr obchodu Howard Lutnick, ministryně školství Linda McMahonová nebo ministr financí Scott Bessent.

„Prvním problémem nastupujícího prezidenta bude to, že vlastně bude sluha dvou pánů,“ podotýká Igor Lukeš s tím, že na jedné straně jsou často nepříliš majetní voliči Donalda Trumpa, kterých bylo v listopadových volbách přes 77 milionů. A na straně druhé „hrstka pohádkově bohatých miliardářů, většinou ze Silicon Valley“, kteří jsou s Trumpem různým způsobem spjatí, přispěli na jeho kampaň a nastupující prezident se jim „zodpovídá za svůj volební úspěch“.

Oba tábory se přitom podle profesora z Bostonské univerzity liší téměř ve všech ohledech, ať už jde o majetek nebo vzdělání. Ještě podstatnějším pak může být fakt, že se odlišují ve svých očekáváních. Lukeš vysvětluje, že zatímco bohatí Trumpovi podporovatelé chtějí co nejmenší roli státu, včetně minimálních daní a regulací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mluví prý dokonce o nutnosti stát „vyhladovět“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliony jeho voličů naopak potřebují silný, velký a bohatý stát, který jim pomůže v sociální oblasti.

Je přitom z Lukešova pohledu zřejmé, že aby federální vláda mohla pomoci druhé skupině, bude potřebovat patřičný daňový příjem od bohaté části společnosti. Akademik proto očekává, že zájmy obou skupin narazí: „Mezi oběma tábory podle mého názoru dříve nebo později dojde k rozkolu. Vlastně se to začíná dít už teď.“

A zároveň je Trumpův výběr ekonomické elity do důležitých vládních, diplomatických nebo úřednických křesel podle Igora Lukeše možné vnímat jako oligarchizaci americké politiky. „Hrstka pohádkově bohatých lidí získává šokující přístup k exekutivní politické moci, i když je do úřadů nikdo nezvolil,“ podotýká profesor.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké podobnosti může podle Igora Lukeše nabrat vývoj v USA s událostmi v Rusku v polovině 90. let nebo jak reálná je varianta, že by Donald Trump mohl vyvést Spojené státy z NATO. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.