V mládí byla fašistkou, teď asi povládne Itálii. Kdo je Giorgia Meloniová?

V Itálii zřejmě bude vládnout nejpravicovější kabinet od konce 2. světové války. Po předčasných volbách míří do premiérského křesla Giorgia Meloniová, jejíž krajně pravicové hnutí Bratři Itálie hodlá sestavit vládu s dalšími dvěma stranami. Je v ohrožení italská demokracie? A na co se má připravit Evropa?

V Itálii došlo k očekávanému, ale západní Evropou obávanému zlomu. V tamních předčasných volbách zvítězily jednoznačně pravicové strany, které dohromady dosáhly téměř na polovinu hlasů.

Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin, který se zaměřuje na Evropskou unii a Itálii, nicméně připomíná, že jde o návrat k politice před dosavadním předsedou vlády Mariem Draghim. „Bude to něco, co asi více odpovídá náladám italské společnosti, která je méně protiruská, než jak se chovala současná vláda,“ popisuje.

Na první příčce s 26 % skončilo uskupení Bratři Itálie, které vede Giorgia Meloniová. Ta se nejspíš také stane premiérkou a zároveň první ženou na tomto postu.

Meloniová se začala v politice angažovat už ve svých patnácti letech, kdy vstoupila do Italského sociálního hnutí, které založili fašisti a bývalí spolupracovníci Benita Mussoliniho. „Tehdy byla fašistka, chválila Mussoliniho, mluvila o něm jako o největším státníkovi, kterého Itálie ve dvacátém století měla,“ popisuje Houska. Dnes podle něj ale oslovila voliče zejména tím, že „nebyla u moci“.

K vítězství Meloniové popřála už řada pravicových politiků jako třeba francouzská nacionalistka Marine Le Penová nebo maďarský premiér Viktor Orbán. S gratulací přišel i český premiér Petr Fiala (ODS), jehož strana v Evropském parlamentu patří do stejné frakce jako Bratři Itálie.

Bratři Itálie se ale za fašistickou stranu podle reportéra označit nedají, přestože na ideologii navazují. To dokazuje i plamen, který mají ve znaku. „Krajně pravicové proudy jsou desítky let součástí italské politiky,“ říká Houska.

„Mají kořeny v neofašistickém hnutí, ale mezitím se z nich stali takovými národními konzervativci – hlásají hodnoty jako tradiční rodina, odpor vůči zvyšování práv homosexuálních párů. Objevuje se velmi silný důraz na vlastenectví nebo odpor k imigraci,“ vysvětluje.

Mezi koaliční partnery Meloniové budou patřit i šéf pravicové populistické strany Liga Severu Matteo Salvini nebo předseda strany Vzhůru Itálie (Forza Italia) Silvio Berlusconi. „Berlusconi je pořád stejný. Je něco jako Andrej Babiš – politický podnikatel, který nevěří ničemu a nemá žádnou ideologii. Říká to, o čem si myslí, že mu přinese hlasy,“ myslí si Houska.

Západní politici se kvůli spojení tří pravicových stran bojí, že Itálie bude na evropské půdě tvrdě vystupovat proti ruským sankcím nebo solidaritě s Ukrajinou a také toho, že se celkově odkloní od demokratického směřování.

Podle Housky ale trojice italských politiků nejspíš zůstane jen u „řečí“. Obává se ale toho, že vítězství pravicového bloku může mít zásadní vliv na ekonomiku Itálie, která už 30 let stagnuje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč za posledních několik let Salviniho Liga Severu ztratila desítky procent hlasů ve volbách, nebo jak jednotná je trojkoalice vítězných pravicových stran. Poslechněte si v audiu na začátku článku.