Hlavní obsah

Kojenecké ústavy v Česku končí: „Desítky dětí budou v právním vakuu“

Foto: oatawa, Shutterstock.com

Dva měsíce zbývají do faktického konce kojeneckých ústavů v Česku. Ilustrační foto.

Článek

Po letech kritiky z domova i ze zahraničí se Česko blíží k milníku v podobě konce kojeneckých ústavů. Jak ale Seznam Zprávy upozornily, dva měsíce před faktickým uzavřením v takzvaných „kojeňácích“ stále zůstávají desítky malých dětí. Co s nimi bude? A jak důležitou změnu sledujeme? Za érou kojeneckých ústavů se ohlížíme s reportérem Petrem Švihelem.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak důležitým okamžikem je konec kojeneckých ústavů, který nastane s koncem roku.
  • Co se zřejmě stane s malými dětmi, kterým se nestihne najít nový domov.
  • V čem podle reportéra SZ Petra Švihela česká společnost selhává vůči sociálně slabým rodinám.

Česko se poměrně nenápadně blíží k výraznému milníku v péči o malé děti bez rodičů nebo vhodného rodinného zázemí. S příchodem roku 2025 – tedy už za dva měsíce – totiž začne platit zákaz umisťování dětí do tří let do kojeneckých ústavů. Česká republika je ostatně poslední zemí Evropské unie, kde takový typ ústavní péče stále funguje.

Tuzemský přístup se tím přiblíží trendu, jenž zdůrazňuje, aby také „bezprizorní“ děti vyrůstaly v prostředí, které jim v co největší možné míře poskytne rodinnou a individuální péči. Za ideální variantu je označována náhradní rodinná péče, zejména pěstounství.

Jenže konec českých „kojeňáků“ – nebo přesněji dětských domovů pro děti do tří let – provází i otázka, jestli se do konce roku podaří najít nový domov pro všechny jejich dosavadní malé obyvatele. Podle zjištění Seznam Zpráv se to stále nepodařilo minimálně v několika desítkách případů.

„Podle zákona by od příštího roku děti v ústavech už neměly být. A je velkým otazníkem, co se s nimi bude dít ve skutečnosti, protože není jasné, na co se jednotlivé kojenecké ústavy transformují,“ říká reportér SZ Petr Švihel, který se sociálními tématy dlouhodobě zabývá. V rozhovoru pro podcast 5:59 upozorňuje na možnost, že se děti ocitnou v určitém právním vakuu – zůstanou „ve stejné postýlce“ a ve stejném zařízení, které se ale promění v sociální nebo zdravotnické zařízení.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Reportér Seznam Zpráv Petr Švihel.

Reportér Švihel dodává, že ani po Novém roce možnost „oficiální“ ústavní péče o nejmenší děti úplně nezmizí. V případech vyžadujících neodkladnou pomoc je bude stále možné umístit do zařízení až na dobu jednoho měsíce. Určité výjimky budou nadále platit také třeba pro sourozenecké skupiny.

Kojenecké ústavy jako takové přesto neodvratně končí. A i když je patrné, že se pro jejich osazenstvo postupně daří hledat nové domovy, podle novináře Švihela samotný fakt, že nad desítkami případů stále visí otazník, není zrovna pozitivní vizitkou státu a společnosti. „Jsou to individuální příběhy těch nejvíce bezbranných dětí. A jde o to, jakým způsobem se k nim dokážeme postavit,“ podotýká.

„Dluh“ české společnosti

Paradoxem dosluhujících kojeneckých ústavů zároveň může být fakt, že v těchto domovech určených primárně pro děti do tří let věku v praxi najdeme i takové, které už do této kategorie nepatří. Spolu s tím, jak se v minulých letech dařilo snižovat počty nejmenších dětí mířících do „kojeňáků“, v nich dnes starší děti dokonce tvoří většinu. Ukazuje to letošní zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí, na které se podílela iniciativa 8000důvodů Nadace J&T.

Pozoruhodných čísel ale dokument, který popisuje stav v květnu 2024, nabízí více. Vyplývá z něj například i to, že počty dětí do tří let věku se v těchto zařízeních napříč republikou poměrně značně liší. Zatímco na čele žebříčku se nacházejí Plzeňský kraj a Praha, například u Olomouckého nebo Královéhradeckého kraje statistiky ukazují nulu.

Podle Petra Švihela jsou to „markantní“ rozdíly, které ale zároveň ukazují, že „když se chce“, daří se alternativní přístupy péče úspěšně rozvíjet. Za důležitý faktor označuje třeba i způsob, do jaké míry daný kraj podporuje a rozvíjí terénní či sociální služby, které přinášejí rodinám podporu a v konečném důsledku snižují pravděpodobnost, že bude nutné pro dítě zajistit náhradní domov.

Ostatně ze statistik obsažených v ministerské zprávě je jasně patrné, jaké důvody nejčastěji vedou k cestě nejmenších dětí do ústavní péče. Takzvané sociální důvody – zanedbávání potřeb dítěte, potíže s bydlením a další – hrály podle dokumentu hlavní roli ve více než 60 procentech případů. „To je skutečně strašidelné. Existuje tu nějaký dluh společnosti a měli bychom vyřešit, aby děti ze sociálních důvodů – kvůli (třeba) nedostatečnému bydlení – nekončily v ústavech,“ zdůrazňuje Švihel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o důvodech, které v Česku zatím převažovaly při umisťování malých dětí do kojeneckých ústavů, nebo jak dlouho nyní obvykle trvá vyřizování žádosti o pěstounskou péči. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Matěj Válek

Sound design: Ursula Sereghy

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Plus, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR (psp.cz)

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované