„Utrácení bez konce.“ Německá vláda finišuje přípravy. Jak to ovlivní Česko?

Po týdnech vyjednávání o společné vládě mají členové německých konzervativců (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) v následujících dnech schválit dohodnutou koaliční smlouvu. Na co se chce nová německá vláda kancléře Friedricha Merze zaměřit? Kam hodlá investovat? A jak plány kabinetu ovlivňuje setrvalý růst popularity krajní pravice?

Že novou německou vládu budou spolu skládat právě křesťanští a sociální demokraté, bylo jasné víceméně okamžitě po sečtení hlasů v únorových předčasných volbách. Ty - jen pro připomenutí - byly vypsány poté, co se na konci loňského roku rozpadla tzv. semaforová koalice SPD, Zelených a liberálů z FDP a kabinet Olafa Scholze ztratil většinu v Bundestagu.

Výrazný volební úspěch opoziční krajně pravicové Alternativy pro Německo (celkově druhé místo a zdvojnásobení zisku z minulých voleb), která je svými protivníky považovaná za extremistickou, a strany politického středu s ní z toho důvodu odmítají spolupracovat, nedával v podstatě jinou možnost, než opětovné vytvoření tzv. velké koalice CDU/CSU a SPD coby hráze před nástupem extremistů k moci. Jenže podpora AfD od voleb ještě vzrostla a v posledním měření preferencí už své konkurenty dokonce předstihla.

„Možná, že si budeme muset zvykat na nový politický normál, kde čtvrtinu voličských hlasů bude přitahovat Alternativa pro Německo,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 analytik Seznam Zpráv a bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš.

Budoucí německý kancléř a šéf CDU Friedrich Merz přitom v minulosti tvrdil, že když se dostane do čela strany, srazí AfD na polovinu. Nakonec se stal pravý opak. „Když se podíváme na volební výsledky, tak je jasné, že Němci většinově volí konzervativně a že si po těch letech, kdy Německu dominoval středově levicový proud, přejí změnu. Spojování politických protikladů pravice a levice ji ale přinést nemůže,“ usuzuje Jonáš. „Zklamání pravicově smýšlejících voličů“ ale prý může AfD dodat „palivo“.

Navzdory tomu, že sociálním demokratům přinesly únorové volby nejhorší porážku, kterou pamatují, si během „sondážních rozhovorů“ před vznikem nové vládní koalice dokázali vyjednat nadstandardně dobré podmínky. „Vytřískat z takového výsledku tohle, to je opravdu obdivuhodný výkon, který si může připsat předseda strany, vynikající vyjednavač a pravděpodobně budoucí ministr financí Německa Lars Klingbeil,“ uvádí analytik SZ.

Sociální demokraté by měli mít stejný počet ministerstev jako CDU - shodně po sedmi (další tři připadnou sesterské CSU), navíc si dokázali do koaliční smlouvy prosadit podstatnou část svého programu - mj. zachování důchodů a příslib růstu minimální mzdy. „Já si myslím, že socialisté by byli blázni, kdyby tuhle smlouvu neschválili,“ odhaduje Martin Jonáš výsledek probíhajícího celostranického hlasování SPD o koaliční dohodě.

Sociálním demokratům navíc konvenuje to, že i jejich konzervativní a tradičně fiskálně odpovědní koaliční partneři hodlají na hospodářské a bezpečnostní výzvy reagovat masivními státními investicemi v řádu stovek miliard eur, které už si společně odsouhlasili.

„Tahle vláda bude prostě ve znamení utrácení bez konce,“ předpovídá Jonáš s odkazem na zrušení tzv. dluhové brzdy a plánované bezprecedentní investice do infrastruktury. „I kdyby ty investice dlouhodobě neměly smysl, tak to Německo nějakým způsobem hospodářsky posune,“ říká analytik s tím, že německá ekonomika na takové impulsy automaticky zareaguje růstem.

Ekonomičtí experti jsou podle něj ale z celkového přístupu spíše v rozpacích. „Je tam spousta opatření, která si vláda pro voliče chystá, a spousta dárků, které chce nadělit svým tradičním voličským skupinám a které se v podstatě nelíbí žádnému ekonomovi,“ říká Jonáš.

Analytik zároveň připouští, že některé z grandiózně vyhlížejících plánů, jako je například velkorysý vesmírný program, který počítá s pilotovaným letem na Měsíc, mohou mít zdravé jádro, zároveň ale upozorňuje, že v koaliční smlouvě prakticky nefigurují úspory. „Spíše to budí dojem, že problémy se momentálně zalijí penězi, a pak se uvidí,“ dodává analytik Seznam Zpráv s tím, že se nový německý kancléř Friedrich Merz vystavuje riziku, že ho některé z daných slibů rychle doženou.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se chystá nová německá vládní koalice omezit migraci nebo co lze od Berlína čekat směrem k válce na Ukrajině. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.