Útěk vůdkyně Bangladéše: „Zlomový okamžik pro dějiny země,“ říká indolog

Protivládní protesty v Bangladéši pokračují a to navzdory tomu, že rezignovala tamní premiérka Hasína Vadžídová a opustila zemi. Jen v pondělí během nepokojů zemřelo nejméně 109 lidí. Co se v zemi nechvalně známé otřesnými pracovními podmínkami v textilních továrnách děje? A kam může situace dospět?

Už od konce června zmítají Bangladéšem nepokoje. Místní studenti se tehdy začali bouřit proti rozhodnutí soudu o kvótách na pracovní místa ve státní správě. Ty měly zaručit, že až 30 procent těchto prestižních pozic v zemi dostanou potomci a příbuzní veteránů války za nezávislost na Pákistánu (od 26. března do 16. prosince 1971), kteří jsou de facto spříznění s vládní stranou. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v zemi to studenti považovali za nepřijatelné.

Demonstrace se postupně rozrostly v masivní protivládní odpor. Lidé vyšli do ulici navzdory tomu, že během několika týdnů tam zemřely desítky protestujících. Vláda Hasíny Vadžídové se tuto revoltu snažila potlačit, jak se dalo. Premiérka do ulic vyslala vojáky, zavřela vysoké školy a vypnula internet. Nic z toho ale nepomohlo. Naopak dav začal žádat odstoupení šestasedmdesátileté političky. Ta nakonec v pondělí rezignovala a ve vojenské helikoptéře prchla do Indie.

„Je to naprosto zlomový okamžik pro dějiny země,“ říká v podcastu 5:59 Martin Hříbek, indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Po patnácti letech totiž končí období vlády Hasíny Vadžídové, která podle něj vedla zemi „autoritářským způsobem“ a mimo jiné „potlačovala opozici“.

Hasína Vadžídová je přitom dcerou zakladatele nezávislého Bangladéše Mudžíbura Rahmána a v mládí sama vedla studentské protesty. Její otec byl v roce 1975 zavražděn a s ním téměř celá rodina s výjimkou dvou dcer. Jedna z nich byla právě Hasína. „Je takovým živoucím odkazem. A je tak dlouho premiérkou a má tak dlouho legitimní moc, protože je právě nositelkou té dynastické tradice,“ vysvětluje Hříbek.

Vadžídová po smrti svého otce odešla do exilu. V 80. letech se ale vrátila a převzala vedení současné vládní strany Awami League a od 90. let se pak s prodlevami objevovala v čele Bangladéše. Naposledy zvítězila ve volbách v roce 2009, po kterých do značné míry zničila opozici v zemi.

Přestože její vláda potlačovala demokratické principy, přinášela do země i jisté ekonomické benefity. „Politická stabilita, kterou ta neohrozitelná kontinuita moci přinášela, bylo něco, co se líbilo zahraničním investorům. A je to jeden z vnějších aspektů toho ekonomického úspěchu (spojeného i s textilním průmyslem nebo velkými infrastrukturními projekty),“ popisuje expert.

Továrny na oblečení zejména pro západní civilizaci jsou nicméně často terčem kritiky. Jednak nevytváří lidem, kteří v nich pracují, důstojné podmínky pro práci, a navíc jsou značnou ekologickou zátěží pro celý region. „Jejich velká část se nachází v aglomeraci Dháky a ta řeka, která tudy protéká, Buriganga, není pokrytá olejovými skvrnami, ale na její hladině plave několikacentimetrová černá vrstva, která je tvořená odpadem z továren,“ říká Hříbek.

Teď –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v souvislosti s protesty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale z ekonomického pohledu přichází do země nejistota. „V tuto chvíli (protesty a odchod premiérky) způsobily ekonomické ztráty, které se počítají za celou ekonomiku v miliardách dolarů,“ říká expert.

To by nicméně podle něj nemuselo ekonomiku země výrazně poškodit, pokud by se podařilo armádě v brzké době situaci uklidnit. Jestli se to ale nestane, zahraniční investoři by mohli začít zvažovat, zda země bude i nadále stabilním prostředím pro jejich byznys.

Jak se situace vyvine, se ale podle Hříbka dá jenom těžko odhadovat. Část obyvatel sice odchod Hasíny Vadžídové slaví, zároveň ale došlo k mnoha násilným útokům na policejní stanice nebo budovy soudů. V lepším případě se podle experta povede armádě, prezidentovi, opozici a zástupcům studentů najít řešení, v tom horším ale opozice nebude chtít participovat na přechodné vládě.

„Pesimistický scénář je, že se ani armádě, ani těm studentským vůdcům nepodaří ukočírovat ty islamistické elementy v rámci bangladéšské opozice,“ dodává indolog Hříbek s tím, že země tak bude možná nadále zažívat násilné protesty a čelit rabování.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli protesty podporuje široká bangladéšská společnost ve městě i na venkově nebo k jakým posunům v Bangladéši došlo po tragédii v továrně Rana Plaza v roce 2013. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.