Ukrajina na vítězné vlně. Autoritář Putin chce teď i velet, to se mu vrací

Ukrajinským silám se podle vlády v Kyjevě daří získávat nazpět další území v regionech, které si Rusko nezákonně přisvojilo po nedávných „referendech“. Jak zásadní posun to znamená v ukrajinském vojenském snažení? Co úspěchy v ofenzívě znamenají pro atmosféru na Ukrajině? A může Moskva pomýšlet na obrat?

Týden poté, co ruský prezident Vladimir Putin ohlásil anexi čtyř ukrajinských regionů na jihu a východě země, ukrajinské jednotky hlásí, že se jim daří část území ilegálně okupovaného Ruskem znovu dobývat.

„Z vojenského hlediska jde o velmi významné zisky,“ říká Rostyslav Chotin z ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Novinář vyzdvihuje rychlost postupu ukrajinských jednotek především na východě Ukrajiny. A také to, že tam Ukrajinci při osvobozování území „dokáží udržet tempo“.

Ze strategického pohledu je ale prý neméně důležitý i vývoj, který se odehrává o něco jižněji - tedy v Chersonské oblasti. Ukrajinská armáda se tam snaží o získání kontroly nad pravým břehem řeky Dněpr. Jižní směr je přitom klíčový, protože „bez kontroly jihu by bylo složité byť jen uvažovat o budoucí deokupaci Krymu“, vysvětluje novinář.

A zatřetí je tu psychologická rovina ukrajinské ofenzívy: „Armáda i celá společnost tím nabývá sebevědomí. Více než 90 procent ukrajinské populace teď vyjadřuje přesvědčení, že se dočká vítězství. Věří své armádě, že ruské okupanty porazí.“

Naopak za nepříliš realistické žurnalista považuje sliby Moskvy, podle kterých Rusko všechna tato osvobozovaná území opět získá. „Ruské jednotky jsou dezorientované, jejich morálka nízká, zásobovací linie v žalostném stavu,“ vyjmenovává Chotin a poukazuje také na to, že o řadu nejlépe vycvičených jednotek už Rusové přišli.

Narychlo vyhlášená mobilizace teď tyto díry zalátá jen stěží. Navíc se prý zdá, že Rusům chybí strategický plán.

V této souvislosti je pozoruhodné, že západní zpravodajci přišli s informacemi, že prezident Putin přímo zasahuje do řízení vojenských operací. „V podstatě tak přenesl svůj autoritářský model politického řízení i do vojenské sféry,“ vyvozuje ukrajinský novinář.

„Obecně vzato, ruská anexe je naprostá fraška,“ myslí si Chotin. A poukazuje na paradoxy: „Kde tu hranici (území prohlášených za anektovaná) vlastně chtějí Rusové kreslit? Tam, kde se zrovna nacházejí permanentně ustupující ruské jednotky?“ Není proto zřejmě divu, že prakticky okamžitě po vyhlášení anexe se mezi Ukrajinci začaly šířit vtipy, které si z ní utahují.

A také Rostyslav Chotin považuje ruské nároky za „nesmysl“. Už proto, že Rusko vstoupilo na Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem. „Ukrajina naprosto nemá v úmyslu se zastavit a zahájit s Ruskem politická jednání. A už vůbec ne s Putinem. Chtějí ta území krok za krokem osvobodit,“ podotýká novinář.

V podcastu 5:59 se dozvíte také to, co Rusko sleduje ohrožováním ukrajinských jaderných elektráren nebo jak nyní Ukrajinci pohlížejí na možnost osvobodit Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014. A co se ví o životě Ukrajinců na okupovaných územích? Dnešní díl si poslechněte v audiu v úvodu článku.