„Peníze mizely od začátku.“ Miliony, o které Ukrajina přišla v Praze

V Evropě zmizely miliony eur, které ukrajinská vláda loni vyčlenila na nákup munice pro bojující armádu. Stopy případu vedou až do Prahy. V podcastu 5:59 kauzu rozplétáme s reportérem ukrajinské televize Hromadske Vjačeslavem Kasimem a Jankem Kroupou ze Seznam Zpráv.

Loni na podzim ukrajinské ministerstvo obrany vypsalo zakázku v přepočtu za zhruba 37 milionů eur na klíčové zboží: munici do minometů. Smlouvu podepsalo s ukrajinskou společností Lvovský Arsenal. Granáty ale na Ukrajinu, která už více než rok a tři čtvrtě svádí obrannou válku s Ruskem, nikdy nedorazily. A dnes se ukazuje, že stopy případu vedou až do Česka.

„Podle mě byl ten obchod odsouzený k neúspěchu od úplného začátku,“ uvádí v podcastu 5:59 ukrajinský investigativní reportér z televize Hromadske Vjačeslav Kasim. Byznys totiž probíhal přes řadu prostředníků a zároveň byly podmínky transakce podle Kasima „špatně nastavené“.

Lvovský Arsenal uzavřel kontrakt se slovenskou společností Sevotech a ta pak s chorvatskou firmou WDG. Sevotech dostal od Lvovského Arsenalu zálohu 35 procent z celkové částky, následně však měl dalšímu článku v řetězci zaplatit 50 procent z ceny. Ta ale neměl. „Sevotech poslal chorvatské WDG určitou částku, ale nestačilo to. A pak tyto peníze zmizely,“ říká Kasim.

Vyjádření zástupců Lvovského Arsenalu k zakázce se podle novináře sehnat nepodařilo, „slehla se po nich zem“.

Ukrajinské ministerstvo obrany pak tvrdí, že se stalo obětí. Podle reportéra nicméně porušilo pravidla, která pro podobné kontrakty na Ukrajině platí. „Když chcete ukrajinskému státu dodávat munici, musíte se nejdříve prokázat platnou licencí ze státu, kde ji hodláte pořídit. Jenže Lvovský Arsenal neměl žádnou takovou licenci, která by platila v Chorvatsku. Ukázali tedy jen licenci Sevotechu pro Slovensko,“ vysvětluje novinář s tím, že Lvovský Arsenal ani neměl předchozí zkušenost s dodáváním zbraní nebo munice.

Část peněz vyplacených ukrajinskými úřady dodnes kvůli vyšetřování zůstala zmražená na účtech Lvovského Arsenalu. Ty, které firma poslala za hranice, ale zmizely. A právě tady se příběh dostává až do Česka.

Zhruba 14 milionů eur totiž skrze popsaný řetězec doputovalo na účet zástupců firmy WDG u pražské Podnikatelské družstevní záložny, ve které figuruje český podnikatel Kamil Bahbouh. A podle reportéra Seznam Zpráv Janka Kroupy, který po české stopě v případu pátral, právě Bahbouh přivedl do obchodu s Ukrajinou majitele společnosti WDG – obchodníka se zbraněmi Zvonka Zubaka se synem Matiasem.

Byl to právě mladší ze Zubaků, kdo měl Ukrajině munici dodat. Jenže peníze z pražské záložny zmizely. „Podle Bahbouha měl Matias Zubak zhruba 4,5 milionu eur odnosit z Podnikatelské družstevní záložny v hotovosti v taškách. S tím, že mu to (Bahbouh) vyplácel, takže mu třeba jednorázově dal 30 milionů korun v hotovosti v pětitisícových bankovkách a k tomu 2,2 milionu eur ve dvou taškách,“ říká v podcastu 5:59 Kroupa.

Jenže oba Zubakové trvají na tom, že peníze hotově nikdy nedostali. A tvrdí, že Bahbouh zfalšoval podpisy na výdejních lístcích, které mají předání v záložně dokumentovat.

„Takže ten spor není vlastně o tom, že ty peníze odešly (ze záložny). Spor je o tom, kdo z nich je má. Zubak říká: Ukradl je Bahbouh. Bahbouh říká: Ukradl je Zubak,“ vysvětluje investigativní reportér Seznam Zpráv, podle kterého se mizení peněz v hotovosti „odehrávalo od samého počátku“ obchodu.

Zároveň Kroupa upozorňuje, že kromě výběrů v hotovosti proběhla i řada dalších transakcí. Ze zhruba 14 milionů eur, které dorazily do záložny v Celetné ulici, je tak možné dohledat stopy jen asi u šesti milionů eur: „Čili víme, že zmizelo přinejmenším osm milionů eur, které už Ukrajina nikdy nezíská. V tuto chvíli nemá ani střelu, ani náboj, ani peníze.“

Případem se momentálně zabývají jak ukrajinské úřady, tak pražská hospodářská kriminálka. Čeští vyšetřovatelé zkoumali dokonce dvě trestní oznámení. První od Kamila Bahbouha, který nařkl rodinu Zubakových, že peníze ukradla. To už policie odložila.

Druhé naopak podala rodina Zubakových na Bahbouha. To teprve kriminalisté prověřují, a tedy nezahájili úkony v trestní řízení. Jejich možnosti jsou tak ale podle reportéra velice omezené. Kroupa dokonce jejich přístup označuje za „laxní“. „To znamená: Pražská hospodářská kriminálka obchod, který jde z Ukrajiny přes půl Evropy, se vší úctou prostě nevyšetří,“ míní novinář.

Případu se pak podle Kroupy věnovala i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Na její pokyn byla dokonce část peněz z Ukrajiny zmrazena na účtech Podnikatelské družstevní záložny. Z pokynu Vrchního státního zastupitelství v Praze ale byly opět rozmrazeny a na účtech pak už nezůstaly.

Celý příběh nesplněné zbrojní zakázky přitom i podle novináře Vjačeslava Kasima přináší otázky, co na Ukrajině k fiasku vedlo.

„Pro mě zůstává hlavní otázkou, zda šlo o šlendrián, nebo plánovanou akci. Šlo o několik kontraktů, které se uzavíraly zmatečně a bez koordinace, a bylo tedy od samotného počátku nemožné obchod dovést do konce. Nebo je tu druhá možnost – že od počátku byly ve hře zločinné úmysly a aktéři nikdy nechtěli, aby se obchod povedl. Odpověď na to, zda šlo o neprofesionální, až idiotský přístup, nebo kriminální úmysl, zatím nemám,“ uzavírá Kasim.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč si obchodníci vybrali jako finanční ústav malou záložnu v Praze nebo jak zásadní jsou pro osud Ukrajiny právě dodávky munice. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.