„Ukradené“ volby před soudem. Smějí o výsledku rozhodovat „mrtvé duše“?

Soudy dostaly desítky stížností na zářijové komunální volby. Na jejich průběh si stěžuje třeba i skupina obyvatel Hrčavy v nejvýchodnějším cípu republiky. O „ukradené obci“ přitom kritici tamní radnice mluvili už po minulých volbách z roku 2018. Co zjistili novináři Seznam Zpráv, kteří sledují tamní spory a podezření už několik let?

Hlasy čtyř voličů. Takový rozdíl rozhodl v nedávných volbách o tom, že v obci zhruba s 250 obyvateli u česko-slovensko-polského trojmezí zvítězila kandidátka Pro Hrčavu dosavadního starosty Marka Sikory. Získala tak 4 mandáty v místním zastupitelstvu.

Ještě to ale nemusí být definitivní. Zástupci poraženého uskupení SNK Hyrčovjaně, které obsadilo zbylá 3 křesla, totiž ve stížnosti podané k soudu tvrdí, že volby byly zmanipulované. Podnět projedná Krajský soud v Ostravě. Nicméně pochybnosti o okolnostech hlasování zesiluje i šetření novinářů Seznam Zpráv.

„Před (zářijovými) volbami jsme zjistili, že do dvou nemovitostí pana starosty je nahlášeno k trvalému pobytu zhruba 10 lidí,“ říká investigativní novinář a šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík. Podle něj tam tito lidé trvale nežijí, pocházejí z různých míst ČR a jsou to vesměs lidé s exekucemi.

To ale není všechno „Jedna z těch dvou nemovitostí je naprosto neobyvatelná. Je to lesní chatrč, která má děravou střechu, má rozbitá okna, jsou tam všude pavučiny. (…) A v téhle nemovitosti má trvalý pobyt zhruba 5 lidí.“ Starosta Sikora i jeho otec Rostislav, který je také zastupitelem, nicméně jakákoliv podezření z manipulace voleb „mrtvými dušemi“ odmítají.

V rozhovoru s novináři SZ od Sikorů zněly různé verze toho, kde se berou lidé, kteří by chtěli obývat v podstatě neobyvatelnou chatrč – od tvrzení, že se zájemci hlásí sami, přes ujištění, že v domku nikdo nebydlí, až po slova o tom, že jde o „kamarády“, kterým se vyšlo vstříc. A Marek Sikora zmínil i argument, že obec za každého nahlášeného občana získává od státu až 15 tisíc korun ročně – což se obci přece hodí.

Novinář Kubík spolu s redakčním kolegou Braněm Pažitkou dění v Hrčavě mapuje dlouhodobě. Upozorňuje, že oba Sikorové, kteří také spoluvlastní několik firem, v Hrčavě fyzicky nebydlí a že trvalý pobyt si tam nahlásili až před předchozími volbami v roce 2018. Tehdy jejich kandidátka – na níž figurovali i někteří zaměstnanci jejich firem – získala 100 procent hlasů. Ostatně neměli žádné soupeře, jiná kandidátka nevznikla.

„Byli (místní obyvatelé) natolik pasivní, že někdo přišel a začal jim vládnout. (…) Pak už se jenom divili a dívali na to, co se tam najednou začalo dít,“ říká k tehdejší situaci Kubík. Zmiňuje, že za působení starosty Sikory zastupitelstvo rozhodlo, že veškeré služby pro obec bude vykonávat jeho firma. A Seznam Zprávy upozornily i na podezření, že Sikora zneužívá dotace od státu na zaměstnávání lidí s handicapem.

Konkurenční kandidátka vůči dosavadnímu vedení obce se objevila až v letošních volbách. „A ten rozdíl hlasů ve volbách byli 4 lidi. Takže si myslím, že to (lidé nahlášení k pobytu v nemovitostech starosty) opravdu svůj vliv (na výsledek voleb) mělo,“ uvažuje Kubík. Zároveň podle něj kontury celého případu Hrčavu přesahují.

„S (kolegou) Braněm Pažitkou nám opravdu připadalo, že na té malé vsi, kde žije 250 lidí, se najednou odrážejí problémy, které známe z velké politiky. Ať už je to tedy střet zájmů pana starosty, nebo věci, kdy se tam jedná o zakázky šité na míru konkrétní firmě nebo i nějaké to přihrávání výhod, čerpání dotací, různá kouzla s dotacemi.“

Díl podcastu 5:59 s šéfredaktorem SZ Jiřím Kubíkem si poslechněte v audiu v úvodu článku. Mimo jiné se dozvíte, co se v případu hrčavských voleb může dít dál, jak se spory odrazily na vztazích mezi lidmi, nebo to, jak k podezřením z manipulace voleb přistupují tuzemské soudy.