Dezinformátoři chtěli obsah na sítě, dav u soudu zašel dál

Ani dav razící si cestu do soudní síně neuchránil Janu Peterkovou od trestu za šíření poplašné zprávy. Násilí přímo v budově soudu šokovalo část veřejnosti, na incident reaguje i politická scéna. Jenže případy alespoň verbálních útoků a vyostřených vášní se u soudu s dezinformátory objevily už dříve. Co k nim vede?

Zásah policie a justiční stráže byl profesionální, změny zákonů nejsou nutné. Tak zní reakce vlády ústy ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na úterní incident u Městského soudu v Praze. Příznivci bývalé novinářky Jany Peterkové tam napadli justiční stráž a vylomili dveře do soudní síně.

Odvolací soud své jednání přerušil, o pár hodin později ale přesto potvrdil dvouletou podmínku pro Peterkovou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové krize. A ještě téhož dne vyjádřili na sociálních sítích své pobouření nad chováním davu někteří vrcholní politici včetně členů koaličního kabinetu.

„Ten incident je vzorec, který se opakoval i v některých jiných soudních líčeních s jinými ‚obchodníky se strachem‘. Byť ne v tak radikální verzi,“ říká v podcastu 5:59 investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek. Z pohledu novináře, který už roky píše o prominentních postavách české dezinformační scény, tak nebylo úterní dění překvapivé.

Právě termín „obchodníci se strachem“ podle Valáška vystihuje to, co nejen Peterková, ale i mnozí jiní přední šiřitelé dezinformací dělají – snaží se v lidech vyvolat co největší strach. A to hlavně za pomoci živého vysílání na sociálních sítích. Silnou emoci se poté snaží přetavit v získání finančních příspěvků od svých příznivců.

Co konkrétně hlásá na sociálních sítích Jana Peterková? Vystupuje v roli jakési spasitelky národa. „Klasická média podle ní pravdu tají. Ona tedy odhaluje nějaké spiknutí vlády, různých elit, Severoatlantické aliance a podobně. Podle jejího tvrzení mají za úkol zotročit, nebo dokonce zavraždit Čechy,“ popisuje reportér a dodává, že na závažnosti těmto tvrzením přidává fakt, že je hlásá bývalá novinářka.

Kvůli rozvášněnému davu musela v úterý na Městském soudu v Praze zasahovat přivolaná policie, která dvě osoby zadržela. Jenže zpočátku čelilo desítkám lidí jen několik členů justiční stráže.

Podle Valáška je otázkou, jestli soud zajištění bezpečnosti nepodcenil. „Část postav dezinformační scény bere soud jako skvělou příležitost, jak si zajistit obsah, a tahá s sebou tvrdé jádro příznivců. Myslím, že soudy to ještě pořád neberou úplně v potaz,“ dodává.

Právě z „tvrdého jádra“ přitom plynou největší obavy, varuje reportér. Na rozdíl od „obchodníků se strachem“ – kteří podle Valáška myslí především byznysově – totiž tito lidé skutečně věří obsahu dezinformací, které na ně míří. A mohou podle toho jednat.

Svůj díl zodpovědnosti ale nese také současná vláda. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) totiž sice nejdříve vytvořil pozici zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, ale po necelém roce ji letos v únoru zase zrušil. Z pohledu reportéra Valáška už poté nepřišly dostatečně razantní kroky, které by snahu státu vyztužily. „Strukturovaný boj proti propagandě a dezinformacím vláda v podstatě vzdala,“ myslí si.

Nabízí se proto úvaha, že na tahu v boji s dezinformacemi jsou nyní hlavně politici. Jenže ne všechno je možné změnit – skalní příznivce dezinformační scény se už přesvědčit zřejmě nepodaří. „Vím to, protože řada z nich mi píše o tom, že žijí v nějaké alternativní realitě lží. Vláda by se měla starat o to, aby se toto tvrdé jádro co nejméně rozrůstalo,“ říká Lukáš Valášek.

V podcastu 5:59 jsme také popsali cestu Jany Peterkové z role mainstreamové novinářky až před soud kvůli dezinformacím nebo proměny přístupu české policie a justice k těmto kauzám. Poslechněte si celý díl v přehrávači na začátku článku. A nezapomeňte pro podcast 5:59 hlasovat v anketě Podcast roku.