Trump prvními kroky v úřadu uspokojil všechny své voliče. Bohaté i nemajetné

Donald Trump vyrazil za plněním svých slibů z předvolební kampaně smrští exekutivních příkazů a dalších rozhodnutí. Některé kroky – například odchod Spojených států z Pařížské dohody o klimatu – mohou výrazně dopadnout i na světové dění. Co ukazuje ostré tempo na startu Trumpova druhého mandátu?

Nové vládnutí Donalda Trumpa jako by naplňovalo předpovědi, že tentokrát nastoupí do čela Spojených států výrazně nachystanější než v roce 2021 po svém tehdy poněkud překvapivém volebním vítězství. Napovídá tomu smršť exekutivních příkazů na startu jeho druhého mandátu. Hned v samotný den své inaugurace jich Trump podepsal desítky a spolu s nimi i další memoranda a rozhodnutí.

Milost tak v pondělí dostalo zhruba 1500 obviněných z útoku na Kapitol z ledna 2021. Trump také vyhlásil stav nouze na hranicích s Mexikem nebo exekutivním příkazem stvrdil už dříve avizované odstoupení USA od Pařížské úmluvy o změně klimatu. Také naráz zrušil hned 78 exekutivních příkazů a memorand svého předchůdce Joea Bidena. Ale je toho mnohem více.

„Donald Trump po sobě bude chtít zanechat silný odkaz,“ uvádí amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, v čem vidí příčiny Trumpovy aktivity. V rozhovoru pro podcast 5:59 Beneš podotýká, že prvních sto dní vlády republikánského prezidenta zřejmě bude „hodně intenzivních“, protože hned na startu se pro něj otevírá prostor zanechat výraznou stopu.

Jízdní řád americké politiky je totiž nesmlouvavý. V Bílém domě se sotva vyměnili nájemníci, Trump už ale podle Beneše pomalu musí kalkulovat s podzimem příštího roku, kdy voliči vyberou nové složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Nikde přitom není psáno, že republikáni nad oběma komorami udrží svou kontrolu, což by pro další prosazování prezidentských priorit určitě byl problém.

Jinou výzvou pro vládnutí pak z Benešova pohledu mohou být personální změny v prezidentském týmu. Nejde tu přitom jen o ministry nebo klíčové úředníky, ale také o formální i neformální poradce a další lidi z blízkého okolí Donalda Trumpa. „Například vůbec nevíme, jak se bude vyvíjet jeho vztah s Elonem Muskem a s dalšími silnými podporovateli ze Silicon Valley a odjinud. Může tam být řada faktorů, bude fascinující to sledovat,“ říká amerikanista.

Exekutivní příkazy amerického prezidenta zároveň nejsou všemocné. Jan Beneš vysvětluje, že často jde spíše o výzvu vůči Kongresu a příslušným úřadům, aby se věci začaly ubírat určitým směrem. Naplnění stanoveného cíle mnohdy vyžaduje změnu zákonů. Prezidenti se ale svými výnosy mohou dostat na hranu, po které následuje dlouhá právní bitva.

První žaloby v USA přicházejí i teď. Lidskoprávní skupiny už například napadly opatření, kterým chce Trump ukončit automatické udělování občanství lidem, kteří se narodí ve Spojených státech – byť jde třeba o potomky migrantů, kteří nejsou v zemi legálně.

Právě dekret o občanství přitom expert z Ostravské univerzity považuje za nejdůležitější ze všech nově vydaných. Poukazuje na to, že zmíněné právo na nabytí občanství existuje v USA díky dodatku ústavy z druhé poloviny 19. století, precedentním rozhodnutím ho o něco později potvrdil i Nejvyšší soud.

A nyní Trump usiluje o změnu. „V kombinaci s ostatními exekutivními příkazy to vysílá silný signál lidem, kteří by chtěli do USA imigrovat – že to dělat nemají, že Spojené státy je nechtějí a že je budou deportovat nebo se jim snažit upírat některá práva,“ míní Beneš, podle něhož ale prezident Trump zatím v oblasti přistěhovalectví vypálil jen „první salvu“.

Přesto určitý zápis do historie Donald Trump podle amerikanisty Beneše zaznamenal už nyní: Udělením milostí pro přibližně 1500 osob obviněných z útoku na sídlo Kongresu v roce 2021 a také zmírněním trestů 14 členů radikálních skupin do násilností zapojených.

„Trumpovi a jeho lidem se nakonec povedlo přepsat historii. Pondělní inaugurační ceremoniál se totiž odehrál v rotundě budovy Kongresu na Kapitolu, kam právě před čtyřmi lety ti ozbrojení rebelové – nebo jak jim říkat – vběhli a snažili se zvrátit výsledek voleb. Ta historie je teď přepsána,“ míní amerikanista.

Připomeňte si inauguraci Donalda Trumpa ve fotografiích:

Sedmačtyřicátý prezident USA se ale podle Jana Beneše zřejmě bude pokoušet o vytvoření ještě jiného svého odkazu, tentokrát v klíčové instanci americké justice. Pokud se totiž Trumpovi podaří přesvědčit některé starší členy Nejvyššího soudu, aby rezignovali ze svých doživotních funkcí, mohou republikáni pomýšlet na posílení svého názorového proudu v osazenstvu soudu.

„Donald Trump by mohl na Nejvyšší soud donominovat mnohem mladší soudce a vytvořit tam konzervativní supervětšinu nikoliv na několik let, ale na několik dekád dopředu,“ uzavírá Beneš.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že Donald Trump zatím v počtu svých exekutivních příkazů výrazně zaostává za některými svými předchůdci v úřadu. Nebo také to, s jakými kartami staronový prezident hraje v otázce případné snahy získat Panamský průplav silou. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.