Trumpova celní válka: Chaos, ze kterého Evropa může vytěžit

Celní válka, kterou po svém návratu do Bílého domu rozpoutal Donald Trump, se podepisuje na vyhlídkách světové ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterý snížila odhad jejího růstu o dvě desetiny na 3,1 procenta. Kdo může nakonec na celní válce nejvíc tratit?

Smršť tvrdých celních opatření se stala jedním z nejvýraznějších aspektů počátku druhého mandátu Donalda Trumpa. Od své inaugurace z 20. ledna americký prezident vyhlásil –⁠⁠ a vzápětí mnohdy zase odložil –⁠⁠ cla zejména na zboží z Kanady, Mexika nebo Číny.

V současnosti tak například sice platí 25procentní přirážka na veškerý dovoz do Spojených států z území jejich jižních a severních sousedů. Jenže zároveň Trump přišel s odkladem platnosti pro zboží spadající pod dohodu o volném obchodu (USMCA), kterou spolu trojice severoamerických zemí v minulosti uzavřela. A to je jen jeden z nedávných obratů.

„Skáče to dopředu a dozadu. Jeden den se něco uvádí, druhý den se něco ruší. Tento chaos už má negativní vliv na trh a na vzájemné ekonomické, politické a diplomatické vazby. Dopadá na firmy i trhy,“ říká v podcastu 5:59 člen redakce SZ Byznys Šimon Felenda.

Kanada, Mexiko nebo Čína ale nejsou jediné země, kterých se Trumpova agresivní celní politika dotýká. Staronový šéf Bílého domu uvalil 25procentní clo i na veškerý dovoz hliníku a oceli, tedy včetně importu z Evropy. „Je to vlastně takový první výstřel směrem k Evropské unii,“ popisuje novinář Felenda.

Přestože se celní politika Spojených států neustále mění a komplikuje, Trump odmítá, že by byla nekonzistentní. Alespoň to tvrdil minulý týden v Oválné pracovně, když se ho novináři ptali na řadu nejrůznějších oznámení ohledně tarifních pravidel. „Nejsem kus skály. Nebudu říkat, že se nemůže nic odložit. Říká se tomu flexibilita, ne nekonzistence,“ uvedl.

Pro každé z celních opatření pak má americký prezident jiné vysvětlení: Kanada a Mexiko mají zaplatit za nedůslednou migrační politiku a také za údajně nedostatečný boj s výrobci drogy fentanyl následně putující do Spojených států. A to přestože americké federální statistiky nepotvrzují, že by fentanyl z Kanady byl srovnatelným problémem jako ten pašovaný z Mexika.

Cla vyhlášená na Čínu nebo na veškerý dovoz oceli a hliníku pak mají podle Trumpa chránit domácí průmysl.

Novinář SZ Byznys se nicméně nedomnívá, že by vzhledem k tomu, jak rychle je ochotný republikánský prezident vyhlášená opatření měnit, šlo z jeho strany o dobře promyšlený plán. Jaká vysvětlení se tedy nabízejí?

„Může to znamenat, že je natolik geniálním stratégem, že si veškeré věci dokáže vypočítat do detailu i během vteřiny. Také to může částečně znamenat, že jsou pro něj cla primárně politickou pákou,“ zamýšlí se Felenda, který jako třetí možnost uvádí variantu, že Donald Trump jedná s vědomím toho, jak dominantní postavení mají Spojené státy na globální scéně: „A tím pádem má (Trump) sílu na to, aby ostatní tlačil k tomu, k čemu on sám chce.“

Zbytek světa si ale celní útoky nenechává líbit. Například Kanada –⁠⁠ jako největší zahraniční dodavatel oceli a hliníku do USA –⁠⁠ minulý týden oznámila odvetná cla na americké ocelářské produkty v hodnotě 12,6 miliardy kanadských dolarů, hliníkárenské produkty v hodnotě tří miliard kanadských dolarů a další americké zboží. Evropská unie pak od 1. dubna zavede tarify na americké bourbony nebo motocykly, což se například dotkne ikonické značky Harley-Davidson.

Právě začátkem příštího měsíce by se celá situace mohla vyostřit, protože vedle začátku platnosti unijní odvety má rovněž vypršet už zmíněná Trumpova celní výjimka na část zboží z Kanady a Mexika. Zároveň americký prezident už koncem února avizoval, že na širší dovoz z evropské sedmadvacítky se chystá „brzy“ vyhlásit 25procentní cla.

Vývoj celní války v dalších týdnech se tak dá jen těžko předvídat. A přestože mohou zaváděná cla přinést do americké kasy nemalé částky, Trumpova náhle oznamovaná rozhodnutí působí americké ekonomice také potíže. „Nejistota a volatilita znervózňuje trhy a investory. A co děláte ve chvíli, kdy máte strach, protože nevíte, co přijde? Začnete šetřit a prodávat akcie, spousta lidí zpanikaří,“ přibližuje Felenda. Ukazuje to třeba pokles akciového indexu S&P 500 nebo technologického Nasdaqu z konce minulého týdne.

Obrat americké obchodní politiky však přináší i příležitosti. A podle novináře se otevírají i pro Evropskou unii, která se v novém „trumpovském“ světě jeví jako stabilní obchodní partner. „Může se to pozitivně promítnout do jejích jiných obchodních vztahů (než jaký má EU s USA),“ podotýká Felenda s tím, že na důvěryhodnosti Unii dodává i stále dynamičtější chování jejích institucí.

Na druhou stranu stojí evropský projekt i před riziky. Zaprvé se podle Felendy zatím jen těžko odhaduje, jaký dopad by na EU mělo Trumpem avizované 25% clo na dovoz širší palety evropského zboží.

Nebezpečí pak z novinářova pohledu spočívá v tom, pokud by sedmadvacítka vůči americké celní ofenzivě neudržela svou jednotu, čehož by se Trump mohl snažit dosáhnout například nabídkou bilaterálních výhod pro některé unijní země. Rozdělená Evropská unie by pak zcela jistě byla slabším hráčem.

Celní válka nicméně může mít negativní efekt také pro postavení samotných Spojených států. Podle redaktora SZ Byznys by totiž sice zatím nebylo pragmatické přehodnocovat dlouholeté obchodní vztahy s USA kvůli „několikatýdenní celní přestřelce“ –⁠⁠ a ani se prý nezdá, že by se k tomu EU, Kanada nebo třeba Mexiko chystaly.

Jiná situace ale může nastat v delším horizontu. „Pokud by Donald Trump (i do budoucna) postupoval tak jako teď, je možné, a podle mě dokonce pravděpodobné, že se úloha Spojených států bude v obchodním kontextu marginalizovat,“ dodává Šimon Felenda.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, do jaké míry celní „chaos“ komplikuje život automobilovému průmyslu nebo jestli si podle novináře SZ Byznys bude svět do budoucna na styl jednání Donalda Trumpa muset zvyknout. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.