Trump nahnal republikány do pasti, říká vlivný komentátor David Frum

Razie FBI v letním sídle Donalda Trumpa rozbouřila už tak neklidné vody americké politiky. Úřady přitom stále oficiálně neuvedly důvody pondělní akce. Jaký význam zásahu přikládat? A jaké může mít v USA politické dopady?

„Bezprecedentní“. Slovo, které teď plní (nejen) americká média, když rozebírají pondělní zásah agentů v Trumpově rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. Žádné bývalé americké hlavě státu do té doby FBI bydliště neprohledávala

„V Donaldu Trumpovi jsme měli prezidenta velmi odlišného od všeho, na co jsme do té doby byli zvyklí. Proto nepřekvapuje, že tu máme i velmi zvláštní druh postprezidentsví,“ říká americký komentátor a analytik magazínu The Atlantic David Frum, který dříve působil i jako tvůrce projevů republikánského prezidenta George W. Bushe.

Řada amerických médií se kloní k tomu, že cílem razie FBI byly utajované dokumenty, které si měl Trump odnést při odchodu z Bílého domu. Podle Fruma se mohly týkat „federálních zločinů, k nimž došlo 6. ledna loňského roku“.

Tehdy dav Trumpových stoupenců zaútočil na budovu Kapitolu ve chvíli, kdy v něm členové Kongresu měli stvrdit Bidenovo vítězství v prezidentském klání. Co zatím ukázalo vyšetřování speciálního kongresového výboru, který se zabývá i možnou Trumpovou odpovědností?

„Dozvídáme se, že šlo o součást širšího plánu, který se zrodil tajně v Bílém domě s cílem zmanipulovat celý proces vyhlašování výsledků voleb,“ říká Frum.

Podle novináře tento „šílený plán“ počítal s tím, že se pomocí rebelie podaří odstranit viceprezidenta Mikea Pence, jenž zasedání Kongresu předsedal. Kdyby ho nahradil jiný republikán, mohla by se pro Trumpa otevřít cesta k setrvání v nejvyšším úřadu.

Hrozila by ale vážná ústavní krize, protože třeba armáda by za hlavu státu zřejmě považovala Bidena. „A co by to znamenalo pro Spojené státy, ale i pro celý svět, kdyby v samotném centru moci ve Washingtonu probíhal tak zásadní spor o to, kdo je legitimním prezidentem?,“ klade otázku komentátor.

Trumpovým stylem, který nebere ohledy na demokratický mandát, se podle Fruma inspirovala i Republikánská strana. Konkrétně zmiňuje otázku práva na potrat, nedávno oslabeného rozsudkem konzervativně naladěného Nejvyššího soudu.

Odpovědí ale byla nebývalá mobilizace voličů v Kansasu, kteří minulý týden v referendu odmítli právo na potrat ve státě omezit.

„A to se bavíme o konzervativním státě. (…) Je to varování, že pokus manipulovat americkým politickým systémem se republikánům může vrátit jako bumerang,“ říká novinář v okamžiku, kdy do důležitých voleb do Kongresu zbývají v USA necelé tři měsíce.

Jaké novinky vycházejí v USA najevo o dění v Bílém domě za vlády Donalda Trumpa? Jak velká část republikánů by Trumpa podpořila v příštích prezidentských volbách? A v jakém stavu teď vůbec jsou Spojené státy? Rozhovor s Davidem Frumem si poslechněte v audiu v úvodu článku.