„Trump je jako komiksová postavička.“ Jsou USA stále etalonem svobody?

Česko v neděli oslavilo 35 let od sametové revoluce, kdy se mimo jiné otevřely pro Čechoslováky hranice do západního světa. Symbolem svobody byly tehdy pro mnohé Spojené státy americké. O tom, jak se americký sen za dekády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i posledních 14 dní od prezidentských voleb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ změnil, natáčel podcast 5:59 během oslav 17. listopadu.

Listopad 1989. V Československu se odehrála sametová revoluce, otevřely se hranice a zároveň i cesta na Západ. Třeba až do Spojených států, které byly pro mnohé Čechy a Slováky v 80. letech etalonem svobody.

Publicista Tomáš Klvaňa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jeden z hostů debaty podcastu 5:59 k oslavám 17. listopadu v pražském Divadle X10 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ připomíná, že začátkem 90. let byly Spojené státy zásadně odlišné od toho, jak je známe dnes. On sám se do nich poprvé vydal v roce 1991 a to bez zpáteční letenky nebo peněz, za které by ji mohl koupit.

„To by se vám dneska nemohlo stát, protože by vás tam prostě nepustili,“ říká v záznamu debaty, která proběhla během nedělních oslav. „Amerika je daleko méně naivní, daleko méně důvěřivá, daleko méně nedotknutá. A je to dáno tím, co se mezi rokem 1989 a dneškem stalo,“ vysvětluje.

Spojené státy podle něj totiž během posledních 35 let zažily mnoho „těžkých ran, které zahýbaly s americkým sebevědomím“. Patří mezi ně například teroristické útoky z 11. září 2001, hospodářská a později migrační krize nebo světová pandemie koronaviru. „Proto se tam děje to, co se tam dnes děje,“ dodává Klvaňa.

Další hostka podcastu 5:59, americká historička a zároveň rodilá Američanka Elizabeth Allyn Woocková, nicméně nevzpomíná na USA v 90. letech jako na zemi zaslíbenou. Ona sama na přelomu tisíciletí chodila na střední školu v Coloradu a připomíná, že právě tehdy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesněji v roce 1999 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například došlo v tomto státě k masakru na Columbine High School, během kterého zemřelo dvanáct studentů a jeden učitel a další lidé byli zraněni. Také se zásadně proměnil americký vzdělávací systém: Změnil se způsob financování, v řadě škol se osekaly učební plány a úroveň školství ve Spojených státech tak podle Woockové klesla.

Všemožné změny i krize, se kterými se Spojené státy za poslední dekády setkaly, tak zemi dovedly do bodu, ve kterém jsou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přinejmenším podle řady analytiků a komentátorů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ její obyvatelé rozdělení na dvě nesmiřitelné skupiny. Zjednodušeně: konzervativci vs. liberálové nebo také republikáni vs. demokraté.

Momentálně první z těchto dvou skupin slaví a druhá má pocit, že přišla o kousek svobody, protože se do čela země –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už podruhé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ postaví podnikatel a nově zvolený prezident Donald Trump. O tom, kdo vlastně tento 78letý muž je a co od něj očekávat, napsal Klvaňa nedávno knihu, ve které upozorňuje, že Trump je „komiksovou postavičkou“.

Jak k takovému závěru došel?

„Opsal jsem to z knihy o Mittu Romneym, což je bývalý prezidentský kandidát za Republikánskou stranu v roce 2012,“ říká během debaty publicista. „Ten vydedukoval, že Donald Trump vlastně není ani moc podnikatel, ale je taková trochu karikatura podnikatele. (Je to podle něj) člověk, který má všechny rysy, které podnikatelé mají –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už ty dobré nebo špatné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ desetkrát zvýrazněné. A to je princip karikatury,“ vysvětluje Klvaňa.

A dodává, že po pročtení i dalších materiálů ke knize došel k závěru, že Trump není jen karikaturou podnikatele, ale i dalších svých rolí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba politika nebo manžela. „Vlastně je tedy takovou komiksovou postavou, u které je strašně těžké dobrat se hloubky,“ myslí si.

S tím souhlasí i americká historička Woocková, která se zabývá mimo jiné zobrazováním historie v obrazech a v komiksech. „Trump je dokonce největší a nejlepší komiksová postavička,“ říká s úsměvem. „Nicméně záleží, kdo ty obrazy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například meme –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tvoří. Říká se, že levicově smýšlející je moc tvořit neumí, ale ti pravicoví mají sadu obrazů, kde Trump vypadá třeba jako světec, rytíř nebo nadčlověk, kterého bůh zachránil před pokusem o atentát,“ popisuje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli Spojené státy stále žijí svůj americký sen a jestli jsou i dnes zemí, kde můžete být stejně svobodný bez ohledu na pohlaví, etnický původ nebo stav bankovního konta. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.