Klimatický triumf švýcarských seniorek: Státy by se měly mít na pozoru

Evropské státy včetně Česka by si podle expertů měly všímat nového rozsudku ohledně klimatické žaloby, který vynesl soud ve Štrasburku. Podobných žalob přitom přibývá a první klimatická žaloba už několik let putuje i českou justicí. Proč jde o sílící fenomén? A jaký význam má právě případ, v němž štrasburský soud dal za pravdu švýcarským seniorkám?

To rozhodnutí leckoho zaujalo. Mnozí totiž zřejmě nemají Švýcarsko zařazené jako zemi, které by se týkal problematický přístup k ochraně klimatu. Přesto se právě švýcarský stát stal poraženou stranou v případu, kdy se Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku vůbec poprvé zabýval otázkou spojenou s klimatem. Úterní verdikt by ale neměl ujít pozornosti ani jinde.

„Je to jasný vzkaz pro ostatní vlády Rady Evropy, že pokud také budou dělat takto málo jako Švýcarsko a další stěžovatelé se na něj (štrasburský soud) obrátí, že mohou také prohrát,“ komentuje rozsudek Hana Müllerová, která vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR. Členem zmíněné Rady Evropy - celoevropské mezinárodní organizace, pod kterou ESLP spadá - je přitom i Česko.

Konkrétně Evropský soud pro lidská práva posuzoval žalobu, za níž stála skupina švýcarských seniorek (KlimaSeniorinnen). Podle nich Švýcarsko nedělá pro boj proti globálnímu oteplování dost. Zároveň tvrdily, že jako skupina žen-seniorek jsou vysokými teplotami a dalšími dopady změny klimatu zvlášť zranitelné. Soudci ve Štrasburku jim dali za pravdu a rozhodli, že Švýcarsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech.

Podle ESLP Švýcarsko dělá příliš málo pro to, aby dostálo povinnostem, k nimž se zavázalo v mezinárodních úmluvách. „Mělo příliš nízké cíle a nemělo dobrý plán časového rozložení přechodu ke klimatické neutralitě,“ dodává Müllerová v rozhovoru pro podcast 5:59.

Expertka z Ústavu státu a práva označuje rozhodnutí za „milník“ v rámci takzvaných klimatických žalob. Těch přitom v posledních letech prudce přibývá. Nejrůznější jednotlivci nebo spolky se obracejí na soudy, aby přinutili státy k větší klimatické akci. První klimatickou žalobu přitom řeší i justice v Česku. Pro tuto chvíli ji sice soud zamítl, čerstvý rozsudek ESLP však z pohledu Müllerové může sehrát roli při oživení kauzy.

„Český případ“ dosud zůstává v rukou tuzemských soudů, k ESLP už ale dospěly také jiné klimatické žaloby původně řešené jinde v Evropě. Podle Müllerové jich teď ve Štrasburku čeká zhruba šestice dalších.

„Trend klimatických žalob - nebo také klimatických litigací - skutečně roste. A nejvíce roste od uzavření Pařížské dohody v roce 2015,“ říká odbornice na klimatické právo s odkazem na úmluvy, v níž se státy zavázaly udržet oteplování planety pod dvěma stupni Celsia.

Jenže problém je podle Müllerové v tom, že dokument vzniklý ve francouzské metropoli neobsahuje silné mechanismy k vymáhání těchto závazků. Výsledkem je „právní oklika“, ve které se různí žalobci obracejí na domácí nebo také mezinárodní soudy.

Zároveň si klimatické žaloby často získávají velkou pozornost. „Je to zajímavý až atraktivní prostředek, mají mediální pokrytí. Takže se pravděpodobněji dostanou k více lidem, než by tomu bylo u pouhé informace, že byl někde přijatý nějaký zákon (týkající se ochrany klimatu),“ říká Hana Müllerová. Roli hraje podle ní i to, že za žalobami jsou konkrétní příběhy lidí, na které dopadají změny klimatu. A díky tomu je podstata problému pro veřejnost lépe uchopitelná.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké důležité rozsudky v případech klimatických žalob zatím padly v některých evropských zemí nebo jaké problémy se mohou pojit s vymahatelností těchto verdiktů. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.