Amerika v zajetí zbrojařské lobby. Nezmění to ani poslední masakr v Texasu

Tragédie, při které minulý týden během útoku střelce na základní škole v Texasu zemřelo 19 dětí a dvě učitelky, rozpoutala vlnu hněvu i frustrace nad opakujícími se masakry. Jen o pár dnů dříve zavraždil ve státě New York při rasově motivovaném činu jiný útočník deset Afroameričanů. Proč se ani po letech situace stále nemění?

Ve Spojených státech se po dvou nedávných případech masové střelby opět rozhořel spor o právo na držení zbraní. Podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity se reakce politické scény nijak neliší od situace po podobných tragédiích v minulosti. Představitelé Republikánské strany, jako například senátor Ted Cruz, říkají, že regulace zbraní není třeba. Demokraté naopak volají po diskusi o zásadní reformě.

„Trochu jiné je možná to, že v posledních dnech začaly prosakovat do médií informace o tom, jak katastrofálně selhala místní policie a federální agentury,“ popisuje amerikanista, který v Texasu několik let žil a studoval.

Policie v Uvalde, kde se incident stal, totiž několik dní po útoku přiznala, že „špatně zareagovala“. Místo toho, aby se střelce okamžitě pokusila zneškodnit, vyčkávala více než tři čtvrtě hodiny před dveřmi učebny. Mezitím přitom na tísňovou linku volaly děti, které byly s útočníkem zavřené v jedné místnosti.

I když se Spojené státy za poslední půlstoletí setkaly s desítkami podobných masakrů, stejně je pro mnoho politiků – zejména z Republikánské strany – výhodnější přiklonit se ke zbraňové lobby.

Národní střelecká asociace (NRA) a další lobbistické skupiny totiž podle Beneše v některých konzervativnějších státech vytvořily atmosféru, ve které v podstatě není možné vystoupit proti právu na neomezené držení zbraní. „Stálo by je to podporu voličů, stálo by je to obrovské peníze, jak v kampani, tak v Kongresu nebo na jiných pozicích,“ vysvětlil.

I přes hrůzné činy a také navzdory protestům, které se v závěru minulého týdne odehrály v Houstonu u dějiště sjezdu střelecké asociace, se tak podle Beneše nejspíš nic nezmění.

„Myslím si, že do podzimních voleb k ničemu nedojde. Žádný zásadní zákon, který by něco řešil, momentálně v Kongresu nemá vůbec šanci projít,“ říká.

V podcastu 5:59 se dozvíte, jak se za posledních 50 let změnil výklad druhého dodatku americké ústavy nebo proč jednání o úpravě zbraňových zákonů nakonec vždy ustrnou na mrtvém bodě. Poslechněte si v audiu na začátku článku.