Obávaný hráč navzdory obavám podle experta nemá na válce v Gaze zájem

Křehká několikadenní pauza ve válce mezi Hamásem a Izraelem přinesla výměny rukojmích a vězňů nebo také výrazné navýšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy. Už samotné uzavření příměří přitom nebylo lehké. Jak ovlivnilo stav konfliktu?

Více než osm desítek rukojmích Hamásu z celkových asi 240 se dostalo na svobodu, a naopak z izraelských věznic vyšlo nejméně 180 Palestinců. I to přineslo příměří, které v pátek uzavřely Izrael a radikální palestinské hnutí Hamás. Těžce dojednávaný klid zbraní tak zároveň dočasně přerušil konflikt, který začal na začátku října po krvavých teroristických útocích Hamásu.

„Příbuzní izraelských rukojmích, kteří ještě nebyli z Gazy propuštěni, mají obavy, že po skončení příměří už žádné další výměny nepřijdou,“ říká k událostem posledních dnů Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

V rozhovoru pro podcast 5:59 dále vysvětluje, že tato úvaha vychází z předpokladu, podle něhož už Izrael dokázal od Hamásu získat ty „nejcitlivější případy“ mezi rukojmími, tedy ženy a děti. „(Příbuzní rukojmích mají obavy, že Izrael) může muže a vojáky snáze obětovat ve snaze dotáhnout své vojenské vítězství do naprostého konce – to znamená nejen pozabíjení nějakých činitelů Hamásu, ale i destrukci Gazy,“ vysvětluje Tureček.

Blízkovýchodní expert ale zároveň zmiňuje silný tlak mezinárodního společenství na to, aby se boje mezi izraelskou armádou a Hamásem už neobnovily. Nebo alespoň ne v takové intenzitě.

Uzavření prvního klidu zbraní ve válce v Gaze přitom nebylo žádnou samozřejmostí. Po říjnovém teroristickém útoku a následném izraelském úderu na Gazu si podle Turečka jen málokdo uměl představit, že se příměří podaří dojednat nebo že bude možné, aby si obě strany vyměňovaly rukojmí a vězně. „Kataru se to (zprostředkovat) podařilo. Určitě to musela být enormní práce jeho vyjednávačů,“ popisuje analytik.

Válečná pauza podle Turečka dala všem zúčastněným „možnost nadechnout se“ – Izrael získává zpět rukojmí, Hamás vězněné Palestince a také proudí více humanitární pomoci do Pásma Gazy. Zároveň expert podotýká, že angažmá Kataru v tomto vyjednávání vzalo „vítr z plachet“ Egyptu, který má jinak v dlouholetém konfliktu silnou roli.

Na Katar se přesto často snáší kritika kvůli tomu, že poskytuje útočiště exilovým lídrům Hamásu včetně jeho vůdce Chálida Mišála. A na území emirátu v Perském zálivu sídlí třeba i kancelář Tálibánu, tedy islamistického hnutí, které v Afghánistánu vládne tvrdou rukou.

„Na jednu stranu se může někdo pohoršovat (nad rolí Kataru). Já jsem ale osobně přesvědčen, že i ta kancelář Hamásu funguje v Kataru třeba s tichým souhlasem Spojených států. (…) Prostě proto, aby bylo možné udržovat nějaké vyjednávací kanály pro případy těchto krizí,“ míní Tureček. A připomíná, že Američané mají zároveň v Kataru jednu ze svých největších vojenských základen mimo území USA.

Další obávaný hráč se nicméně podle všeho do konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezapojuje do té míry, jak se mnozí obávali. Řeč je o Íránu, respektive libanonském Hizballáhu, nad kterým má íránský režim podstatný vliv. Jeho angažmá se zmiňovalo jako možnost, jejímž prostřednictvím by mohlo dojít k široké regionální válce.

Podle Turečka ale „je evidentní“, že Írán na takovém střetu nemá zájem. Možných vysvětlení se však nabízí více – od varianty, že se Teherán zalekl americké vojenské přítomnosti v oblasti, až třeba k tomu, že si Írán nechce definitivně uzavřít cestu k dohodě o svém jaderném programu se Západem. Ta by totiž mohla vést i k uvolnění západních sankcí.

Přesto se Izraeli může jeho postavení v regionu ještě zkomplikovat. A z pohledu blízkovýchodního experta to souvisí především s dalšími kroky izraelské vlády.

„Pokud by Izrael pokračoval v Gaze v nějakých dalších vojenských kampaních, kde by umíraly stovky civilistů, viděli bychom trpící děti, tak to může zradikalizovat arabskou ulici,“ podotýká Tureček. Dojít by k tomu přitom podle něj mohlo i v zemích, které jsou jinak na straně Izraele či Západu: „Egyptský nebo jordánský režim by těžko vysvětlovaly, že chtějí udržovat dobré vztahy se Spojenými státy a Izraelem, pokud by v ulicích demonstrovaly statisíce lidí proti izraelské brutalitě v Gaze.“

V podcastu 5:59 si také můžete poslechnout, jak teď vypadá humanitární situace v Pásmu Gazy nebo s jakou strategií obě strany přistupují k výměnám svých vězňů a rukojmích. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.