„Temná“ atmosféra na Slovensku? Důležitý bude postoj opozice, říká expert

Prezidentské volby na Slovensku vyhrál předseda tamního parlamentu a šéf strany Hlas Peter Pellegrini. Podle sociologa Dominika Želinského je to zásadní zpráva i pro premiéra Roberta Fica, který tak bude mít po deseti letech opět prezidenta „na své straně“. Co to pro Slovensko znamená?

Ve slovenských prezidentských volbách o víkendu zvítězil dosavadní předseda Národní rady a šéf strany Hlas Peter Pellegrini. Jeho vítězství nad kariérním diplomatem Ivanem Korčokem nakonec bylo poměrně přesvědčivé, a to přesto, že analytici předpovídali těsný výsledek. Pellegrini nakonec zvítězil s 53 procenty hlasů.

Země se tak podle sociologa ze Slovenské akademie věd Dominika Želinského svým způsobem vrací do poměrů z roku 2013, kdy vládnoucí strana Směr a tehdejší premiér Robert Fico měli oporu v prezidentovi. Tehdy šlo o Ivana Gašparoviče. „Od roku 2014 na to ale nejsme zvyklí. Tehdy vyhrál Andrej Kiska a po něm Zuzana Čaputová, kteří byli určitou odpovědí na politickou sílu Směru a levice,“ říká sociolog pro podcast 5:59.

Želinský nicméně upozorňuje, že situace na Slovensku je dnes v mnohém jiná než před jedenácti lety. Především je podle něj společnost po pandemii či vlivem války na Ukrajině a dalších geopolitických změn více polarizovaná. „A pro Roberta Fica, který v tomto kontextu převzal radikální rétoriku a intenzivně se snaží nějakým způsobem transformovat stát, je velice důležité, aby měl prezidenta na své straně,“ vysvětluje expert.

Podpora pro Petera Pellegriniho byla ze strany premiéra Fica ostatně vidět i v předvolební kampani. Ve svých videích například označil Ivana Korčoka za „válečného štváče“. A i někteří další Pellegriniho podporovatelé tvrdili, že Korčok je kandidátem, který zesiluje možnost zapojení Slovenska do války. Naopak šéf strany Hlas, která se před čtyřmi lety odštěpila od Směru, podle nich má být zárukou opačného přístupu.

Expert Želinský rovněž vyjmenovává tři skupiny slovenských obyvatel, které považuje za klíčové pro Pellegriniho konečné vítězství: menšina slovenských Maďarů, voliči neúspěšného kandidáta z prvního kola Štefana Harabina a poté ti příznivci stran Směr a Hlas, kteří při úvodním kole hlasování dva týdny nazpět zůstali doma.

„(Poslední jmenovaná skupina) ho pravděpodobně nepovažovala za tak dramatickou událost a vyhodnotila to tak, že Pellegrini pravděpodobně vyhraje. A když v prvním kole zvítězil Ivan Korčok, tak Směr a Hlas nasadily intenzivní mobilizaci, kterou se pokusily tyto lidi dostat k volebním urnám. A to se jim povedlo,“ popisuje Želinský. To prý „nafouklo“ i volební účast, která nakonec přesáhla 61 procent, a byla tak nejvyšší za posledních 25 let.

A slovenský sociolog také poukazuje na to, jaká témata ve volbách hrála nejdůležitější roli: Především ta spojená s geopolitikou, jako je diskuze o vztahu Slovenska k Západu a mezinárodním organizacím. Samo by to ale prý nestačilo, protože voliči Fica - a zejména pak Pellegriniho - nejsou podle Želinského tak silně orientovaní na ruský prostor. Bylo proto nutné zvedat i socioekonomická témata, na která jejich většinově levicový elektorát slyší.

Motivace slovenských voličů je ale možné hledat i jinde. Příznivce obou kandidátů z pohledu sociologa Želinského podnítila také jedna ze základních emocí: strach. „Na jedné straně se mezinárodně orientovaný tábor (kolem Ivana Korčoka) po posledním půlroce a výkonu současné vládní koalice z dobrých důvodů bojí transformace Slovenska na neliberální demokracii. To se - alespoň z určité perspektivy - jeví jako odůvodněná obava,“ míní.

A voliči Petera Pellegriniho se pak obávali zmínek o tom, že Korčok nebude bránit Slovensko před válkou. Jen pro připomenutí: Podobnou strategii v českém prezidentském klání loni v lednu použil i šéf ANO Andrej Babiš.

Tehdy ale nezafungovala. Proč teď ano? Podle sociologa se změnila situace. Jednak oslabily vyhlídky Ukrajiny na dohledné vítězství na bitevním poli. A zároveň někteří evropští politici začali zmiňovat, že nelze úplně vyloučit možnost zapojení vojáků NATO do řešení války na Ukrajině. Lidé tak spíš podobným prohlášením podlehnou.

„Použili to (tábor kolem Fica a Pellegriniho) velice chytře, protože jim to umožnilo spojit voliče Směru, Hlasu a také Štefana Harabina. Ti v parlamentních volbách tíhnou ke stranám jako Směr, Slovenská národní strana nebo Republika. A představa konfliktu, do kterého by se Slovensko mělo zapojit pod vlajkou Západu, je pro ně naprosto nepřijatelná,“ vysvětluje Želinský.

Nad Slovenskem se tak podle sociologa minimálně pro část společnosti nyní vznáší atmosféra „temna“. Jako zásadní pro další vývoj spatřuje chování opozice. „Bude záležet, jestli budou schopní vytvořit nějaké další momentum a udržet odpor vůči koalici. (…) Je možné, že v krátkodobé perspektivě to ale bude skutečně temné a depresivní. Ten opoziční tábor zkrátka zažil v těchto dvou týdnech silné vzepětí a naději, že se Korčok stane prezidentem - a nakonec také velmi silné zklamání,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak zásadní bude v dalším vývoji na Slovensku vztah nového prezidenta Petera Pellegriniho s vládou Roberta Fica nebo jaké by mohly být další kroky strany Hlas a také poraženého kandidáta Ivana Korčoka. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.