Článek
Lídři filmového průmyslu i majitelé kin letos čím dál častěji varují před takzvanou kinokalypsou. Studia už nedokážou do kin přivést tolik diváků a ubývá i snímků, na které by fanoušci této zábavy mohli chodit. Co se děje? A v čem dělají filmová studia chybu? Ptáme se publicisty Václava Rybáře.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Co může letošní filmovou sezonu zachránit od takzvané „kinokalypsy“.
- Že Hollywood přišel o teenagery – a také jak se jejich odliv snaží velká filmová studia vyvážit.
- A jakou budoucnost mají podle filmového experta Václava Rybáře rozpočtově menší snímky.
Velká hollywoodská studia a kinaři se na prahu letní sezony strachují o návštěvnost a potažmo tržby. Někteří filmoví experti dokonce mluví o „kinokalypse“. A pomalejší start letošní sezony s obavou sledoval i publicista a zakladatel webu Moviezone Václav Rybář.
Ten v podcastu 5:59 připomíná, že některé premiéry zůstaly ve výdělcích daleko za očekáváním studií. Patrné to bylo například u snímků jako Furiosa nebo Kaskadér. „Bylo tak lehké propadnout mírné depresi,“ říká Rybář.
O sezoně ale ještě není rozhodnuto. Do kin totiž v těchto týdnech přichází dva potenciální letní animované trháky – V hlavě 2 a Já, padouch 4.
Příběh o tom, co se děje uvnitř hlavy mladé dívky Riley, už přitom očekávání naplnil: Stal se prvním letošním filmem, který v amerických kinech vydělal za víkend přes 100 milionů dolarů. V Česku nicméně snímek vychází až v polovině července. „Momentálně jsme svědky toho, že i mediální svět přepisuje tabulky. Je tam teď určitá nejistota, ale zároveň opatrná naděje, že se letošní letní sezonu ještě povede zachránit,“ říká Rybář.
Co se změnilo?
Budoucnost je přesto značně nejistá. A viníkem je samotný Hollywood a jeho podnikatelský model, který s příchodem streamovacích služeb a také se změnami v chování diváků narazil.
Zjednodušeně: Dlouhá léta si velká hollywoodská studia svůj zisk zajišťovala skrze stálý řetězec odběratelů - nejdříve se filmy dostaly na fyzické nosiče, pak jejich práva získaly kabelové televize a zahraniční kanály. Mladší generace ale od sledování televize upouštějí a přecházejí ke službám jako Netflix, Max nebo Disney, a zisky se tak ztrácí.
„Takže penězovody, které tu dříve byly, víceméně vyschly. A samotné streamovací platformy jsou většinou ve vlastnictví samotných studií, takže oni vlastně prodávají sami sobě, nemají z toho příjem. Je to přesouvání peněz z jedné kapsy do druhé,“ popisuje publicista.
Studia si přitom podle Rybáře nechávají zpracovávat nejrůznější průzkumy veřejného mínění a vyrábějí pilotní studie, aby zjistila, jaký typ filmu by se mohl líbit či jaké herecké obsazení v daném snímku diváci preferují. „Často si jsou (šéfové filmových studií) až skálopevně jistí, že ty snímky musí být hit. Začátek letošní sezony právě ale ukázal, že se pletou častěji, než bývalo zvykem,“ podotýká expert.
Hollywood navíc v posledních pěti letech zjistil, že nedokáže do kin dostat celou jednu skupinu: teenagery. Ti přitom vždy patřili mezi žádané zákazníky. Na filmy totiž mají čas a kultura je pro ně důležitá, protože ovlivňuje to, jak o světě a nejrůznějších problémech v něm přemýšlí.
„Úpadek a Hollywood? To jde dohromady“
Výdělky filmových studií ale v posledních letech ovlivnily i další skutečnosti: například vysoká inflace, zdražování energií nebo stávka herců a scenáristů v minulém roce. Na trh má navíc stále vliv pandemie koronaviru, která na čas kinoprůmysl – podobně jako další byznys – úplně zastavila.
„Zatímco dříve jsme žasli nad tím, že film stál 200 milionů dolarů, dnes průměrný letní hollywoodský blockbuster – který ten divák tak nějak očekává – stojí 250 milionů dolarů. A už se nám množí i případy filmů, které (…) stojí až 350 milionů dolarů,“ popisuje Rybář. Podle něj by tak vysokorozpočtový film musel vydělat kolem miliardy dolarů, aby ho studia mohla považovat za výdělečný.
Hollywood se nicméně podle publicisty nakonec dokáže přizpůsobit novým trendům a zareagovat na měnící se filmový svět i návyky diváků „Myslím, že to je taková cyklická povaha. Úpadek a Hollywood – to jde tak nějak dohromady,“ říká Rybář.
A pomoct mohou podle něj paradoxně opět streamovací služby a jejich nepřeberná směsice filmů a seriálů, ve které se divák může snadno ztratit. „Tento, řekněme, švédský stůl, na kterém máte k dispozici úplně vše, způsobí, že vás ten obsah může zaplavit. A právě to v důsledku může nahrávat kinům: Mohou být znovu platformou, na které vám snímky nějaký kurátor předem vybere,“ míní filmový expert.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč hollywoodská studia stále sázejí na pokračování příběhů, které začaly už před lety, nebo které filmy by letos mohly dosáhnout na metu jedné miliardy dolarů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: youtubové kanály Pixar, Illumination, Marvel Entertainment, Screen Culture
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.