Postav načerno, zaplať „odpustek“. Nešvar zhoršil následky zemětřesení

Přes pět tisíc lidí zemřelo podle úřadů při zemětřesení v Turecku a v Sýrii. Místní i mezinárodní záchranné týmy závodí s časem a snaží se vyprostit ze sutin přeživší, kteří se zoufale snaží dát o sobě vědět. Spojili jsme se se zpravodajem České televize Václavem Černohorským a Michalou Devečkovou z organizace Člověk v tísni.

Do zemětřesením zasaženého Turecka a Sýrie míří pomoc z celého světa. Stanice BBC s odkazem na turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD) dokonce uvedla, že na místo dorazí 2600 lidí z 65 zemí světa. Mezi nimi jsou i čeští hasiči.

Podle šéfa syrské civilní obrany (také známé jako Bílé přilby) Ráida Sáliha se nicméně čas na záchranu rodin uvázlých pod troskami krátí.

Celou zvláštní epizodu podcastu 5:59 si poslechněte v přehrávači:

U jedné z vyprošťovacích prací, konkrétně u sutin čtrnáctipatrového domu v Adaně, byl během úterního dopoledne také zpravodaj České televize Václav Černohorský. „Podle toho, co jsme mohli od záchranářů slyšet, tak mají ještě naději, že v troskách mohou být dva živí lidé,“ říká v podcastu 5:59.

Přímo na místě teď podle reportéra znějí obavy lidí o své blízké nebo známé, kteří jsou stále pod troskami. V některých případech je to ale i vztek, zdůrazňuje Černohorský. „Je to vztek na to, že ta pomoc podle nich nepřichází dostatečně rychle, že není dostatečně velká.“

Podle posledních odhadů tureckých úřadů během neštěstí zemřelo nejméně tři tisíce lidí, počet ale nejspíš není konečný. Další zhruba dva tisíce mrtvých hlásí Sýrie.

K rozsahu katastrofy přispěla i nelegální výstavba, která je v Turecku častá. Podle Černohorského až polovina budov v zemi nemá všechna povolení. Až do roku 2019 si dokonce majitelé takových domů mohli koupit „odpustek“, díky němuž nezákonně postavenou budovu nebo její část zlegalizovali.

„Kritici turecké vlády varovali před tímto opatřením a říkali, že lidé, kteří v budovách žijí, za to jednou mohou zaplatit životy,“ vysvětluje zpravodaj České televize.

Zhruba dvoumilionová Adana je jen jedním z mnoha míst, která zemětřesení pocítila. Otřesy zasáhly deset provincií a zničily zhruba pět tisíc staveb.

Podobná situace je tak i o zhruba 250 kilometrů dál v tureckém Gaziantepu, kde dokonce bylo jedno z epicenter zemětřesení. Právě odsud koordinuje projekty nevládní organizace Člověk v tísni Michala Devečková. V Turecku už zažila několik zemětřesení, ale tohle podle ní bylo nejhorší.

„Vzbudila jsem se s tím, že se celá místnost třese ze strany na stranu, věci padají z polic,“ popisuje v podcastu 5:59.

„V bytě byla se mnou ještě jedna kolegyně. Během toho prvotního šoku jsme se držely za ruce a snažily se dodržovat, co jsme si pamatovaly z bezpečnostních pokynů,“ pokračuje. Zbytek noci – podobně jako místní – strávila část jejího týmu v autech. Další přespali v kanceláři.

Ještě „dramatičtější“ než v Turecku je ale podle Devečkové situace na severu Sýrie, který je dlouhodobě mimo kontrolu režimu a závislý na humanitární pomoci.

„Chybí těžká technika, chybí palivo i nástroje,“ vysvětluje s tím, že stále je potřeba vyprošťovat lidi ze sutin a přeživším zajistit přístřeší. Na obou stranách hranic pak situaci komplikuje nedostatek vody a elektřiny nebo mrazy.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co brzdí záchranné práce v Turecku a do jaké míry může zemětřesení znovu zintenzivnit problémy, se kterými se potýkají syrští uprchlíci. Poslechněte si v audiu na začátku článku.