Článek
Rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko rozvířil v tuzemsku debatu o klimatické změně, jejích příčinách a následcích. Objevuje se ale i kritika správy lesa v národním parku. Ekologové upozorňují, že nebýt sucha v krajině, plameny by se tak rychle nešířily. Mají si Středoevropané na podobné projevy extrémních výkyvů počasí začít zvykat?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Přírodovědec Jakub Hruška upozorňuje, že požár v Českém Švýcarsku je projevem změn klimatu, na který už dlouho vědci upozorňují. „Musíme se připravit na to, že počasí ve střední Evropě bude jiné, než bylo dřív,“ říká.
- Oheň podle něj nejspíš vznikl lidskou neopatrností a v extrémně suché lokalitě se rychle rozšířil. Vyloučil ale, že by za to mohla bezzásahová území napadená kůrovcem.
- Zároveň upozorňuje, že bude nutné měnit ráz krajiny v Česku. „V první řadě musíme změnit zákony, které se promítají do toho, jak ji spravujeme,“ popisuje.
Od neděle sledujeme zápas hasičů s požárem, který se šířil Českým Švýcarskem. Není to ale poprvé, co v této lokalitě hoří. Před šestnácti lety plameny zasáhly les u Jetřichovic, oheň nakonec zničil 25 hektarů lesa. Tehdy o něm média mluvila jako o největším požáru v parku za třicet let.
S menším požárem dokonce hasiči bojovali i vloni, zničeny byly čtyři hektary porostu. Žádný z nich se ale nerozšířil tolik jako ten letošní. „Je to bezpochyby tím, že je takové sucho,“ říká přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška.
V Českém Švýcarsku podle něj požáry vznikají častěji, jelikož se tam jednak vyskytují zejména jehličnany a zároveň je lokalita pro hasiče špatně dostupná kvůli pískovcovým útvarům.
„Na pískovcích jsou písčité půdy, které velmi rychle vysychají. Nedrží vodu. Ten kraj je náchylný k tomu, že uschne rychleji než jiné kouty České republiky,“ popisuje.
Přírodovědec si ale zároveň nemyslí, že by se oheň šířil tak rychle kvůli lokalitám, které zničil kůrovec a ve kterých se národní park rozhodl nezasahovat. „Požár nevznikl v bezzásahové zóně. Naopak vznikl tam, kde se zasahovalo, a to je blízko lidských sídel. Na 99,99 % požár vznikl nějakou lidskou neopatrností,“ domnívá se.
Do Česka dorazila z Itálie dvě speciální letadla Canadair CL-415 pro hašení v Českém Švýcarsku.
Každé z nich pojme přes 6 tisíc litrů vody. Snímek je z hašení v Toskánsku v červenci 2022, kde požár zachvátil 600 hektarů lesa.
První přistálo v 16:10 na letišti v Odoleně Vodě, druhé o čtvrt hodiny později. Snímek zachycuje stroj Canadair CL-215 italských hasičů během nabírání vody v Novém Dunaji ve Vídni v roce 2021.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si od nich slibuje průlom v boji s požárem v národním parku České Švýcarsko. Snímek je ze srpna 2018, kdy letoun hasil požár borovicového lesa v provincii Brescia.
Letouny budou vypouštět vodu nad těžko přístupným terénem, kde už třeba ani nehoří, ale stále hrozí vznik dalších ohnisek. Tyto plochy budou ošetřovány vodou, aby nedošlo k dalšímu vznícení.
Letouny z Itálie jsou schopné čerpat vodu za letu přímo z hladiny.
S hašením ze vzduchu zatím v hořícím parku pomáhají vrtulníky s tzv. bambi vaky a dvě letadla, do kterých je ale třeba vodu čerpat na zemi pomocí hadic.
Bambi vaky mají kapacitu od zhruba 1 po 3 tisíce litrů vody.
K hašení lesů poskytly vrtulníky Polsko a Slovensko.
S ohněm bojují i dvě české armádní a dvě policejní helikoptéry a také vrtulník firmy Czechoslovak Group.
Na snímku je vrtulník PZL W-3 Sokół polské výroby, který slouží záchranářům.
Od prvních dnů oheň hasí letité dvouplošníky Antonov An-2, kterým se u nás přezdívá Andula.
Dvouplošníky musejí pro nabrání vody přistávat na letišti, což jejich práci zpomaluje.
Požár jako následek změn klimatu
Klimatické změny pak sucho v této části země ještě umocňují. „Od roku 1961 do roku 2021 se u nás oteplilo v průměru o celé 2 °C. Přitom množství srážek je neustále stejné. Dochází tedy k daleko většímu odparu. A znamená to, že celá krajina mnohem víc vysychá, než vysychala dřív,“ vysvětluje Hruška.
Přírodovědec Jakub Hruška.
Požár během tohoto týdne přeskočil i do Německa. Místní ekologové dokonce vyzvali saskou vládu, aby změnila klimatickou politiku. Například by se podle nich měl uplatňovat zákaz vstupu v noci nebo by se měl důrazněji požadovat zákaz rozdělávání ohně.
Podle Hrušky je ostatně nutné najít kompromis mezi cestovním ruchem a pokračující klimatickou krizí i na naší straně hranic, protože „nic víc dělat nemůžeme“.
„Místní podnikatelé by měli mít na zřeteli, že žijí z klenotu, který mají za barákem. A pokud po nějakou dobu třeba nebude možné plně park navštěvovat, měli by se s tím smířit,“ říká. Mimo to je podle něj důležité, aby se v Česku změnila skladba lesů z jednolitých, smrkových, na smíšené.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak je možné ochránit jehličnaté lesy, které lehčeji podlehnou ohni než ty listnaté, nebo jestli v Evropě či ve světě existuje národní park, ve kterém se povedlo vybalancovat vztah turistů a přírody. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: archiv reportérů Seznam Zpráv Jana Nováka a Jaroslava Gavendy, ČT24
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
