Strategická ropa od lidí z Putinova kruhu. Český stát v tom nevidí problém

Neprůhledná kyperská firma, která má dodat do státních rezerv ropu za více než miliardu korun, má podle zjištění Seznam Zpráv napojení na ruské oligarchy. Vláda ani správa hmotných rezerv v tom ale nevidí problém. Vše prý proběhlo podle zákona.

Na první pohled klasický nákup do strategických rezerv Česka. Minulý rok vláda nařídila Státní správě hmotných rezerv zajistit ropu za 52 milionů amerických dolarů, tedy za více než miliardu korun. Než se podařilo najít firmu, která surovinu dodá, trvalo to rok. Tendr musela Správa vypsat šestkrát. Nakonec díky nejlevnější nabídce vyhrála kyperská firma Normeston Trading Limited.

Z pátrání Seznam Zpráv ale vyplynulo, že společnost nemá majitele zdaleka jen ve středomořském ostrovním státě. Nitky vlastnických struktur se podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Lukáše Valáška, který společně se svou kolegyní Adélou Jelínkovou pozadí firmy zkoumal, rozbíhají až k prominentním aktérům ruského režimu.

„V té pavučině jsou firmy z Maďarska, Britských Panenských ostrovů, Hongkongu a Kypru, což samo o sobě je pozoruhodné. Až na Maďarsko totiž můžeme mluvit o daňových rájích,“ vysvětluje v podcastu 5:59 Valášek.

Nakonec se v rejstřících nejrůznějších zemí reportérům podařilo najít čtyři koncové vlastníky: bývalého viceprezidenta ruské ropné firmy Lukoil Valerije Subbotina, kyperského právníka napojeného na ruský režim, který je zapsaný na britském sankčním seznamu, Christodoulose Vassiliadese, poté Imreho Fazakase, který figuroval v chorvatské korupční kauze, a jako čtvrtého maďarského byznysmena Geörgyho Nagye.

„Podle ředitele ruské Transparency International Ilji Schumannova je přítomnost pana Subbotina v té komplikované struktuře velmi silným náznakem toho, že tato firma je ve skutečnosti převlečený Lukoil,“ popisuje reportér.

V takovém případě jsou podle Valáška namístě obavy, jestli bude Normeston schopný své závazky vůči Česku dodržet. S ruskou ropnou společností Lukoil, která je podle západních bezpečnostních složek napojená na Kreml a její zakladatel je považovaný za Putinova přítele, už totiž Česko má nepříjemnou zkušenost.

Dceřiná firma Lukoilu – společnost Lukoil Aviation Czech – měla kolem roku 2009 dodat do tuzemských strategických zásob pohonné hmoty. To se jí ale nepovedlo a správa hmotných rezerv po ní začala vymáhat pokutu. Tato zkušenost je o to zajímavější, že nenaplněný kontrakt pomáhal dojednat tehdejší jednatel a spolumajitel české odnože Lukoilu Martin Nejedlý, který se později stal poradcem prezidenta Miloše Zemana.

„Ale přišel nečekaný zachránce. Druhý spolumajitel, tedy samotný Lukoil, do té firmy v krachu poslal zhruba 180 milionů korun. Martin Nejedlý dodnes nevysvětlil, jak to, že se stala tato firma příjemcem takovéto platby, a jak je možné, že on jako spolumajitel závazky nesplatil a že je splatil výhradně jeho ruský partner,“ vysvětluje Valášek.

Reportér navíc připomíná, že pokud je Normeston skutečně schránkovou společností Lukoilu, Česko by mohlo mít problém vymoci od ní případné pokuty. Navíc v případě, že by Rusko zamezilo toku ropy přes ropovod Družba, ani kyperská společnost by podle Valáška pravděpodobně klíčovou surovinu nedodala.

„Nikdo ze státní správy v tom přesto nevidí problém,“ říká investigativní reportér. Jak Správa státních hmotných rezerv, tak vláda zdůrazňují, že se vše odehrálo podle zákona.

Předseda správy Pavel Švagr reportérům řekl, že firma Normeston vyhrála veřejnou zakázku díky nejnižší nabídce. Proti jejímu výběru nic neměl ani Finanční analytický úřad, který prověřoval, zda její vlastníci nejsou na evropském nebo českém sankčním seznamu.

„Když jsme se o tom ale bavili s lidmi z bezpečnostní komunity, tak řada z nich pozdvihávala obočí a byli překvapení, že něco takového je vůbec možné,“ popisuje Valášek. To se ale správa zřejmě nedozvěděla. Policii a třeba ani Bezpečnostní informační službu totiž nekontaktovala. Nicméně nutno podotknout, že takový krok by byl nad rámec jejích povinností.

Podle místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude vláda do budoucna hledat způsob, jakým by zajistila transparentnější systém kontroly vlastnické struktury firem, které se strategických zakázek účastní. Současnou zakázkou se ale zřejmě už zabývat neplánuje.

„To, že stát nehodlá zjistit, kam jeho peníze potečou, protože je spokojený s tím, že v papíru, který ta firma předloží, jsou napsaná čtyři jména, která prostě nejsou na sankčním seznamu Evropské unie, to mě docela udivuje,“ říká Valášek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o jednotlivých vlastnících kyperské firmy Normeston Trading Limited nebo jak zjištění Seznam Zpráv komentoval zmíněný Martin Nejedlý. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.