„Silák“ u dveří. Jedna z mnoha technik, popisuje analytik volby v Gruzii

Gruzie po víkendových parlamentních volbách vře. Hlasování s 54 procenty hlasů vyhrála vládní strana Gruzínský sen s vazbami na Rusko, opozice i tamní prezidentka ale odmítají výsledky uznat. Poukazují přitom na řadu porušení pravidel svobodných voleb, o kterých mluví i mezinárodní pozorovatelé. Jak volby v Gruzii probíhaly?

Gruzie se vyrovnává s vážnými podezřeními, že tamní víkendové parlamentní volby neproběhly svobodně. S 54 procenty hlasů je vyhrála proruská strana Gruzínský sen, kterou před 12 lety založil oligarcha Bidzina Ivanišvili, podle zahraničních pozorovatelů i gruzínské opozice ale docházelo v masovém měřítku například ke kupování hlasů nebo zastrašování.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček poukazuje třeba na to, že před řadou volebních místností stáli muži, kteří kontrolovali, kdo do nich vchází. Lidé také podle pozorovatelů dostávali předvyplněné lístky, hlasování voličů zaznamenávaly kamery a docházelo i k vykupování nebo odevzdávání občanských průkazů.

„Strach byl patrný,“ říká v podcastu 5:59 Havlíček. „A zároveň je vidět, že dokážete celou řadou manipulativních technik, ať už ‚silákem‘ před volební místností, anebo potom během sčítání, narušit legitimitu voleb. A to se také dělo ve škále, která byla podle hodnocení monitorovacích týmů skutečně bezprecedentního rozměru,“ popisuje analytik.

I z těchto důvodů gruzínská opozice výsledek hlasování neuznala. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která se v této otázce jednoznačně postavila na její stranu a která podporuje směřování své země k Evropské unii, uvedla, že se Gruzie stala „obětí speciální ruské operace“. V hlavním městě Tbilisi se také na její popud v pondělí večer konaly tisícové protesty.

Evropská unie i Spojené státy už vyzvaly k prošetření víkendového hlasování. Gruzínská volební komise sice nakonec v úterý oznámila, že nechá přepočítat hlasy ze 14 procent volebních místností v zemi, to ale podle Havlíčka nebude stačit k tomu, aby se volby daly prohlásit za legitimní. K porušení pravidel totiž podle mezinárodních pozorovatelů došlo v 91 procentech ze zhruba tisíce volebních místností, které navštívili.

„Když 91 procent místností bylo ovlivněno přinejmenším bazální technikou, tak to nedokážete vykompenzovat 14 procenty. Takže bych řekl, že to, co se snaží Gruzínský sen nabídnout, je určitý kompromis. Ale ten kompromis nikdy nebude dostatečně dobrý ani z pohledu těch pozorovatelů, ani třeba té síly, která vystupuje proti výsledkům,“ vysvětluje Havlíček.

Jeden z evropských politiků přesto prohlásil, že volby byly „svobodné a demokratické“ – Viktor Orbán. Maďarský premiér se zároveň záhy po gruzínských volbách vypravil do Tbilisi, aby pogratuloval svému protějšku Irakli Kobachidzemu. Zástupci sedmadvacítky už jeho cestu označili za předčasnou.

Havlíček v této souvislosti připomíná, že vztahy Viktora Orbána a zakladatele Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho byly „tradičně blízké a hluboké“ a že i straně jako takové současné postoje Maďarska vyhovují.

„Je to určitý modelový postup jak z maďarské strany, která se snaží legitimizovat podobně autoritářské vládce v širším evropském sousedství, ale je to také něco, co Gruzínský sen má velmi rád. Protože on říká: Podívejte se, Viktor Orbán je také Evropská unie a my chceme do takové Evropské unie,“ vysvětluje analytik. A připomíná, že Maďarsko například v rámci Unie zastává neliberální názory týkající se sexuálních menšin, což bylo něco, čím se vyznačovala i předvolební kampaň Gruzínského snu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o pondělních protestech v Tbilisi proti výsledkům gruzínských parlamentních voleb nebo jestli strana Gruzínský sen skutečně může zemi posunout blíže Rusku než Evropské unii. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.