Expert: Míchají se tu jablka s hruškami, F-35 vychází levněji než gripeny

Nákup letounů F-35 pro českou armádu označuje vláda za klíčový krok k zajištění bezpečnosti země, opozice ale mluví o zbytečném utrácení. Zakázku za 150 miliard korun pětikoaliční kabinet schválil minulý týden. Co pořízení amerických strojů znamená?

Vláda Petra Fialy (ODS) minulý týden schválila nákup 24 letounů F-35. Završil se tak bouřlivý rok, během něhož pětikoalice obhajovala nutnost pořízení amerických stíhaček ve sporech s opozicí. Ta označuje akvizici za unáhlenou, zbytečnou a předraženou. Letadla mají nahradit švédské gripeny, jejichž užívání má Česko aktuálně zajištěné do roku 2027.

Jedním z hlavních sporných bodů byla cena strojů od zbrojařského koncernu Lockheed Martin. Nakonec se spolu se souvisejícím vybavením, výcvikem, municí nebo simulátory vyšplhá na částku 106 miliard korun, které budou postupně hrazeny v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) zejména na palivo, přípravu personálu, odvod DPH a také na infrastrukturu – tedy především na nutné změny na letecké základně v Čáslavi.

I když se může zdát, že armáda v poslední době už obdržela řadu nové techniky, v mnoha sektorech je stále co dohánět. „Když se člověk podívá, co tady mají vojáci nového, tak jsou to třeba gripeny, jsou to pandury (obrněné transportéry), byly to letouny CASA. Ale že by na každé základně člověk viděl něco nového? Vůbec. Je to většinou desítky let stará technika. A válka na Ukrajině tady rozproudila nákupy, které jsou opravdu v astronomických částkách,“ komentuje situaci reportér Seznam Zpráv Jaroslav Gavenda.

V debatě o výběru nových stíhaček byly zmiňovány právě také švédské gripeny. Armáda i vláda ale konečnou sázku na F-35 zdůvodňují především potřebou technologické převahy nad možnými protivníky a také faktem, že americké stroje vlastní nebo plánuje nakoupit řada spojeneckých zemí.

„Kromě Spojených států mají F-35 v Dánsku, Itálii, Nizozemsku, Norsku a Velké Británii. Ze zemí mimo Severoatlantickou alianci jimi disponují například Izrael, Japonsko, Jižní Korea a Austrálie. Další státy NATO letouny objednaly a čekají právě na dodávky prvních kusů. Řeč je například o Belgii, Kanadě, Finsku, Německu nebo Polsku,“ vypočítává Gavenda úspěchy amerických zbrojařů.

Dalším argumentem pro F-35 byla také dlouhá životnost strojů, která je plánována do roku 2069. Podle názoru některých expertů je tak jejich pořízení výhodnější než případný nákup technicky starších gripenů.

„Kdybychom si nechali gripeny, tak se obávám, že bychom tu otázku za nějakých deset nebo 15 let museli řešit znovu, protože ten stroj už prostě v té době přestane vyhovovat. A je naprosto nepředstavitelné, že bychom provozovali gripeny třeba do roku 2070. Stejně bychom si tedy museli pořizovat nějaký nový typ bojového letounu,“ vysvětluje rozvahu okolo nákupu vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Podle něj se tak v tuzemsku často srovnávají „jablka s hruškami“, když se poukazuje na údajně velmi nákladné americké stíhačky. „Když se vezmou dlouhodobé náklady na celý životní cyklus, tak F-35 ve skutečnosti vychází levněji než gripeny,“ vypočítává.

Stíhačky F-35 patří do takzvané páté generace bojových letounů, které se vyznačují obtížnou zjistitelností známou jako „stealth“ technologie. Vývojově starší stroje ale převyšují i z hlediska úrovně palubní elektroniky, jako jsou radiolokátory či systémy elektronického boje.

Visingr však upozorňuje, že to vše zároveň přinese značné požadavky na českou armádu. Vojáci mluví o F-35 nejenom jako o letounu, ale spíš jako o bojovém systému nebo informační platformě, což s sebou nese potřebu dalších systémových změn. Mimo jiné bude pořízení stíhaček klást „obrovské nároky na personální stránku“, podotýká expert.

„Armáda bude kupovat velké počty bezpilotních letounů, počítá se s vypuštěním stratosférických balonů, které budou sledovat území České republiky, a za dva roky by měla startovat do vesmíru první česká špionážní družice. To jsou další prvky jakéhosi informačního systému, který bude sledovat jak naše území, tak území našich potenciálních nepřátel. Stíhačka F-35 v tom bude figurovat jako jeden z vysoce důležitých prvků,“ vysvětluje Visingr koncept budoucí obrany českého vzdušného prostoru.

Hodnotu letounu podle něj zvyšuje také snadná interoperabilita se stejnými stroji v arzenálu jiných armád NATO, která tak zvyšuje odstrašující potenciál. A zapomínat nelze ani na propagační potenciál – armáda se dlouhodobě snaží přitáhnout vzdělané mladé lidi a právě možnost práce se špičkovými technologiemi by podle Visingra mohla být účinným lákadlem.

Nákup F-35 je součástí rozsáhlého přezbrojování, k jehož uspíšení se Česko stejně jako řada dalších států rozhodlo pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu. Kromě třeba již zmíněných bezpilotních letounů se proto armáda poohlíží také po nových středních transportních a malých dopravních letounech a celé řadě další výzbroje.

Přímo v Česku už jsou i některé stroje z akvizice nových vrtulníků. Americké bojové vrtulníky Viper a Venom nahrazují dosavadní ruskou techniku. Podle novináře Gavendy tak celkově na české poměry dochází k zásadní změně: „Letectvo má teď doslova žně.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké argumenty proti pořízení F-35 hlásá česká opozice a jaké jsou možné varianty spolupráce koncernu Lockheed Martin s českými zbrojaři či výzkumnými pracovišti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.