Vládu ANO a STAN si představit neumím, říká politický analytik

Necelého tři čtvrtě roku před volbami nabízejí průzkumy nezvyklý pohled, kdy se Starostové a nezávislí dostávají před dosud zdánlivě pevnou pozici ODS. Přitom sedí ve stejné vládní koalici, která jinak bojuje s poklesem své popularity. Proč tedy hnutí STAN roste? Důvody hledáme s politickým analytikem Janem Tvrdoněm.

Jestli se někomu z tuzemské vládní koalice po vstupu do volebního roku „dýchá“ přece jen volněji, budou to nejspíš Starostové a nezávislí (STAN). Právě hnutí v čele s vicepremiérem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem totiž v průzkumech volebních preferencí převážně posiluje své pozice. Některé aktuální modely dokonce Starostům přisuzují větší podporu než jejich vládním partnerům z ODS.

Třeba v průzkumu agentury Median zveřejněném v polovině ledna hnutí STAN dosáhlo až na 13 procent. To je sice daleko za dominantním hnutím ANO s podporou ve výši 33,5 procenta, na druhou stranu ale před třetí ODS, která za Starosty podle výzkumníků zaostala o půldruhého procenta.

„Růst Starostů je nezpochybnitelný. (…) Nejde ale o trend, že by přeskakovali ODS,“ říká politický analytik Deníku N Jan Tvrdoň. V rozhovoru pro podcast 5:59 poukazuje na fakt, že se i letos občanští demokraté chystají ve sněmovních volbách kandidovat v rámci širší koalice Spolu – a té jako celku v průzkumech stále náleží nějakých 17 až 18 procent. Přesto je podle Tvrdoně patrné, že pomyslné nůžky mezi ODS a STAN se „pomalu uzavírají“ ve prospěch Rakušanovy formace.

Dostat se mezi hráče s více než desetiprocentní podporou každopádně není snadný úkol. I proto, že Babišovo ANO už delší dobu drží až třetinovou porci z celkového koláče. Navíc ostatní strany vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) čelí spíš stagnaci nebo i poklesu preferencí. Lidovci a TOP 09 by v modelu Medianu v případě samostatné kandidatury dokonce zůstali před branami Sněmovny.

„Starostové jsou trochu stranou,“ reaguje Tvrdoň na otázku, jak si vysvětlit, že hnutí STAN v průzkumech roste navzdory propadu popularity, jemuž jinak čelí Fialův kabinet. Podle novináře Deníku N totiž podstatná část nespokojených voličů vládních stran odpovědnost přikládá spíše přímo premiérovi nebo poměrům v „jeho“ koalici Spolu.

A zároveň může Starostům pomáhat jejich menší vyhraněnost. „Vždy byli takoví ideově neukotvení. Vždy byli stranou druhé volby ve smyslu: Jsme přijatelní, protože jsme ti starostové, kteří se o vás starají,“ míní politický analytik s tím, že Starostové tuto tezi dokážou „prodávat“.

Podstatné jsou však i další souvislosti. Tvrdoň například uvádí opožděně najíždějící vliv kontaktní kampaně – Debaty bez cenzury Víta Rakušana – nebo také silné proevropské vymezování se Starostů na tématech typu přijetí společné evropské měny. V neposlední řadě pak hnutí STAN podle novináře těží z problémů Pirátské strany, která se v preferencích propadla: „A liberální volič Pirátů si spíš vybere u Starostů než u koalice Spolu, kde nepřekousne například tu lidoveckou větev nebo také část ODS.“

Rovněž se zdá, že podpoře STAN už tolik neškodí kauzy, které se v minulých letech dotkly některých straníků. Zřejmě nejznámějším případem je podezření na korupci v pražském dopravním podniku, kde mezi obžalovanými skončil dnes už bývalý náměstek pražského primátora a člen STAN Petr Hlubuček. Kvůli kontaktům s jednou z hlavních postav této kauzy známé jako Dozimetr na svou funkci ve vládě rezignoval i ministr školství a další straník Petr Gazdík.

„Někdy mají kauzy dlouhou životnost. A někdy nemají,“ komentuje stručně Jan Tvrdoň a zároveň dodává, že jejich vliv se „někdy přeceňuje“.

Podtrženo a sečteno, Starostové necelého tři čtvrtě roku před nejdůležitějšími volbami tuzemské politiky mohou sledovat průzkumy preferencí v poměrně optimistické náladě. A zdá se, že jim nechybějí ani ambice – Vít Rakušan v rozhovoru pro Seznam Zprávy na začátku ledna uvedl, že ve volbách chtějí mířit „někam k 20 procentům“.

Analytik Deníku N nicméně předkládá několik podmínek, které by se zřejmě musely naplnit, aby Starostové mohli začít na takový výsledek byť jen pomýšlet. Zaprvé by prý muselo dojít k „totálnímu propadu“ Pirátů ve volbách. A zadruhé by podle Tvrdoně musela zásadním způsobem přestat fungovat teze koalice Spolu, že „my jediní jsme schopní porazit Andreje Babiše“. Doplňující nezbytnou okolností je pak také kvalitní předvolební kampaň, které se vyhnou skandály.

Případný dvacetiprocentní zisk Starostů ve volbách by však z novinářova pohledu nutně musel znamenat takovou ztrátu hlasů u koalice Spolu, že by bylo v podstatě nemožné, aby dál pokračovala vláda na současném koaličním půdorysu. Přičemž je podle Jana Tvrdoně „prakticky vyloučený“ i scénář , ve kterém by vládu sestavil STAN s hnutím ANO.

„Andrej Babiš bude mít na výběr mnohem více variant a tuto preferovat nebude,“ říká novinář s tím, že šéf ANO by svým voličům jen těžko vysvětloval, proč chce vládnout zrovna se Starosty, které přitom Babiš s odkazem na Dozimetr a některé další případy označil v roce 2022 za „stranu organizovaného zločinu“. Což také tehdy vyvolalo ostrou odmítavou reakci lídrů Starostů a nezávislých.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakým způsobem se Starostové dokázali rozkročit mezi pozici regionální a zároveň celostátní strany. Nebo proč podle novináře Jana Tvrdoně STAN neútočí na opoziční hnutí ANO tolik, jako to dělá zbytek vládní koalice. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.