Spurný: O nejasném případu soudce Fremra z minulosti nevíme dost

Ústavní soud se koncem minulého týdne dočkal změn. Předsedou se podle očekávání stal Josef Baxa, vyměnila se i část soudců. Senát ale málem neschválil prezidentova kandidáta Roberta Fremra. Pochybnosti o jeho důvěryhodnosti na poslední chvíli vyvolaly informace o případu, který Fremr soudil v 80. letech.

Profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, místopředsedkyně pražského Městského soudu Veronika Křesťanová a bývalý soudce Nejvyššího soudu Robert Fremr. To je trojice nových ústavních soudců, které ve čtvrtek na návrh prezidenta Petra Pavla schválil Senát.

V jednom případě ale bylo rozhodnutí těsné. Pro Roberta Fremra navzdory jeho zkušenostem nejen z Nejvyššího soudu, ale také z Mezinárodního trestního soudu, hlasovalo jen 36 z 67 senátorů a senátorek. Mohl za to rozsudek, který Fremr vynesl v roce 1988, na sklonku komunismu.

„Ten případ byl dosud neznámý,“ říká reportér týdeníku Respekt Jaroslav Spurný, který dříve také pracoval s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

V roce 1987 dva mladíci - Antonín Mundok a Petr Havelka - povalili zhruba 30 náhrobků na pohřebišti rudoarmějců a bulharských vojáků na pražských Olšanských hřbitovech. „To bylo tehdy politicky velmi citlivé, protože samozřejmě soudruzi z Ústředního výboru měli strach, co na to Moskva, a pravděpodobně se dohodli, že z tohoto povalení náhrobků udělají velký trestný čin,“ říká Spurný.

Po několikadenní pátrací akci, do které se zapojily na dvě desítky policistů, nakonec Veřejná bezpečnost pachatele dopadla a doložila, že mají na svědomí i další delikty. Obvinili také jejich známého Alexandra Erata za to, že měl v deníku vyjadřovat obdiv k německé nacistické armádě.

„Převzala to Státní bezpečnost a přilepila jim spoustu trestných činů, v tom spisu je popsáno asi 100 trestných skutků, které měli ti tři spáchat,“ vysvětluje Spurný. Prokuratura, tehdejší obdoba dnešních státních zástupců, tehdy sepsala obžalobu, ve které ale účast StB na případu zatajila. A až poté spis dostal Robert Fremr.

Tehdy třicetiletý soudce vynesl nad trojicí poměrně přísný trest. Petra Havelku poslal na pět let do vězení, Antonína Mundoka na sedm a půl a Alexandr Eret, který se na povalení náhrobků ani dalších deliktech nepodílel, si odnesl šestiletý trest. Generální prokurátor přesto nebyl s rozhodnutím spokojený, případ znovu otevřel a žádal zvýšení trestů.

Z dnešního pohledu se ale podle Spurného Alexandr Eret dostal do vězení neprávem. „Otázka je, jestli to tehdy věděl Robert Fremr. Když jsem o tom psal blog do Respektu, tak jsem si kladl jednu otázku: Byl součástí té manipulace, anebo její obětí?“ říká reportér. Sám Fremr před Senátem řekl, že o manipulaci ze strany prokuratury nevěděl.

Spurný se domnívá, že dnes už nejasný případ nikdo jednoznačně nerozhodne: „Jsou to velmi sporné záležitosti a opravdu by měly být posuzovány pečlivě. Myslím si, že největší slabinou celé té debaty je, že debatujeme o případu, ve kterém spoustu věcí ještě neznáme. A to je nejhorší.“

Vzhledem k tomu tak podle něj Senát schválil Fremra oprávněně. „Myslím, že bude se svými znalostmi posilou Ústavního soudu. Na druhou stranu tu máme ten morální rozměr. A buď dokáže svou prací - a o tom nepochybuji – že je tam zaslouženě. A nebo případ z  Olšanských hřbitovů budeme muset stále znovu a znovu prozkoumávat a možná tam narazíme na něco, co nám Robert Fremr neřekl. A v tom případě by musel rezignovat,“ dodává novinář.

Alexandr Eret si na své stíhání stěžoval už v roce 1990, do Respektu dokonce poslal dopis. Co v něm stálo, se dozvíte v pondělní epizodě podcastu 5:59. Poslechněte si ji v přehrávači na začátku článku.