Mír pro Ukrajinu dle ruských not a Evropa bez USA. Analytik popisuje rizika

Letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově využil americký viceprezident J. D. Vance ke kritice starého kontinentu za stav demokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na to svolal evropské lídry do Paříže, zatímco sami Američané míří do Saúdské Arábie připravovat jednání s Rusy ohledně ukončení bojů na Ukrajině. Ocitl se svět v nové geopolitické realitě? A co z toho plyne pro Kyjev a pro Evropu?

Bezpečnostní konference, která se o uplynulém víkendu konala tradičně v německém Mnichově, s sebou přinesla řadu závažných témat. Zástupci desítek zemí z celého světa rozebírali situaci na Blízkém východě, v Kongu i Súdánu, řeč byla i o klimatické krizi. Jedno téma ale přesto zastřelo ta ostatní: role Spojených států v jednáních o ukončení války na Ukrajině a –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s tím nakonec ne příliš související –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vance.

Ten ve svém pátečním projevu nejenže nešetřil kritikou na adresu evropské sedmadvacítky, ale zároveň příkře popsal názorovou propast, která se podle něj mezi Spojenými státy a Unií začala otevírat. „Obávám se, že svoboda slova je napříč Evropou na ústupu,“ řekl. Příkladem je podle něj případ muže, který byl ve Švédsku odsouzený za podněcování k nenávisti za to, že spálil výtisk Koránu. Zmínil ale i další.

Za svůj projev si vysloužil kritiku řady vrcholných evropských politiků včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo německého kancléře Olafa Scholze.

Ondřej Ditrych, analytik z Evropského institutu pro bezpečnostní studia v Paříži, v podcastu 5:59 zmiňuje, že americký viceprezident ve své řeči „rozehrál známá témata nového populismu“ a mluvil tak zejména k evropské pravicové scéně, která je podle něj už tak „okouzlená trumpismem“. Vanceův projev, jak Ditrych usuzuje, mimo jiné ilustroval, že hráči na geopolitické scéně se musí v současnosti vypořádat nejen s řadou krizí, ale i s „demontáží americké moci“.

„Podle mého není pochyb, že se díváme na soumrak americké moci. Možná to není ještě zcela nezvratné, ale je to vážné. A pokud se my jako Evropa s tím nezvládneme vypořádat, může to mít za následek i válku v Evropě,“ varuje Ditrych s tím, že v mezinárodní politice se kvůli tomu vytváří vakuum, které se snaží vyplnit euroskeptici žádající větší suverenitu národních států a „méně Evropy“. „To ale podle mě v tuto chvíli není ten recept,“ namítá.

Celý projev amerického viceprezidenta v Mnichově :

Jedno zásadní téma ale ve Vancově téměř dvacet minut trvajícím projevu překvapivě prostor nedostalo: už zmíněná jednání o ukončení války na Ukrajině. Přitom řada přihlížejících i médií čekala, že během svého vystoupení právě představy americké administrativy o tomto procesu nastíní.

Kdo téma –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dle očekávání –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ naopak ve svém vystoupení nastolil, byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zmínil, že jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí. Takové záruky ale Kyjev zatím nedostal. V Mnichově je odmítl definovat třeba i další člen americké delegace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zmocněnec Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Nejen podle dění na mnichovské bezpečnostní konferenci je podle Ditrycha nicméně možné dovozovat, že přinejmenším pro klid zbraní na Ukrajině bude zásadní „silná, obranyschopná Ukrajina, která se věrohodně dokáže bránit budoucí ruské agresi, a tím jí i předejít“. Zároveň podle něj bude zásadní stavět opatření, která zkomplikují agresi Ruska na Ukrajině a zvýší její náklady.

Právě o tom by se mohlo začít jednat v Saúdské Arábii, kam v neděli zamířili zástupci Spojených států, kteří se tam mají setkat s představiteli ruského režimu. Ukrajina na setkání pozvánku nedostala. „Klíčem teď je směřovat ta jednání k co nejméně špatné dohodě, a ta by neměla uzavírat možnost budoucího spravedlivého míru,“ popisuje Ditrych.

Jelikož ale Západ není v situaci, kdy by si mohl diktovat podmínky kapitulace Ruska, bude podle analytika nutné, aby takový pakt byl průchozí i pro Kreml. „(Cílem je dohoda), která pro Rusko bude sotva přijatelná a zároveň náklady na její porušení budou velmi vysoké. To je, myslím, realistický cíl,“ podotýká analytik. Znamená to ale, že se vyjednávání budou muset oprostit od „morálních absolutivů“, které by znamenaly, že Rusko bude potrestané za nespravedlivou válku.

Podle Ditrycha bude zároveň nutné vyhnout se řadě rizik: Spojené státy pod vedením Trumpa například mohou nabízet jako jeden z bodů paktu i stažení svých vojáků z Evropy a rušení sankcí vůči Rusku. A právě tady prý bude podstatná role evropské sedmadvacítky a Ukrajiny, které zatím nejsou k jednání přizvány. Analytik připomíná, že bude nutné vytvářet tlak na Spojené státy a připomínat jim, že dohoda, kterou Trumpova administrativa dojedná s Evropou v zádech, bude „lepší“.

„Cena za mírovou dohodu, která bude příliš vstřícná k Rusku, bude pro Spojené státy velice vysoká –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ekonomicky i reputačně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože ta špatná dohoda bude dříve porušena. Prostě Rusko podnítí k další agresi,“ vysvětluje.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že se po mnichovské konferenci opět začalo přetřásat téma společné evropské armády a co by to mohlo znamenat. A analytik Ondřej Ditrych mimo to popisuje, jaké má Evropa v současné době možnosti z hlediska obranné politiky. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.