Novinářka Procházková k výměně vězňů: Překvapiví pro mě byli ruští občané

Americký novinář Evan Gershkovich a dalších 15 lidí, které ruský režim věznil ve svých celách, jsou na svobodě. Propuštěni byli v jedné z největších výměn vězňů Ruska se Západem od konce studené války. Jak se složitou výměnu povedlo dojednat? V podcastu 5:59 to probíráme s novinářkou Petrou Procházkovou.

„Trochu překvapiví pro mě byli ruští občané,“ říká reportérka Deníku N Petra Procházková, která o připravované výměně vězňů mluvila už v jedné z nedávných epizod podcastu 5:59. Domnívala se ale, že se výměna bude týkat hlavně cizích státních příslušníků nebo lidí s dvojím občanstvím. „Rusů je tam ale nakonec víc než majitelů pasů amerických, popřípadě německých,“ popisuje překvapivé okolnosti historické výměny novinářka.

Z ruského vězení se na svobodu dostali například Američan ruského původu Evan Gershkovich, rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, politik a novinář s britským pasem Vladimir Kara-Murza nebo někdejší příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Kromě nich ale letadlo z Ruska do turecké Ankary, kde k výměně vězňů došlo, dovezlo i opoziční ruské politiky Ilju Jašina a Andreje Pivovarova nebo lidskoprávního aktivistu Olega Orlova.

Naopak ze západních věznic se do Ruska vrátil například plukovník tajné služby FSB a v Německu na doživotí odsouzený vrah Vadim Krasikov, agenti Artěm a Anna Dulcevovi, kteří ve Slovinsku sbírali informace pro ruskou vládu, nebo Vladislav Kljušin, který si v americkém vězení odpykával trest za machinace s cennými papíry.

S trpkostí podle Procházkové o výměně vězňů na sociálních sítích píší bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného. Mluví o ní jako o „výměně, které se Navalnyj nedožil“. Připravovala se totiž víc než rok a původně se počítalo s tím, že opoziční politik a právník bude jednou z jejích hlavních postav. „Bylo to údajně na spadnutí. Navalnyj byl připraven, všechno bylo připraveno a mělo jít o velkou výměnu zhruba stejného počtu osob,“ popisuje Procházková.

Výměna se ale nestihla. Alexej Navalnyj zemřel 16. února v sibiřské vězeňské kolonii. „Někdo tvrdí, že Putin nedokázal přenést přes srdce, že by Navalnyj získal svobodu a škodil mu dále ze zahraničí, a že ho zkrátka nechal zabít a tu výměnu zmařil,“ spekuluje v podcastu Procházková, ale dodává, že stejně tak mohlo jít o nešťastnou náhodu, protože podmínky v ruských věznicích jsou velmi špatné.

Na svobodu se ale díky výměně dostaly dvě Navalného spolupracovnice Lilija Čanyševová a Xenija Fadějevová, které byly odsouzeny za extremistickou činnost spojenou s  Navalného nadací. A na svobodě je díky diplomatickému úsilí i další zaměstnanec této organizace Vadim Ostanin.

K výměně vězňů pak došlo v Turecku, které patří mezi členské státy NATO, zároveň ale komunikuje i s Ruskem. „Vladimir Putin pokládá prezidenta Erdogana za jakéhosi, když ne přítele, tak spřízněnce,“ říká o vztahu obou státníků Procházková. A právě to mohlo výměně za účasti tureckých tajných služeb zásadně pomoci, stejně jako geografická poloha země.

Turecko navíc může ze svého vyjednávacího úspěchu i nadále těžit a pokusit se o zprostředkování mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. S Tureckem by totiž mohly být ochotny jednat všechny zainteresované strany konfliktu.

Podle reportérky Petry Procházkové výměna pak kromě osvobození řady neprávem vězněných lidí z ruských věznic přinesla ještě jedno důležité poznání. „Je to zpráva pro nás všechny, že tu pořád existuje komunikace mezi zeměmi, které jsou považovány za znepřátelené,“ popisuje. To, že se celá operace mohla uskutečnit, je důkazem toho, že ruské a americké tajné služby jsou v kontaktu, ostatně občas si telefonují i ministři obrany obou zemí.

„Já bych řekla, že přece jen pomalu, ale jistě směřujeme k širšímu vyjednávání o budoucí bezpečnostní situaci v Evropě,“ říká novinářka Procházková a podotýká, že s ruskou účastí u jednacího stolu souhlasí i Ukrajina, která donedávna taková mírová jednání odmítala.

Kdo se po výměně vězňů vrací do Ruska a za jaké činy odsouzení v západních věznicích skončili? A měli by se teď cizinci ze Západu v Rusku bát, že jejich uvězněním bude Vladimir Putin vydírat demokratický svět? Poslechněte si audio v úvodu článku.