Souboj o budoucnost země ve stínu katastrofy. „Turci neřeší nic jiného“

Tři měsíce po devastujícím zemětřesení se Turecko chystá na klíčové prezidentské volby. Mnozí označují nedělní hlasování za nejdůležitější v posledních dekádách. Mohlo by totiž ukončit dvacetiletou vládu současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V jakých kulisách Turci rozhodnou o své budoucnosti?

„Posledních několik měsíců se v Turecku neřeší nic jiného,“ popisuje situaci v zemi politoložka a znalkyně Turecka Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. A pro Turky samotné je to podle ní obrovská zátěž. „Protože se očekává chvíle, která možná Turecko posune dál. Po více než 20 letech, kdy u moci stojí jeden člověk zásadní pro novodobou tureckou historii, možná přijde někdo jiný,“ bilancuje Tungul.

Letošní turečtí prvovoliči nikoho jiného než Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vládní stranu u moci nezažili. Šance jeho úhlavního protivníka Kemala Kilicdaroglua na historické vítězství tu ale tentokrát jsou. Podle předvolebních průzkumů to vypadá, že se minimálně nebude opakovat situace z roku 2018, kdy současná hlava státu Erdogan zvítězil už v prvním kole.

Klání prezidentských kandidátů se v Turecku odehraje tři měsíce po tragickém zemětřesení, při kterém zemřelo víc než padesát tisíc lidí. Silně zasažena byla provincie Hatay, kde doteď nebyla zcela obnovena infrastruktura a chybí tu i řada léků. „Je velkou otázkou, jak tam proběhnou volby, protože bylo jen velice krátké období na to přeregistrovat se k volbám někam jinam,“ popisuje politoložka. Voliči se z míst, kde nyní žijí, budou nejspíš muset přesunout ve volební den tam, kde jsou k hlasování registrovaní.

„Opozice to samozřejmě chápe jako snahu vládních stran ovlivnit výsledek voleb v té části země, která byla zemětřesením hodně zasažena a od které se čeká velká kritika přístupu vlády,“ uvádí Tungul.

Situace ve městě Hatay tři měsíce po zemětřesení:

I přes výhrady k vládním činům se ale podle ní nedá říci, že by všichni fandili opozici. „I v těchto oblastech najdeme mnoho lidí, kteří budou dál volit vládní strany. Ne proto, že by je chválili za to, jak zareagovaly na zemětřesení, ale protože je vnímají jako lepší volbu, případně se obávají toho, co by se stalo, kdyby prohrály.“

Ostatně obavy z toho, jak by na porážku Recep Tayyip Erdogan reagoval, se podle Lucie Tungul v Turecku staly zásadním argumentem, proč stávajícího prezidenta někteří lidé budou volit i přesto, že s jeho kroky nesouhlasí. Opoziční kandidát Kilicdaroglu se sice snaží ukázat, že lidé se nemusejí bát, že Erdogan porážku zvládne, ti mu ale podle Tungul spíš nevěří.

Za Kemalem Kilicdarogluem se v těchto volbách sjednotilo šest opozičních stran, které se rozhodly nezopakovat chybu z volebního roku 2018, kdy každé opoziční uskupení nominovalo svého kandidáta a hlasy se tak roztříštily. Kilicdaroglu, původem kurdský politik, kampaň podle Lucie Tungul vede už minimálně rok a půl a za tu dobu se snažil získat i podporu menšin.

„Poukazoval na to, že by se turecký stát měl omluvit všem menšinám, a tedy i té kurdské, za to, že se k nim v různých okamžicích, i historických, nechoval správně. Že by stát měl tyto lidi požádat o odpuštění,“ vysvětluje Tungul s tím, že ho následně stihla vlna nacionální kritiky.

Kemal Kilicdaroglu představil také svůj ekonomický plán, který zahrnuje nutnost řídit se platnými tureckými zákony, například bojovat s korupcí nebo navrátit víru lidí v soudnictví. Hlásá také odhodlání opustit prezidentský model vládnutí, ke kterému se od parlamentního způsobu přiklonil v minulosti právě stávající prezident Erdogan.

Vládní koalice a sám Erdogan označují opozici za teroristy a jejich rétorika se s blížícím se termínem voleb dál vyostřuje. Ministr vnitra Süleyman Soylu dokonce veřejně prohlásil, že volby jsou pokusem Západu o politický puč. Podle expertky Tungul dál pokračují pokusy tureckou společnost před hlasováním rozdělit.

„Ono to částečně funguje, ale lidé jsou tím zaprvé už unavení a zadruhé to prostě neskryje ekonomické problémy, které Turecko má,“ uzavírá politoložka Lucie Tungul, odbornice na Turecko z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak silná opoziční koalice je? Přežije i po sečtení voličských hlasů? A stojí Turecko při prezidentské volbě na křižovatce mezi demokracií a autoritářstvím? Poslechněte si celý podcast 5:59 v úvodu článku.