Varovný příběh: Pomáhat má smysl, ale je třeba vědět, kam peníze jdou

Případ podezřelé sbírky na nemocné děti podtrhuje rizika spojená s dobročinností. Jak upozornily Seznam Zprávy, projekt Dopřej léčbu láká dárce na příběhy malých pacientů převzaté odjinud. Pochybných momentů je ale víc. Výsledkem je medvědí služba pro charitu jako celek.

Česko nedávno zažilo vzepětí dobročinnosti. Na malého Martínka, kterému pojišťovna odmítla hradit nákladnou genovou léčbu, lidé poslali více než 150 milionů korun. Požadovanou částku tak nakonec převýšili o více než polovinu.

Klíčovou roli hraje očekávání veřejnosti, že darované peníze skutečně poputují na uvedené účely. Ne každý charitativní projekt jde ale důvěryhodnosti naproti.

„Ty stránky jsou podezřelé na první pohled,“ říká reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková o webu Dopřej léčbu. Ve svém pořadu Terén nedávno popsala netransparentní okolnosti, za nichž projekt ostravské firmy PressNow, s. r. o. vybírá od veřejnosti peníze. Podle formulací na stránkách mají sbírky pomoci dětem s onkologickým onemocněním.

Bližší pohled ale odhaluje, že fotografie v kolonce „Komu jsme pomohli“ nezachycují reálné pacienty. Obrázky jsou ilustrační. Ciroková proto zkoumala, do jaké míry jsou autentické i texty, které příběhy nemocných popisují. „Po použití vyhledávače se mi podezření potvrdilo,“ zdůrazňuje teď novinářka v rozhovoru pro podcast 5:59. 

Jak se totiž ukázalo, ve skutečnosti jde o sbírky už dříve zveřejněné na dobročinné webové platformě Donio. Některé části textu se s nimi dokonce naprosto shodují. Zástupci Donia nicméně pro Seznam Zprávy uvedli, že s projektem Dopřej léčbu nebo společností PressNow nijak nespolupracují.

Další pochybnosti plynou také ze zjištění, že projektu Dopřej léčbu chybí registrace od krajského úřadu. U sbírek ji přitom vyžaduje zákon.

Reportérce Seznam Zpráv se podařilo kontaktovat majitele firmy PressNow, kterým je jistý Dominik Šerák. V telefonickém rozhovoru sice osmadvacetiletý muž nejprve odmítl, že by sbírky uváděly dárce v omyl, a přislíbil také poskytnout spojení na rodiny, kterým už vybrané peníze pomohly. Kontakty - ani jakékoliv další odpovědi - od něj ale nedorazily.

Jisté vodítko tak poskytuje alespoň předchozí telefonát s Šerákem, během něhož se Ciroková vydávala za uchazečku o práci v call centru projektu Dopřej léčbu. „Vysvětloval mi, že jejich operátoři volají lidem a žádají je, aby přispěli na onkologicky nemocné děti. (Říkal) že prý dostanou text na papíře, který stačí přečíst; že mě zaškolí, že za každého sehnaného dárce dostanu tři sta korun provizi a že se peníze vyplácejí každý pátek. Přičemž v inzerátu se psalo, že výdělek je zhruba pět až deset tisíc korun týdně,“ zmiňuje novinářka.

Jedním z těch, kdo do sbírek přispěli, byl strýc paní Lenky Šeré. Ta pro Seznam Zprávy vylíčila, jak se transakce odehrála. Popisuje, že devětasedmdesátiletému seniorovi přišel balíček na dobírku v hodnotě 1890 korun a dřevěné srdíčko s vyrytým nápisem Dopřej léčbu. A také děkovný dopis, který ale velkou důvěru nevzbuzoval - podepsaná osoba uvedla jen křestní jméno a nebyl ani napsán na hlavičkovém papíře.

Špatný pocit postupně převládl jak u dárce, tak u jeho neteře. „Paní Šerá mi říkala, že kvůli tomu (její strýc) úplně ztratil víru v nějaké charitativní organizace,“ líčí Ciroková. A právě v tomto ohledu podobné netransparentní sbírky znamenají medvědí službu pro celou charitu. Pochybnosti lidí, jestli má vůbec cenu přispívat, totiž mohou sílit.

A to rozhodně není dobrá zpráva, dodává reportérka: „Je potřeba, abychom takto pomáhali slabším a nemocným. Jen je vždy dobré si nejprve o projektu, na který přispíváte, vyhledat nějaké informace. Zkrátka si ověřit jeho důvěryhodnost.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké okolnosti kolem projektu Dopřej léčbu prověřuje policie nebo jak vypadala návštěva reportérky přímo ve zmiňovaném call centru. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.