Íránský prezident zemřel. „Nebyl výrazný, režimu šel na ruku,“ říká expert

Prezident Ebrahím Raísí je po smrti. V zemi tak bude probíhat politický boj o jeho místo, s režimem to ale zřejmě výrazněji nepohne. Prezident totiž není v Íránu jediný, kdo drží moc. Nehoda jeho vrtulníku však zároveň přichází v době, kdy je Blízký východ ve varu. Jak může nečekané úmrtí ovlivnit další směřování režimu v Teheránu?

V době, kdy Blízkým východem otřásá válka v Pásmu Gazy - a také jen krátce poté, co Írán vůbec poprvé přímo zaútočil na Izrael - přišla z regionu další nečekaná zpráva. Při víkendovém pádu vrtulníku zahynul íránský prezident Ebrahím Raísí. A mnozí se ptají, jaké důsledky to může mít nejen pro Írán, ale možná i pro celý Blízký východ.

„Určitě je to velmi nečekaná věc. Ale íránský systém s tím (možností úmrtí prezidenta) nějakým způsobem počítá a nemyslím si, že by ho to nějak zásadně vykolejilo,“ říká publicista a odborník na Blízký východ Marek Čejka. V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná, že volby nového prezidenta by se v islámské republice měly podle tamních pravidel konat do 50 dnů. Výkonem funkce už byl mezitím pověřen dosavadní viceprezident Mohammad Mochbar.

Přesto Čejka podotýká, že se v Íránu po Raísího smrti dá určitý politický boj přeci jen očekávat. Situaci ale bude tlumit nejvyšší duchovní vůdce země: ajatolláh Alí Chameneí. Právě ten totiž v íránském systému stojí na vrcholu mocenské pyramidy. Expert vysvětluje, že prezident se pak pohybuje jen „v nastaveném rámci“.

Napětí v procesu, z něhož by s posvěcením úřadů měli vzejít kandidáti do voleb - a nakonec nový prezident - navíc podle Čejky snižuje fakt, že konzervativec Raísí zastával podobné ideologické a politické pozice jako Chameneí. Což se prý odráželo i v tom, že byl tak trochu „nevýraznou“ hlavou státu. Zejména pak ve srovnání s dřívějším íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, který vedle radikální rétoriky v zahraniční politice zároveň neměl s ajatolláhem příliš dobré vztahy.

„Raísí víceméně šel režimu hodně na ruku, byl jednoznačně součástí tvrdšího establishmentu,“ dodává Marek Čejka. A podotýká, že zesnulý prezident například souzněl s podporou, kterou Írán poskytuje režimu v Sýrii, povstaleckým Húthíům v Jemenu nebo také radikálům z hnutí Hamás či libanonského Hizballáhu.

Ebrahím Raísí se v roce 2021 dostal do úřadu ve volbách, které provázela rekordně nízká účast. K urnám tehdy přišlo jen necelých 49 procent voličů - nejméně od islámské revoluce z roku 1979. Řada Íránců hlasování před třemi lety bojkotovala, čímž protestovala proti zasahování úřadů do voleb. V jejich prvním kole nakonec Raísí zvítězil se ziskem 62 procent hlasů.

Ale i když podle Čejky velká část íránské společnosti současný režim odmítá a zastává třeba i prozápadní postoje, v zemi existuje také „nezanedbatelná“ podpora vůči vládnoucí skupině, ke které patřil i zemřelý prezident. I to může přispívat k faktu, že je podle Marka Čejky pozice íránského režimu pevná.

A o tom, kam se nejen Írán, ale i celý region dále posouvá, může vypovídat i dění po Raísího smrti. Marek Čejka poukazuje na to, že vyjádření „upřímné soustrasti“ zaslala do Íránu kromě Ruska nebo Číny i Saúdská Arábie. Přitom mezi Teheránem a Rijádem podle pozorovatelů dlouho rostlo napětí. Loni ale diplomaté z obou zemí za přispění Číny zasedli k jednacímu stolu. „A teď Saúdská Arábie vůči Íránu vyjadřuje empatii. Může to znamenat i určité další sbližování,“ říká expert na Blízký východ.

V samotném Íránu to ale z Čejkova pohledu po víkendové nehodě vrtulníku na „zásadní změnu“ nebo „dramatický vývoj“ nevypadá. Na to je pozice íránského prezidenta až příliš podřízena postavení ajatolláha. A až právě jeho případný odchod může zacloumat podobou režimu.

„Kdyby se toto (smrtelná nehoda) stalo nejvyššímu duchovnímu vůdci, byla by to úplně jiná situace,“ zdůrazňuje Čejka. A dodává, že s Chameneím se už dlouhá léta pojí spekulace o jeho údajných zdravotních problémech. Přesto stále fakticky stojí v čele Íránu. „Ale samozřejmě tam nebude věčně. Pro budoucnost Íránu bude daleko důležitější a zajímavější, kdo bude dalším duchovním vůdcem země. Vývoj může jít i jiným směrem,“ míní blízkovýchodní expert.

V podcastu 5:59 také uslyšíte o tom, proč oponenti zemřelého prezidenta připomínali jeho temnou minulost nebo proč podle Marka Čejky nejsou pravděpodobné teorie, že by za smrtí Ebrahíma Raísího stál Izrael. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.