Slovní nenávist vůči Ukrajincům přechází do reálného násilí, říká právnička

Za dobu trvání války na Ukrajině padlo v České republice kvůli nenávistným útokům na Ukrajince i Rusy a za schvalování ruské agrese devět pravomocných rozsudků. Vyplývá to z čísel, která zveřejnilo Nejvyšší státní zastupitelství. Co to vypovídá o přístupu české justice?

Muž, který ve videu na sociálních sítích vyřkl přání, aby ruská armáda dorazila až do Česka. Bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay, který vybízel ke svržení ruské vodíkové bomby v napadené zemi. Nechvalně známí dezinformátoři Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Nebo také vyhrožování násilím osazenstvu ruské ambasády v Praze.

To jsou jen některé z případů, ve kterých figurují nenávistné nebo zločiny schvalující výroky v reakci na válku na Ukrajině a ve kterých padl pravomocný trest. Informace o všech devíti pravomocných rozsudcích získal investigativní reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek. „Rozdělil jsem to na takové dvě kategorie, které se někdy i prolínají. Prvním říkám zločiny od klávesnice a v té druhé zřejmě hraje velkou roli alkohol,“ popisuje v podcastu 5:59.

Před podobným chováním už vloni těsně po začátku války varovalo Nejvyšší státní zastupitelství. Zejména upozorňovalo, aby si lidé uvědomili, že jejich příspěvky na sociálních sítích mají stejnou váhu, jako by se vyjádřili kdekoli jinde.

Někteří přesto neposlechli, a tak si dnes od soudů odnášejí nejen pokuty, ale i podmíněné či nepodmíněné tresty odnětí svobody. Za mříže kvůli neuváženým komentářům na sociálních sítích musí jít na 10 měsíců třeba už zmíněný Patrik Tušl. Tomu soudy poté ještě trest prodloužily třeba za vydírání ženy, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům.

„Pokud jste člověk jako pan Čermák a pan Tušl, kteří se dlouhodobě věnují rozpolcování společnosti, stát vám dal několikrát šanci v podobě alternativních trestů a stále pácháte trestnou činnost, tak se prostě nemůžete divit, že skončíte ve výkonu trestu,“ říká právnička a zakladatelka organizace In Iustitia Klára Kalibová.

Podobné verbální předsudečné trestné činy, které třeba podněcují k nenávisti, hanobí nebo vyhrožují násilím či smrtí některým skupinám jako třeba Ukrajincům, se podle právničky trestají až třemi lety ve vězení. Pokud přitom soud řeší případ z on-line prostoru, trestní sazba se zpřísňuje. Takové chování je totiž „efektivnější“ a má potenciál dostat se k více lidem.

Ani policisté by neměli v rozpoznávání takového chování tápat. Nejvyšší státní zastupitelství kromě už zmíněného doporučení pro veřejnost totiž záhy po zahájení ruské agrese vydalo „manuál“, který obšírně popisuje, jak přistupovat k různým projevům souhlasu s ruskou agresí. Třeba jak rozpoznávat nejrůznější symboly.

„Jednoznačně je tu strategie nebo zájem státu stíhat tuto trestnou činnost, protože ohrožuje nikoliv pouze individuální zájmy poškozených, ale zejména ohrožuje naši demokracii,“ vysvětluje Kalibová, která se předsudečnými trestnými činy dlouhodobě zabývá. „(Nejvyšší státní zastupitelství) se snaží ochránit naši demokracii před propagandou a zároveň před vnitřní nevraživostí,“ dodává.

Jen její organizace In Iustitia měla od svého založení, tedy od roku 2009, do února 2022 jednoho ukrajinského klienta. Nyní jich je 20 %. „Jsou tam poměrně závažné útoky s těžkými následky, útoky na děti. Čili je zřejmé, že verbální nevraživost, které jsme svědky a vůči které se snaží i státní zastupitelství intenzivně zasahovat, se potom přelévá i do fyzického prostoru,“ říká Kalibová.

A kromě toho se na organizaci obrací i někteří Rusové: třeba i kvůli tomu, že je někdo napadl v domnění, že jde o Ukrajince.

I přes skokový nárůst této kriminality české soudy podle oznámení Nejvyššího státního zastupitelství zatím vynesly jen devět pravomocných odsouzení. Podle Kalibové na to má vliv více faktorů. Zaprvé se někteří poškození na policii kvůli takovému chování neobrátí. Buď jí nedůvěřují, nebo třeba nechtějí přidělávat problémy v zemi, která je přijala.

Incidenty v off-line prostoru navíc často nemají žádného svědka a neexistuje ani žádný záznam. V on-line prostoru zase s policií často nekomunikují provozovatelé sociálních sítí, a je tak těžké vypátrat uživatele anonymních účtů. „Přesto si myslím, že policie je v řetězci orgánů činných v trestním řízení nejaktivnější,“ říká právnička.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o dalších případech, ve kterých soudy v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině už rozhodly, nebo proč se z pohledu právníka tresty pro odsouzené za takové chování výrazně liší. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.