„Sklízíme, co jsme zaseli.“ Novinářka o tom, proč Čechy nezajímají eurovolby

Voliči v Česku si budou moct vybírat v červnových eurovolbách z celkem třiceti uskupení. Ministerstvo vnitra potvrdilo, že připustilo všechny přihlášené strany a hnutí. Kampaň před volbami přitom v Česku začíná houstnout a do popředí se dostává staré známé téma: migrace.

O devět stran a hnutí méně než minule se v červnu utká o 21 křesel v europarlamentu. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo celkem 30 uskupení, která chtějí své kandidáty dostat do Bruselu. A podle zpravodajky Hospodářských novin a Aktuálně.cz Kateřiny Šafaříkové se letos poprvé na kandidátních listinách objevily i „politické celebrity“.

„Dosud tu platilo, že evropské volby nebo obecně evropská politika byla doménou stranických odborníků na Evropu. Ale teď, když se podíváme na kandidátky a na jejich lídry, tak můžeme říct, že jde velmi často o lidi, kteří se nějak zvlášť nezajímali o dění od Rozvadova dál na Západ,“ popisuje v podcastu 5:59 novinářka, která se věnuje Bruselu a dění v Evropské unii.

Jen namátkou: Z nejvýraznějších politiků a političek je to například lídryně kandidátky Starostů Danuše Nerudová, která vloni v klání o post prezidenta skončila na třetím místě. Kandidátku hnutí ANO pak vede místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. A za Spolu se chce do europarlamentu dostat třeba současný europoslanec Alexandr Vondra.

I přesto jsou ale podle Šafaříkové stále evropské volby na domácí scéně vnímané spíše jako „přípravka“ na ty krajské nebo parlamentní. A to i přesto, že voliči sedmadvacítky rozhodují o tom, jaká frakce bude nejsilnější, a tím pádem o tom, jaké záležitosti se budou řešit.

Někteří čeští kandidáti opět chtějí v rámci kampaně debatovat o migraci a tato diskuze se dokonce v minulém týdnu dostala i do Poslanecké sněmovny. „U nás je to téma úplně vymknuté,“ podotýká Šafaříková s tím, že Česko je jednou z nejvíce rasově homogenních zemí v Unii. „Je tedy iracionální, abychom tady chodili na barikády,“ dodává.

Zejména zástupci opozičních stran přesto ostře vystupují proti migrační dohodě, kterou nedávno schválila Evropská unie a díky které by všechny země měly nést určitý podíl na starostech s migrací do Evropy.

Jde zejména o šéfa SPD Tomio Okamuru a expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který dohodu ve čtvrtek označil za „obludnou“ a tvrdil, že obsahuje „skryté kvóty“. „Andrej Babiš to říká zcela cíleně, protože bojovat proti neexistujícím migrantům z Afriky je velmi efektivní sběr politických bodů v kampani,“ říká novinářka.

Šafaříková zároveň upozorňuje na to, že se kolem migrační dohody točí mnoho lží – a jednou z nich je právě i argument se skrytými kvótami. „Žádné nejsou. A už nevím, co by kdo měl dělat, aby to všem bylo jednou provždy jasné,“ shrnuje.

V souvislosti s tím zmiňuje, že dohoda je v zásadě „banální“. Zjednodušeně: Země Evropské unie nemají vnitřní hranice a využívají výhod společného trhu, je tedy podle Šafaříkové „logické“, že by všichni členové měli sdílet náklady na ochranu vnějších hranic. Podíl každé ze zemí pak může být jiný, například i finanční. V případě Česka - jak potvrdila na síti X.com i eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson - se ale počítá s tím, že na svém území má mnoho uprchlíků z Ukrajiny – a to by se mělo od jeho podílu odečítat.

V Evropské unii nicméně podle Šafaříkové v současnosti rezonují odlišná témata. Podle Eurobarometru jde zejména o ekonomické záležitosti jako chudoba nebo konkurenceschopnost, které zajímají až 40 procent lidí.

Průzkum ale ukázal i další informaci - zájem Evropanů o volby celkově stoupá. V Česku jde přesto stále o upozaďovanou záležitost, třeba při posledním hlasování o křesla v europarlamentu byla účast jen 28 procent. Novinářka vidí problém v tom, jak se o Unii posledních dvacet let mluví. „Dodnes slýcháme - byť méně - že to je projekt, ve kterém nám bude někdo diktovat a ve kterém nic nezmůžeme. (…) Myslím, že skutečně teď, jak se ‚klišovitě‘ říká, sbíráme ovoce práce na tom sadu za posledních 20 let,“ podotýká.

Česko tak podle ní přichází zejména o vliv v Evropské unii a jejích institucích, kde by vzhledem k jeho velikosti mohlo mít více lidí. Díky němu by se mu tak i lépe prosazovaly vlastní zájmy a mělo by „přirozenější vztah k evropskému soukolí“.

„Ta situace je výrazně lepší, než bývala. Ale myslím, že pořád ještě v normálních pracovních dnech, kdy se zrovna neřeší muniční iniciativa nebo není summit, neboxujeme ve své váhové kategorii. A je to tedy opět výsledek té nepráce posledních dvaceti let,“ říká Šafaříková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč česká europoslankyně Martina Dlabajová dostala nabídku vést kandidátku italských liberálů nebo jaká důležitost se nyní v Evropě přikládá environmentálním tématům. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.