Článek
Ve stínu amerických voleb minulý týden v Bruselu předstupovali před evropské poslance kandidáti na eurokomisaře včetně českého exministra Jozefa Síkely. Ten má mít v Komisi na starosti agendu mezinárodní spolupráce, a tak během tříhodinového grilování musel odpovídat třeba na otázky týkající se investic v Asii nebo Africe nebo kontroverzní dohody o nerostných surovinách mezi Evropskou unií a Rwandou. Jak svým výkonem zapůsobil?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jak to vypadalo během grilování českého kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely.
- Co čekat od slyšení dalších ostře sledovaných kandidátů na místopředsedy Komise tento týden.
- A jaký vliv mohl mít na dění v Bruselu výsledek amerických prezidentských voleb.
Brusel má za sebou první část jednání s nově navrženými eurokomisaři. Během úterý se má dostat na řadu šestice dalších, které šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla na post místopředsedů, tedy do svého nejužšího kruhu spolupracovníků. V minulém týdnu ale před evropské poslance po měsících příprav předstoupil český nominant a donedávna ministr obchodu a průmyslu za STAN Jozef Síkela.
„Z toho slyšení vyšel v zásadě v pořádku, ale nebylo to nějaké hvězdné představení,“ říká o Síkelově vystoupení v Evropském parlamentu v podcastu 5:59 vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Žiga Faktor. „Byly tam momenty, ve kterých nedokázal najít jasné formulace, a bylo trošku vidět, že angličtina pro něj není úplně tím nejlepším jazykem,“ pokračuje.
Faktor popisuje, že komfortněji se Síkela cítil v němčině, ve které odpovídal na dotazy německých europoslanců. To ale nebyly jediné jazyky, ke kterým se během jednání uchýlil. Na česky položený dotaz poslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO/Patrioti pro Evropu) odvětil taktéž ve svém rodném jazyce a dokonce pronesl i několik slov v polštině nebo maďarštině.
Úvodní řeč kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely si můžete poslechnout ve videu:
Zároveň bylo podle analytika patrné, že mu daleko příjemnější byly otázky týkající se investiční či ekonomické spolupráce nebo bankovnictví – tedy oboru, ve kterém dlouhá léta pracoval – než dotazy, které směřovaly k rozvojové spolupráci a k tématům jako lidská práva nebo vzdělávání.
Osud maďarského kandidáta
Před europoslance nicméně v minulém týdnu předstoupilo i dalších 19 kandidátů. V rozporu s tradicí posledních dvaceti let ale zatím europoslanci žádného nominanta nezamítli, přestože výkony některých byly podle samotných zákonodárců diskutabilní.
Zatím nejvíce nahnutý se podle Faktora zdál osud maďarského zástupce Olivera Várhelyiho. Ten v Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové působil už minulých pět let, kdy měl na starosti rozšiřování Evropské unie. Teď se uchází o portfolio, do kterého spadá zdravotnictví a životní pohoda zvířat.
Jelikož ale patří (stejně jako všichni zástupci Maďarska) do nově vzniklého uskupení Patrioti pro Evropu, které hlavní frakce obstavily „sanitárním kordonem“ a politicky s nimi nespolupracují, dostával řadu nepříjemných otázek týkajících se třeba lidských práv, a to zejména od levicově smýšlejících poslanců. „Středolevicové frakce nakonec byly proti podpoře Olivera Várhelyiho, ale nejsilnější lidovci navrhli takový mezistupeň, že bude ještě druhá řada psaných otázek, která bude Várhelyimu adresovaná,“ říká Žiga Faktor.
Vliv voleb ve Spojených státech?
Obecně se nicméně podle analytika dá říct, že takzvané grilování zatím probíhá „překvapivě klidně“. Jedním z důvodů by prý mohl být fakt, že slyšení probíhala na pozadí amerických prezidentských voleb, ve kterých zvítězil republikán Donald Trump.
Evropská unie se podle něj léta obávala, že může dojít na tento scénář, ale zároveň se na něj připravovala. Trumpův návrat do čela Spojených států evropské vrcholné politiky zneklidňoval třeba kvůli jeho výrokům o tom, že by se USA měly daleko méně zapojovat do konfliktů ve světě, a to i do války na Ukrajině. Zbraně, které Spojené státy ukrajinské straně dodávají, jsou přitom v boji s Ruskem klíčové.
„Pokud vidíme všechny výzvy, kterým Evropská unie v současné době čelí – ať už na té geopolitické nebo ekonomické úrovni – tak si myslím, že zde je obecné vnímání toho, že čím dříve budeme mít novou Komisi v budově Berlaymontu (sídlo Evropské komise v Bruselu), tím lepší to bude pro celou Unii,“ vysvětluje analytik.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak do posuzování českého kandidáta na eurokomisaře Jozefa Síkely zasahuje politický kontext v europarlamentu a také národní politický kontext nebo od kdy by nový tým Ursuly von der Leyenové mohl začít pracovat. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.
Editor a koeditor: Pavel Vondra, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: Evropská komise
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.