Sbírka na fakultní nemocnici? Zoufalé, ale vypovídající, říká komentátor

Zaměstnanci Thomayerovy nemocnice prostřednictvím veřejné sbírky na portálu Donio upozornili na tristní stav své Pediatrické kliniky. Chtěli vybrat 360 tisíc na studii k plánu výstavby nového pracoviště, sbírku ale nakonec ukončili předčasně. Nemocnice slíbila, že studii zaplatí ze svého. S komentátorem Seznam Zpráv Martinem Čabanem rozebíráme, jak se k opravám ve fakultních nemocnicích v současnosti přistupuje.

Na portálu Donio minulý týden vznikla netradiční sbírka. Nadační fond Davida Švestky, za kterým stojí zaměstnanci Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, vybíral 360 tisíc korun na studii ke stavbě nového pavilonu, který by přinesl lepší podmínky pro léčbu dětí v zařízení. Prosbu podpořili fotografiemi současné budovy, která je v neutěšeném stavu. Část oken podle zdravotníků netěsní, v některých chybí okenní tabulky. Samotné prostory jsou temné a depresivní.

Během několika dní na sbírkové konto lidé poslali více než 200 tisíc korun z požadovaných 360 tisíc. Kromě zájmu lidí ale sbírka vzbudila i otázky, jelikož krčské zdravotnické zařízení patří mezi dvanáct fakultních nemocnic, které spravuje přímo Ministerstvo zdravotnictví.

Resort na dotazy novinářů odpověděl, že o sbírce nevěděl a že ho nikdo z lékařů ani nepožádal o finanční pomoc. Vedení nemocnice mluvilo o komunikačním šumu a sami zaměstnanci později vysvětlovali, že se jen snažili rozjet připravovaný projekt.

„Trošku to vypadá, že pravá ruka nevěděla, co dělá levá,“ říká v podcastu 5:59 komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, který se zabývá zdravotnictvím. „Dělalo to dojem, že se zaměstnanci snaží zachránit poslední zbytky cti té kliniky. Aby zkrátka na pacienty nespadla, čímž to začalo vypadat obzvlášť zoufale v kontextu toho, že fakultní nemocnice má být výkladní skříní české medicíny a nejprestižnější možnou adresou pro každého lékaře,“ vysvětluje.

Ředitel Thomayerovy nemocnice nakonec slíbil, že se studie zaplatí z rozpočtu nemocnice. Vybrané peníze se podle přednostky Pediatrické kliniky a předsedkyně představenstva nadace Lucie Gonsorčíkové použijí „na dobré účely“. O co přesně půjde, nespecifikovala. „Co ale bude s těmi okny (na staré budově), pořád nevíme,“ podotýká Čaban.

Netradiční sbírka ale zároveň rozproudila debatu o tom, jak jsou fakultní nemocnice, které má pod sebou přímo Ministerstvo zdravotnictví, financované a zda je možné a ekonomické tak velké areály vůbec udržovat.

Čaban připomíná, že v posledních letech se v tomto ohledu stala poměrně zásadní věc: Od roku 2020 se totiž hospodaření všech dvanácti fakultních nemocnic v součtu dostalo do výrazného zisku. „To do té doby nebylo obvyklé, kumulativní hospodaření předtím končilo kolem nuly nebo pod nulou,“ říká novinář.

Mimořádné zisky nemocnic podle něj vznikly kvůli koronaviru. Zjednodušeně řečeno: Nemocnice během pandemie dostaly peníze jako kompenzaci za zákroky, které nemohly provádět. A i samotná covidová péče se proplácela nadstandardně. Další peníze potom zdravotnická zařízení dostala ve chvíli, kdy musela zákroky dohnat a vykázala je jako klasické úkony.

Dohromady tak mají fakultní nemocnice za poslední zhruba čtyři roky navíc asi 10 miliard korun. „Snaží se z těchto přebytků dorovnávat vnitřní dluh,“ říká Čaban s tím, že se peníze využívají na nejrůznější opravy nebo investice do provozu. Podle ředitele nemocnice Motol a zároveň šéfa Asociace nemocnic České republiky Miloslava Ludvíka ale ani tyto zásoby nestačí. Vnitřní dluh těchto zdravotnických zařízení je totiž odhadem 100 miliard korun.

A částečně to ukazuje i případ Thomayerovy nemocnice, která je podle Čabana „milovníkem černé nuly“: „Mají za co utrácet, to je v tom areálu vidět a zároveň to vypadá, že ty investice jsou relativně dobře připravené.“

Promyšlený plán pro všechny fakultní nemocnice nicméně stále chybí. Podle Čabana ani přebytky, které díky pandemii v kasách fakultních nemocnic vznikly, nejsou důsledkem promyšleného plánu Ministerstva zdravotnictví, jak do nich dostat více peněz. Stalo se to podle něj spíš náhodou.

„Fakultní nemocnice jsou velmi silná lobby. Zároveň když se podíváme na historii ministrů zdravotnictví, tak drtivá většina se rekrutovala právě buď z ředitelů, nebo vysokých představitelů velkých fakultních nemocnic, takže ta provázanost k ministerstvu je velmi úzká. A dokázali křičet tak hlasitě, že se to s pomocí až trochu přehnalo,“ myslí si komentátor.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se snažíme v Česku nemocnice spíše udržovat a opravovat než stavět nové „na zelené louce“, nebo jestli má Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobý plán, jak umořit vnitřní dluhy fakultních nemocnic. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.