Růst inflace. „Cynický přístup není českým podnikatelům cizí,“ říká publicista

Na konec rekordního růstu spotřebitelských cen si Češi musí ještě počkat. Nejnovější údaje statistiků potvrdily, že inflace nepřetržitě zrychluje už jeden rok. V červnu dokonce meziročně přesáhla dříve jen těžko představitelnou hranici 17 %. Co se s tím dá dělat? Postupují centrální bankéři a politici v boji proti inflaci dostatečně obezřetně? A může být ještě hůře?

Česko se s mírou červnové inflace ve výši 17,2 % řadí na nejhorší příčky v rámci celé Evropské unie. Klíčový ekonomický parametr je teď v tuzemsku nejvyšší od roku 1993. Např. ceny potravin meziročně vzrostly o 18 %, pohonné hmoty o bezmála 48 % a výrazně zdražily i energie.

„Situace je nepochybně vážná do té míry, že inflace je dostatečně vysoká na to, aby zavedla Českou republiku do recese,“ zmiňuje hrozbu „zastavení“ ekonomiky analytik Seznam Zpráv Petr Holub. Vypočítává, že větší inflací v EU trpí jen Pobaltí.

Podle novináře teď sledujeme situaci, kdy inflaci nepohání ani tak ekonomické důvody jako spíše politická rozhodnutí a okolnosti. Patří sem třeba pumpování peněz do ekonomiky v době koronavirové pandemie.

„Všichni chápeme, že to mělo rozumný sociální důvod. Nicméně tím vzniklo velké množství peněz v rezervách domácností, podniků. A tyto peníze se de facto staly terčem obchodníků, kteří dnes vědí, že mohou zvyšovat ceny hodně rychle a lidé na to pořád mít budou.“

Po nejkritičtější fázi pandemie pak přišla ruská invaze na Ukrajinu. Problém se podle Holuba objeví tehdy, když se ekonomika stane nástrojem ve válce. „Někdy se říká, že na sankce vždy doplatí obě strany. Teď se ukazuje, že je to pravda.“

Analytik Seznam Zpráv při pohledu na český boj s inflací nevidí žádné výraznější přešlapy, ať už na straně centrální banky nebo vládní koalice. Zároveň je ale zajímavé, že v tuzemsku nefungovaly recepty, které jinde měly větší úspěch.

Holub jako příklad uvádí snížení spotřební daně na benzín a naftu. Zatímco v Česku se s cenami u čerpacích stanic „nestalo vůbec nic“, v Německu takové opatření vedlo k levnějším palivům i výraznému zkrocení inflace. A právě tady prý možná leží klíčový rozdíl.

„U nás se často říká, že když mi jako podnikateli zdraží vstupy, tak je logické, že to přenesu na zákazníky. V Německu to ale logické není. Tam se debatuje o tom, jak velkou část té nové zátěže by měl nést podnikatel a jak velkou část spotřebitel. Také proto je německá inflace poloviční proti té české,“ myslí si novinář Petr Holub.

Jaká opatření se v boji proti inflaci v Česku nabízejí? Co by znamenal pád ekonomiky do recese? A  jak varovné jsou případy z historie, kdy strmý nárůst inflace přispěl k radikalizaci společnosti? Poslechněte si audio v úvodu článku.